Školy, platy, zaměstnanost: které obory vám pomohou na trhu práce?

Postavením vysokoškoláků a uplatněním absolventů vysokých škol na trhu práce se již pravidelně zabývá Středisko vzdělávací politiky na Univerzitě Karlově, konkrétně na její Pedagogické fakultě. Výsledky posledního šetření jsou velmi pozitivní pro každého, kdo se chystá na vysokou školu.

Doma versus v zahraničí

Česká republika má ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi, například s průměrem zemí Evropské unie, stále ještě velmi malé množství vysokoškoláků v populaci. V roce 2008 u nás mělo mezi dospělými vystudovanou vysokou nebo vyšší odbornou školu jen 14,5 % lidí. Průměr EU je přitom 25,3 %, tedy víc než čtvrtina. Díky tomu se u nás mají vysokoškoláci velmi dobře. Zastávají ty nejkvalifikovanější pozice a mají výrazně vyšší platy. V zahraničí, například ve Španělsku, v Belgii nebo ve Finsku, je již v populaci takové množství vysokoškoláků, že se museli smířit s méně kvalifikovanými pracemi. Zatímco v Belgii je mezi pracovníky na úřadech a v administrativě 41 % vysokoškoláků, u nás jich tam najdeme jen 6 %. Toto se však velice rychle změní. V České republice nyní na vysokou školu nastupuje čím dál více mladých lidí, a zatímco v roce 2000 bylo mezi mladými ve věku 25–34 let jen 14 % čerstvých absolventů vysokých škol, dá se očekávat, že v roce 2017 to bude víc než polovina. Takže i u nás se budou muset brzy vysokoškoláci smířit s méně kvalifikovanými pracovními pozicemi.

Celkově si však v Evropě i u nás lidé s vysokoškolským titulem vedou více než dobře. V EU jsou vysokoškoláci o polovinu méně ohroženi nezaměstnaností (u nás je to dokonce o 64 %), mají lepší zaměstnání a jejich plat je zhruba o polovinu vyšší. V České republice byl průměrný plat vysokoškoláka v roce 2009 o 66 % lepší.

Vysokoškoláci a jejich platy

Titul vám ve většině případů pomůže také k lepšímu platu. Jistě záleží na zvoleném oboru, jsou obory obecně známé špatným platem absolventů. V průměru byl však v roce 2009 průměrný plat vysokoškoláka přes 46 000 korun. Mzda mladých absolventů do třiceti let pak přesáhla 30 000 Kč, což je stále o 9 % více než celostátní průměr. U nás jsou rozdíly v platech vysokoškoláků oproti zbytku populace obzvlášť markantní, dokonce větší než třeba v USA. Zaprvé stále ještě nemáme lidí s titulem tak velké množství, zadruhé jsou u nás rozdíly mezi platy obecně výraznější. Například ve Švédsku jsou mzdy všech profesí vesměs podobné a vysokoškolské vzdělání tak mladí Švédi chtějí získat spíše kvůli sociálnímu statusu, prestiži a možnosti zajímavější práce.

Nejlépe se uplatní lékaři a právníci

V roce 2010 byla nezaměstnanost vysokoškoláků kolem 2,4 %. Na nezaměstnanosti se samozřejmě projevuje také ekonomická krize. Hůře jsou na tom čerství absolventi zhruba do jednoho roku od opuštění školy. Vůbec nejlépe si stojí absolventi lékařských a právnických fakult, jejichž nezaměstnanost nedosahuje ani jednoho procenta a i v době krize se stále snižuje. Také studenti pedagogických fakult na tom nejsou zle – pohybují se na tříprocentní hranici. Naopak nejhůře jsou na tom fakulty zemědělské a umělecké, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem 8 %. Krize se projevila také na technických, ekonomických a přírodovědných fakultách, kde se situace v posledních dvou letech zhoršila, přestože u techniky i ekonomie je stále ve srovnání s jinými obory relativně příznivá. Přestože zájemců o humanitní obory se jejich rodiče často ptají na obtížnou možnost uplatnění, Fakulta sociálních věd na Univerzitě Karlově i Fakulta sociálních studií na Masarykově univerzitě jsou dokonce ve třetí desítce fakult podle zaměstnatelnosti jejich uchazečů. Situace se liší na jednotlivých školách, filozofické fakulty jsou na tom obecně hůře, ale překvapivě mírně předehnaly právě již zmíněné fakulty přírodovědecké, které jsou více zasaženy krizí.

Samozřejmě záleží také na stupni dokončeného studia. Už bakaláři jsou lépe zaměstnatelní než je státní průměr, lépe jsou na tom magistři a vůbec nejlépe doktoři, jejichž nezaměstnanost nedosahuje ani jednoho procenta.

Tabulky, které srovnávají nezaměstnanost absolventů jednotlivých fakult, a různé další zajímavé údaje najdete přímo na stránkách Střediska vzdělávací politiky. Zde si pak můžete přečíst celou zprávu o postavení vysokoškoláků na trhu práce.

Zdroj: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2010, Středisko vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě UK