Scio testy v době karantény. Z on-line verze jsem měla horší percentil, říká studentka

20. 7. 2020 | Přijímací řízení

online scioBěhem celostátní karantény se školní výuka i testování přesunuly on-line. Z domova bylo v té době možné psát také Scio testy, které jsou vstupenkou na řadu vysokoškolských oborů. V budoucnu se možná podobné testování stane standardem. Některé vysoké školy už teď oznámily, že od příštího semestru nabídnou studentům možnost on-line studia. Jak ale simulovat testovací podmínky a zajistit, že studenti doma nebudou bez dozoru podvádět? Studentka Andrea na konci května psala Scio test obecných studijních předpokladů on-line a o svou zkušenost se podělila s portálem VysokéŠkoly.cz.

Technická příprava na test zabrala Andree asi hodinu a půl. Připravovat vše potřebné ale musela začít už několik dní dopředu. „Musela jsem si do počítače stáhnout speciální program, který snímá obrazovku, klávesnici, sleduje vás kamerou a odposlouchává mikrofon. Týden před samotným testem jsem musela spustit zkušební test, abych si vyzkoušela, jak to bude vypadat,“ vysvětluje Andrea s tím, že zkušební test proběhl v pořádku a samotná příprava ji příliš složitá nepřipadala.

Předposlední květnový den už psala test naostro. Předtím, ještě musela vyklidit stůl, zavřít dveře do pokoje a celý pokoj nasnímat na webkameru. „Musela jsem natočit stůl, prostor pod stolem, stěny, pak i sebe, občanský průkaz a prázdné papíry, které jsem mohla mít na poznámky. Poté jsem se přihlásila do testu,“ vzpomíná Andrea. Během testu také nesměl mikrofon zaznamenat žádné elektronické zvuky.

Pokud by nařízený postup nějak pokazila, byla by z testu diskvalifikovaná. „Byla jsem nervózní, aby například někdo nezačal vrtat (bydlíme v paneláku) a abych dobře natočila celou místnost,“ říká Andrea.

K větší nervozitě přispěla také forma samotného testu, kdy bylo možné zobrazit si vždy jen jednu otázku. Pokud člověk chtěl nějakou otázku přeskočit, musel se k ní pak zdlouhavě zpět proklikávat.

„Nejhorší pro mě bylo, že jsem si nejdřív nemohla vyplnit pro mě jednodušší otázky a poté přejít k těm obtížnějším. Takže jsem se třeba zasekla na nějaké otázce a najednou jsem měla o deset minut méně času a spoustu otázek ještě před sebou. Nestihla jsem tak vyplnit otázky, které bych věděla, protože mi prostě vypršel čas,“ popisuje Andrea a dodává, že u zkušebního testu otázky přeskakovat šlo.

Další nepříjemnost byla technického rázu. Před testem Andree nevyskočila výzva k vyplnění identifikačního kódu, který slouží k přiřazení testu ke správné osobě. „Myslela jsem, že když jsem nezadala svůj kód, tak můj test nebude ani ohodnocen. Test se psal v sobotu a já v pondělí volala do Scia, jestli je všechno v pořádku. Bylo mi řečeno, že takhle je to správně a že se test automaticky spároval s mým účtem,“ říká Andrea. „Mohli mi to dát vědět dopředu. Dost jsem se kvůli tomu stresovala,“ doplňuje.

Scio testy pak studentka psala ještě jednou, tentokrát už v klasické písemné formě. Když obě zkušenosti srovná, jedinou výhodou on-line testu je podle ní fakt, že člověk nemusí nikam dojíždět a může test psát v pohodlí domova. Za sebe však jednoznačně preferuje písemnou formu, při které dosáhla i lepších výsledků.

„Z on-line testu jsem měla percentil pouze 65,5 v tištěném jsem získala 93,5. Přitom jsem se na tu tištěnou verzi nepřipravovala víc než na tu on-line a rozdíl je opravdu velký. Každému ale vyhovuje něco jiného. Forma on-line testu by se určitě dala vylepšit, ale také záleží na tom, kdo zrovna sedí za počítačem. Vzhledem k tomu, že jsem docela velký nervák, tak jsem se cítila lépe, když jsem si test mohla vyplnit písemně, podle sebe,“ uzavírá Andrea.

Další články k tématu