On-line výuku zvládá bez problému jen pět procent dětí, rodiče nejsou spokojeni

11. 2. 2021 | Aktuality

hodnocení omline výukyNedostatečná technická vybavenost, chybějící kontakt se spolužáky, i zhoršení psychického stavu. To jsou nejčastější problémy, se kterými se podle průzkumů potýkají žáci a studenti. Spokojena s on-line výukou není ani více než polovina rodičů.

Rodiče jsou méně spokojeni než na jaře

Rodiče studentů a žáků hodnotí současnou podobu distanční výuky lépe než na jaře. Špatná zpráva ale je, že i nadále je většina z nich s výukou nespokojená. Pozitivně distanční výuku vnímá pouze 41 procent rodičů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research, kterého se zúčastnilo 405 rodičů studentů základních nebo středních školách.

Více než polovina rodičů si myslí, že podzimní distanční výuka byla lepší než ta jarní. Čtvrtina respondentů potom uvedla, že kvalita výuky je v obou obdobích srovnatelná. Podle 15 procent dotázaných se výuka naopak zhoršila.

Ačkoliv většina rodičů hodnotí výuku lépe než na jaře, jejich míra spokojenosti se snížila. Celkově je s on-line výukou spokojeno jen 41 procent rodičů, kdežto na jaře toto číslo činilo 56 procent. „Tento posun může být dán mimo jiné tím, že narostla kritičnost části rodičů a u jiných naopak polevil jarní zájem o distanční výuku,” sdělili autoři výzkumu.

Podle rodičů chybí dětem zejména socializace se spolužáky. Necelých 60 procent rodičů si myslí, že kvůli omezení osobního kontaktu s kamarády jsou děti méně šťastné. Spokojenost dětí ovlivňuje podle respondentů i technické vybavení a kvalita připojení k internetu. Některé děti pak například nemají doma vhodné místo, kde by se mohly učit, nebo postrádají kvalitní pravidelnou stravu a pití.

Děti ze sociálně slabých rodin jsou na tom nejhůře

Největší problém představuje distanční výuka pro rodiče a děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Až pětina rodičů nemá během pandemie kontakt se školou. Tuto skutečnost odhalilo dotazníkové šetření organizace Člověk v tísni. Z něj také vyplývá, že čtvrtina dětí nerozumí probírané látce. Učitelé zpětnou vazbu studentům poskytují jen v polovině případů. Čtvrtina škol pak nezjišťovala, jestli děti mají doma počítač vhodný k výuce.

Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni, uvedla, že od jara se situace dětí ze znevýhodněných rodin zlepšila. Přesto i nadále mezi jednotlivými školami panují rozdíly. „Záleží, na jakou školu děti chodí. Čas strávený učením, způsob komunikace či míra poskytované podpory jsou přímo odvislé od konkrétní školy a učitele,“ uvedla Ramajzlová.

Platí, že čím více škola dětem poskytuje zpětnou vazbu, tím větší mají děti tendenci se učení aktivně věnovat. Pětkrát týdně zpětnou vazbu ale dětem posílá jen 69 procent škol.

Nejhůře jsou na tom děti rodičů, které se školou nejsou v žádném kontaktu. „Tyto děti žijí v prostředí, kde není nikdo, kdo by jim dokázal s učivem pomoci. Pokud látku nepochopí během výuky, přestávají stíhat a začnou za zbytkem třídy zaostávat,“ doplnila Michaela Stehlíková, ředitelka organizace Tady a teď.

S většími problémy při on-line výuce se potýkají děti rodičů s nižším vzděláním. Až třetina rodičů nedokáže dětem s učením pomoci kvůli složitosti probírané látky. Potíže způsobuje i nedostatek času, množství a obtížnost zadávaných úkolů anebo nedostatečná motivace. V konečném důsledku tak žádné problémy při distanční výuce nemělo podle průzkumu jen pouhých pět procent dětí.

Středoškoláky trápí zhoršená psychika

Dobře nehodnotí distanční výuku ani samotní studenti. Průzkum České středoškolské unie mezi středoškoláky sice ukázal, že podzimní výuka podle nich probíhala lépe než na jaře, ale zároveň má stále řadu problémů. „Jako ty hlavní lze uvést zhoršené psychické zdraví studentů, zvýšenou zátěž, nevyhovující on-line hodiny a vysoké nároky ze strany školy nebo také znovu hrozící přehlcení testy při návratu do škol,” řekl Ondřej Nováček, místopředseda studentského spolku České středoškolské unie.

Nejhůře jsou na tom studenti maturitních ročníků, kteří zatím neví, kdy se vrátí do škol. Termín maturit se přitom nezadržitelně blíží.

Zdroje:
novinky.cz

Další články k tématu

Vysokoškoláci se loni do škol téměř nepodívali, středoškoláci absolvovali on-line přes polovinu výuky

Vysokoškoláci se loni do škol téměř nepodívali, středoškoláci absolvovali on-line přes polovinu výuky

Vysoké školy zely po většinu loňského roku prázdnotou. Většina univerzit musela totiž kvůli pandemii koronaviru od března 2020 přejít na distanční výuku. Výjimku dostaly pouze některé praktické předměty, které nešlo vyučovat on-line. Minulý rok tak do škol nejčastěji docházeli žáci prvního stupně základních škol a žáci speciálních škol. Studenti středních škol na jaře strávili doma …

číst více
Vysoké školy nemůžou přejít na on-line výuku bez nařízení hygieniků. Přišly by o akreditaci

Vysoké školy nemůžou přejít na on-line výuku bez nařízení hygieniků. Přišly by o akreditaci

Nejistota a nedostatek informací v souvislosti s novým koronavirem – to jsou dva zásadní problémy, na které upozorňuje řada škol včetně vysokých. Místo toho, aby čekaly, jak se pandemie bude dále vyvíjet a na pokyny vlády, rozhodly se některé vysoké školy vzít celou věc do vlastních rukou a od října v některých oborech rovnou najet na on-line vzdělávání. …

číst více
Vysoké školy pomohou s obnovou ekonomiky po pandemii. Začnou rekvalifikovat zaměstnance

Vysoké školy pomohou s obnovou ekonomiky po pandemii. Začnou rekvalifikovat zaměstnance

Vláda představila Národní plán obnovy, který by měl pomoci nastartovat českou ekonomiku po pandemii koronaviru. V rámci plánu se bude investovat také do oblasti vzdělávání, která by podle předběžných informací mohla získat asi 17 miliard korun na rozvoj. Peníze budou využity na digitalizaci i přizpůsobení vysokoškolských oborů. V praxi by totiž vysoké školy měly v následujících několika letech …

číst více