Místo cestování práce v kavárně. Na zahraniční studenty tvrdě dopadla pandemie
Ačkoliv to byly právě české školy, které byly kvůli koronaviru jedny z nejdéle zavřených na světě, rok pandemie se podepsal i na studentech zahraničních škol. Některým britským studentům udělal doslova čáru přes rozpočet a donutil je radikálně změnit jejich plány.
Daisy Davisová si chtěla dát od školy na rok pauzu a vydat se cestovat po světě, jakmile dokončí střední a oslaví 18. narozeniny. Daisy měla jasný plán: pracovat až do Vánoc, odjet do Austrálie nebo na Nový Zéland a podat si přihlášku na univerzitu, až přijde na to, co by chtěla studovat.
Poté, co v březnu minulého roku vypukla pandemie, musela ale své plány přehodnotit. Rozhodla se prozatím zůstat v Británii a našla si práci v komunitním centru. Přes zimu pak chtěla s kamarádkou odjet do Rakouska pracovat v lyžařském středisku. Jenže v zimě přišla další vlna pandemie a s ní tvrdý lockdown. Navíc Británie k 1. lednu opustila Evropskou unii a k cestování z ostrovní země bylo nově nutné vyřídit si vízum. Po peripetiích se zrušenými lety do Rakouska a nejistotou spojenou s uzavřením lyžařských středisek po celé Evropě to Daisy vzdala.
„Na konci ledna jsem se přestala snažit,“ říká Daisy, která na začátku letošního roku navíc skončila bez práce. „Přestala jsem pracovat v komunitním centru, protože jsem si myslela, že odjedu,“ vysvětluje. K tomu také mladá dívka přišla o peníze, které utratila za letenky na lety, které se nakonec nekonaly. Nyní Daisy pracuje v místní kavárně a připravuje sendviče. „Takhle jsem si svůj volný rok rozhodně nepředstavovala,“ stěžuje si Daisy.
Jednoduché to neměli ani další studenti. Tradiční závěrečné zkoušky na britských středních školách byly kvůli pandemii loni zrušeny a známky na vysvědčení místo toho spočítal vládní algoritmus. Ten přibližně 40 procentům studentů přiřkl horší výsledky. Po protestech známky sice upravili učitelé, ale pro mnoho studentů již bylo pozdě. Volná místa na univerzitách, kam chtěli jít, získali jiní.
Ti, kteří měli štěstí a na univerzitu se dostali, čekal však také tvrdý střet s realitou. Patřila mezi ně i jednadvacetiletá Lara Badenová, která nastoupila do prvního ročníku na práva na univerzitě v Kingstonu – přesně ve chvíli, kdy její škola přešla na distanční výuku.
„Pořád jsem chodila na on-line přednášky, dělala úkoly, učila se na zkoušky – a to všechno z mého pokoje, což se mi vůbec nelíbilo. Nešlo zrovna o prostředí vhodné ke vzdělávání,“ říká Lara.
I tak musela za studium, které svou kvalitou ani zdaleka neodpovídalo jejím očekáváním, zaplatit skoro 10 tisíc liber. „Univerzita má být o komunitě, má být odrazovým můstkem pro vaši kariéru. Celé moje univerzitní studium bylo jen o hovorech na Zoomu, kdy jeden druhému říkal, že ho neslyší.“ Lara proto studium přerušila a našla si práci.
Devatenáctiletý Matthew Doyle se loni dostal na prestižní univerzitu Cambridge, kde měl studovat humanitní, společenské a politické vědy. Žádný člen jeho rodiny nikdy nechodil na univerzitu. „Byl to skvělý pocit. Říkal jsem si, že teď akorát musím dostat ty správné známky u závěrečných zkoušek na střední,“ vzpomíná Matthew.
Kvůli změně v hodnocení ale známky, které by odpovídaly jeho znalostem, nedostal. Matthew se proti hodnocení odvolal a uspěl, jenže už bylo pozdě. Než skončil proces odvolání, došla volná místa na koleji a Matthew musel své studium o rok odložit.
Podle terapeutky Louise Tylerové dopadla pandemie na všechny věkové studenty, mezi nejpostiženější však podle ní patří právě ti, kteří loni končili se středoškolským studiem. „Dramatické společenské a ekonomické změny proběhly zrovna když generace Z stojí na prahu dospělého života,“ míní Tylerová a dodává: „Pandemie pro ně vypukla v době, kdy si uvědomují, kým jsou a jaké je jejich místo ve světě.“
Psycholožka Rachel Andrewová pak dodává, že koronavirus přerušil přirozený vývoj k nezávislosti a svobodě této mladé generace. „Nevědět, co je čeká v budoucnu, jak bude jejich budoucnost vypadat a jestli má nějaký smysl, jen přispělo k úzkosti a špatné náladě,“ uzavírá Andrewová.
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Zdroj: The Guardian
Další články k tématu
Polovina zahraničních vysokoškoláků chce v Česku zůstat i po studiu
Každý pátý student v Česku je cizinec. Celkem jich tu studuje přes 55 tisíc. Polovina z nich tu plánuje zůstat i po dokončení studia. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Největší podíl zahraničních studentů tvoří Slováci. Na druhém místě jsou Rusové a na třetím Ukrajinci. Podíl Ukrajinců mezi lety 2021 a 2022 narostl téměř o 50 […]
číst víceZahraniční studenty do Česka láka kvalita vzdělání
Kvalita vzdělání nebo kulturní blízkost. To jsou nejčastější důvody, proč si zahraniční studenti vybírají jako svou destinaci právě Českou republiku. Vyplývá to z průzkumu Domu zahraniční spolupráce. Drtivá většina oslovených respondentů označila svůj vybraný studijní program jako kvalitní. Čtyři pětiny studentů pak uvedly, že jejich obor má přinejmenším 70 procent kvalitních vyučujících. Necelá polovina zůstala v Česku […]
číst více