Roste počet žen na VŠ. Jsou jako štiky, říká sociolog

Po stovkách let, kdy bylo univerzitní prostředí ženám zapovězeno a dominovali mu muži, se situace rapidně mění. Stále více oborů eviduje větší množství studentek než studentů. A platí to i o těch oborech, které jsou považované za „typicky mužské“.

„Zdá se, že dívky mají obecně vyšší vzdělávací ambice a dosahují lepších výsledků. Díky tomu zůstávají ve vzdělávacím systému déle, snáze přijímají školní požadavky a jsou oblíbenější u učitelů. To vše se promítá do jejich vyššího akademického úspěchu a větší pravděpodobnosti pokračovat na vyšší vzdělávací úrovně,“ říká Tomáš Katrňák, sociolog z Masarykovy univerzity v Brně.

Podle Katrňáka za změnou kromě jiného stojí i větší dravost žen a schopnost rychleji využít nabízených příležitostí. Ženy usilují o vyšší vzdělání z více důvodů, ale jedním z těch významnějších je snaha dosáhnout ekonomické nezávislosti.

„Dívky jsou jako štiky. Jakmile se naskytne příležitost a volné místo, ihned ho zaplní. Muži jsou spíše kapři, pohybují se v rybníku pomaleji. Nejdříve ženy muže dotáhly a zacelily mezeru mezi nimi. Mezera teď znovu roste, ale na druhou stranu, ve prospěch dívek. Důvody jsou jak socioekonomické, tak i kulturní,“ doplnil Katrňák.

Skladba studentů vysokých škol reflektuje skutečnost, že ženy mají mnohem více možností než před několika desítkami let, kdy mezi vysokoškoláky muži jasně převažovali. Pořád se ale musí potýkat se stereotypem, že žena by měla být doma a pečovat o rodinu.

„Vzdělání dává dívkám kompetence, rozhled a schopnosti, které jim umožňují realizaci na trhu práce a v profesním životě. To vede k lepším příjmům, kvalitnějšímu životu a menší závislosti na ostatních. Jde tedy o proces individualizace, který je spojen s modernizačními trendy ve společnosti,“ vysvětlil Katrňák.

Ženy se podle Katrňáka také pilněji učí. „V průměru jsou ve všech typech testování úspěšnější dívky než chlapci. Je pravděpodobné, že vzdělávací systém v průběhu 20. století byl do značné míry postaven na genderové diskriminaci. S postupným odstraňováním těchto bariér se ukazuje, že dívky dosahují ve vzdělávání lepších výsledků než chlapci,“ objasnil Katrňák.

Muž jako živitel rodiny

Se stereotypy se potýkají i muži. Tím největším je, že muž má musí být živitel rodiny. Řada mužů je kvůli tomu po střední škole pod tlakem nastoupit rovnou do práce a začít si vydělávat nebo si vybrat typicky „mužský“ univerzitní obory, jako je například technika.

Jejich rozhodnutí často ovlivňuje vlastní rodinné zázemí. „Chlapci se v rodině často identifikují s otci. Pokud otcové inklinují spíše k manuální práci a mají nižší vzdělání, může to vést k tomu, že chlapci nemají takovou motivaci studovat na vysoké škole a spíše se orientují na učební obory nebo řemesla,“ dodal Katrňák.

Dalším faktorem je snaha dosáhnout co největšího výdělku. Některé vysokoškolské obory pro ně proto nejsou tak perspektivní jako jiné.

„Co se týče pracovního uplatnění, nikdy jsem nezažil, že by se někdo divil, že jako muž studuju ‚pajdák‘. Přijde mi však, že muži častěji přemýšlejí o budoucích příjmech a finanční stabilitě a tento obor není z tohoto hlediska příliš atraktivní,“ řekl student pedagogiky Jan B.

Přibývá vystudovaných lékařek

Na některých fakultách je výrazná převaha žen, zatímco jinde je situace vyrovnanější. Do první skupiny patří zejména filozofické a pedagogické fakulty, ke kterým se pomalu ale jistě přidávají lékařské fakulty.

„Toto je trend poměrně dlouhodobý a není omezen ani na naši fakultu, dokonce ani na naši zemi. Momentálně jsem na konferenci o lékařském vzdělávání a je tady spousta učitelů z lékařských fakult, nejen evropských, ale celosvětových. Je úžasné, kolik je tu žen. A to i z arabských zemí,“ popsal situaci děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Martin Vokurka.

Stále více žen míří studovat také právo, které bylo dříve dominantou mužů. Podle údajů ministerstva školství z let 2021 až 2024 je studentů i studentek na právech téměř stejně.

Převaha vysokoškolaček zatím ale neznamená převahu lékařek. „Trh práce zahrnuje celé věkové rozpětí aktivních lékařů a v něm stále dominují starší generace mužů. Ve věku 45 až 65 let je stále 90 procent lékařů a deset procent lékařek. Je to dlouhodobý trend, bude ještě trvat, než se tato převrácená genderová mezera promítne,“ podotkl Katrňák.

Málo žen je stále na vedoucích pozicích v dalších pracovních odvětvích. „Na to, že je více studentek a absolventek, když pak vezmete třeba po 20 letech otázku vedoucích funkcí, tak vidíte, že tam je daleko víc mužů. Jistě, roli tu hraje částečně i mateřství – ženy stále odcházejí na rodičovské dovolené a mají zkrácené úvazky,“ dodává Vokurka.

Zdroj: Seznam Zprávy