Jaké to je, zúčastnit se soutěže pro studenty práv Moot Court?

28. 5. 2012 | Stojí za přečtení

Na konci března byl uzavřen další, již 53. ročník právnické soutěže Jessup Moot Court Competitition, která se každoročně koná ve Washingtonu. Českou republiku v něm reprezentoval tým z brněnské Masarykovy univerzity, který se do ní probojoval přes národní kolo. Nakonec porazil polovinu týmů, s nimiž se utkal, což je pro něj vzhledem k velké konkurenci úspěch. Jedna z členů týmu, Martina Závodná, však svou účast pokládá především za nenahraditelnou zkušenost.

Soutěž Jessup Moot Court Competition má všeobecně vysokou prestiž. Můžete nějak přiblížit, z čeho tento její věhlas vychází především?

Jedná se o soutěž, která byla založena na prestižní americké univerzitě Harvard, přičemž tradice soutěže je více než padesátiletá – letos se konal již 53. ročník. Dle mého názoru atraktivita soutěže spočívá především v jejím zaměření, každoročně totiž zadání případu – tzv. Compromis – obsahuje aktuální problémy světového dění. Tyto problémy pak musí účastníci nastudovat a vypořádat se s nimi z pohledu mezinárodního práva veřejného. V letošním kole jsme se zabývali např. otázkou reprezentace státu v případě změny vládního režimu, užitím síly na poli mezinárodního práva veřejného, státní imunitou či zničením kulturních památek.

Do mezinárodního klání jste se museli probojovat přes síto celorepublikového kola. Jak moc se liší, ať už jde o obtížnost, pojetí či množství úkolů, národní kolo od toho světového?

V národním kole je to „všechno, nebo nic“, pouze ten nejlepší tým má tu čest reprezentovat Českou republiku v kole mezinárodním. I z tohoto důvodu je velice důležité být připraven nejen po stránce vědomostní, ale také psychické. Co se týče obtížnosti či množství úkolů, po celou dobu soutěže zůstává zadání případu stejné, účastníci se tak mohou průběžně zlepšovat. V mezinárodním kole je však naprosto odlišný přístup soudců, jejich otázky nesměřují pouze na konkrétní zadání, ale snaží se testovat obecné znalosti soutěžících a schopnost argumentace. Naopak nejsou to pouze vědomosti, ale rovněž schopnost prezentace a vyjadřování, které v kolech mezinárodních rozhodují.

Co vše jste musela udělat pro to, abyste byla vybrána do týmu zastupujícího brněnskou univerzitu?

Výběrové řízení probíhá v několika fázích. Nejprve je třeba projít částí písemnou, která spočívá v sepsání životopisu, motivačního dopisu a eseje – to vše samozřejmě v angličtině, a poté následuje ústní pohovor. Ze všech uchazečů se vybírá celkem pět studentů, což je maximální přípustný počet členů týmu.

Členové úspěšného týmu z Právnické fakulty Masarykovy univerzity

Členové úspěšného týmu z Právnické fakulty Masarykovy univerzity

Který z vašich soupeřů v republikovém kole se vám zdál nejnáročnější a proč?

Nejnáročnějším soupeřem v ústních kolech byla pravděpodobně Olomouc, protože měli velmi dobře připravené řečníky. Z pohledu písemného projevu si myslím, že velice kvalitní bylo podání pražské Univerzity Karlovy. Nutno však říci, že Masarykova Univerzita zvítězila v obou kategoriích, a to jak v rámci nejlepšího písemného podání, tak co se týče ústních kol. Jaké požadavky musí splnit student, který se chce Jessup Moot Court Competition zúčastnit? Student musí prokázat výbornou znalost psané a mluvené angličtiny, musí být schopný samostatného uvažování a argumentace, spolupráce v týmu a v neposlední řadě být ochotný obětovat soutěži veškerý volný čas – což ale není takový problém, protože v průběhu soutěže se odhodlání mění v závislost.

Jak dlouho trvá a jak probíhá jeden takový ročník soutěže, od přihlášení po vybrání konečného vítěze?

Ústní část výběru probíhá na začátku září. V polovině září je zveřejněno zadání případu. Nejprve je třeba případ si pečlivě nastudovat a zvolit strategii k psaní písemného podání – takzvaného Memoranda, které se píše za stranu Applicanta, čili navrhovatele, a Respondenta, tedy odpůrce. Písemné podání se odevzdává na počátku ledna. Národní kolo probíhá pravidelně v polovině února, mezinárodní kolo pak na konci března. Celá soutěž tak zabere více než půlrok.

Jak vzpomínáte na svou účast v zahraniční fázi soutěže? Co vám to dalo, a nebo naopak vzalo?

Nejsem si vědoma ničeho, co by mi účast vzala. Naopak byla to jedinečná zkušenost, měla jsem možnost prezentovat své argumenty před světovými odborníky z oblasti mezinárodního práva veřejného, porovnat své síly s nejlepšími týmy z celého světa a také najít nové přátele.

Můžete nějak vystihnout povahu a vlastnosti člověka, který má dobré předpoklady pro to být součástí úspěšného týmu?

Cílevědomost a pracovitost jsou určitě důležité vlastnosti pro úspěch.

Změnily nějak vaše úspěchy v soutěži Váš náhled na studium či profesi právníka jako takovou?

Účast v soutěži mě utvrdila v tom, že jsem si studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity vybrala naprosto správně.

A v čem tedy vidíte hlavní přínos soutěže?

Myslím si, že zkušenost typu moot court je pro každého účastníka neskutečným praktickým přínosem a vede k odlišnému chápání práva, než jak je vyučováno v klasických předmětech. Zařazení povinného předmětu, který by vedl studenty k aplikaci práva a rozvíjel jejich argumentační schopnosti, by bylo bezpochyby velikým krokem vpřed a přínosem pro studenty. Je to naprosto běžné například v zemích common law systému (tedy zvykového práva uplatňovaného v angloamerických zemích – pozn. red.), u nás takové předměty v rámci běžné výuky často chybí. Na právnické fakultě Masarykovy univerzity je však možné vybrat si předměty tohoto typu alespoň jako volitelné.

Zdroj foto: archiv Martiny Závodné