Silný ročník jde na střední. Vypuknou boje o gymnázia

26. 2. 2023 | Aktuality

Vypuknou boje o gymnáziaVe středu 1. března je poslední možnost, kdy si žáci základních škol budou moci podat přihlášku na střední. Kvůli velkému počtu uchazečů hrozí, že se nedostanou na školu dle svého výběru. Kritická je situace především v Praze, kam míří nejen Pražané, ale i žáci ze Středočeského kraje.

Místa jsou, ale…

Základní školu má letos dokončit 107 tisíc žáků. Cestu na vytouženou střední školu rozhodně nebudou mít snadnou. Naznačují to čísla z minulého roku, kdy sice bylo o 11 tisíc méně deváťáků než letos, na vybranou školu se ale nedostalo odhadem 30 tisíc z nich. Důvodem přetlaku jsou mimo jiné silné populační ročníky, přičemž letošní deváťáci jsou tím vůbec nejsilnějším. V roce 2008 se narodilo 119 500 dětí, nejvíc od vzniku samostatné České republiky.

Podle Anety Lednové z ministerstva školství mohou letos střední školy teoreticky přijmout až 224 tisíc žáků. Každý žák by tak měl mít místo na střední škole jisté. Problém ale je, že ne vždycky tam, kde chce studovat.

„Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, problematické je tedy jednak regionální rozmístění a jednak zájem uchazečů pouze o určité obory,“ dodává Lednová. V praxi to znamená, že například ne každý zájemce o gymnázium bude mít garantované místo, nebo bude muset za studiem dojíždět.

Přijímačky letos čekají i na deváťáka Vojtěcha z Benátek nad Jizerou ve Středočeském kraji. „Jsem trochu nervózní, že se na mnou vybranou školu nedostanu. Moje mamka hodně často zmiňuje, že na středních školách bude velký přetlak, párkrát jsem to slyšel i ve škole,“ svěřil se pro VysokéŠkoly.cz. „Zatím jsem ale v psychické pohodě.“

Přeplněná metropole

Problémy s kapacitami škol mají hlavně velká města. Nejhůř je na tom Praha. Poptávka je zde především po gymnáziích, lyceích a oborech zakončených maturitou. K tomu se Praha populačně rozrůstá.

„Kolik žáků v hlavním městě bude studovat, ale nejsme schopni ovlivnit, protože u středních škol neexistuje spádovost, jako je tomu u těch základních,“ uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Podle něj se každý rok do Prahy hlásí zhruba pět tisíc Středočechů, a i proto jsou kapacity pražských středních škol nedostatečné.

Studenty ze Středočeského kraje na Praze láká více příležitostí k trávení volného času a také dobrá dopravní dostupnost. „Máme skvělý systém příměstských linek, který garantuje obslužnost okolních měst a obcí směrem do Prahy. Jenže dostat se třeba z Kladna do Berouna je složité. Potom samozřejmě dává smysl zkusit štěstí na škole v hlavním městě,“ říká Lenka Němcová z odboru školství na pražském magistrátu.

Kraje, pomožte!

Zřizovatelem středních škol jsou kraje. Ačkoli o demografickém nárustu věděly dlouho dopředu, podle programového ředitele centra EDUin Miroslava Hřebeckého na to dostatečně nereagovaly. „Krajští zřizovatelé zjišťují, že jim přichází patnáctileté děti, jako kdyby těch patnáct let neexistovaly. A najednou se jim nevejdou (…) To mě nepřestává fascinovat,“ glosuje.

Školy se aktuálně snaží problém vyřešit navyšováním svých kapacit. Praha za poslední tři roky zvýšila počet míst na gymnáziích o 400. V budoucnosti chce budovat i gymnázia nová. Roste také počet gymnaziálních tříd na středních odborných školách. „Učitelka češtiny na průmyslové škole může více pracovat s gymnazisty, kteří se více zajímají a čtou beletrii než studenti zaměření více oborově,“ popisuje Hřebecký, jak takové třídy fungují v praxi. Cesta ven z krize by podle něho vedla i přes přeměnu osmiletých gymnázií na čtyřleté, s čímž ale nesouhlasí velká část veřejnosti.

Středočeský kraj pak zvyšuje kapacitu tříd oblíbených gymnázií v Říčanech nebo v Kutné Hoře. Chce také vybudovat nová gymnázia v okrajových částech kraje sousedících s Prahou, jako jsou Černošice nebo Jesenice.

Pro nadcházející školní rok zatím celorepublikově požádalo o navýšení kapacity 42 škol. Kapacita hrstky dalších byla poté zvýšena dočasně kvůli příchodu žáků z Ukrajiny.

Jak uspět?

Do 1. března můžou žáci devátých tříd podat dvě přihlášky na střední školy. Těm, kteří míří na ona přetížená gymnázia, ředitel společnosti CERMAT Miroslav Krejčí radí, aby si vedle přihlášky na náročnější školu přidali školu „snadnější“ jako zálohu.  Alternativou v tomto případě může být podle Jana Zemana z centra EDUin lyceum, nebo gymnaziální obor na průmyslové škole.

A jak to vidí deváťák Vojtěch? „Při výběru škol jsem nijak nekalkuloval. A to, že se má letos hlásit hodně lidí, nijak nezměnilo můj výběr.“

Zdroje: Český statistický úřad, Český Rozhlas, Deník.cz, HN.cz, Eduzín.cz, iRozhlas.cz

Další články k tématu

Klesá zájem o učňovské obory. Může za to i covid

Klesá zájem o učňovské obory. Může za to i covid

V loňském roce české školství překonalo skoro třicet let trvající rekord. Na učňovské obory nastoupil nejnižší podíl studentů od roku 1993. Učňové tvořili 27,2 procenta všech prváků na středních školách. V minulých letech se přitom tohle číslo pohybovalo kolem 30 procent. Nárůstu zájmu se na rozdíl od učňovských oborů těšily maturitní obory středních odborných škol. …

Zájemce o maturitní obory trápí nedostatek míst

Zájemce o maturitní obory trápí nedostatek míst

V posledních letech došlo k nárůstu počtu studentů kvůli populačně silným ročníkům. Na školách s maturitními obory ale pro ně přestává být dost míst. Problém trápí i budoucí gymnazisty. Ministerstvo školství přitom maturitní vzdělání podporuje, a zájem rodičů a žáků o něj narůstá. V letech 2014 až 2021 byly první ročníky čtyřletých maturitních oborů průměrně zaplněné …