Obor jasný, ale univerzita ne

22. 12. 2014 | Rady maturantům

Pokud jste jednoznačně rozhodnuti pro obor, ale s volbou vysoké školy váháte, nepodceňte to. Vodítek, která pomůžou se rozhodnout, je celá řada.

Co student, to jiná očekávání. Někdo preferuje univerzitu, která nebude daleko od jeho bydliště nebo bude studovat přímo ve svém rodném městě. Někdo se naopak nemůže dočkat, až si vyzkouší tu správnou vysokoškoláckou nezávislost a přestěhuje se na opačný konec republiky, či bude dokonce studovat na prestižní univerzitě v zahraničí. Faktorů, které ovlivní váš výběr vhodné VŠ, je ale víc.

Neučíme se pro školu…

Pokud se studium na vysoké škole něčím zásadně liší od studia na škole střední, je to nadstavba, ať už v podobě navázání potřebných kontaktů nebo možnost osobně se realizovat a prohlubovat své znalosti a schopnosti v daném oboru. Je jen na vás, jak se k tomu postavíte a jestli využijete všech možností, které daná škola nabízí. Jak širokou škálu podobných příležitostí daná univerzita nabízí, nejlépe zjistíte přímo na jejím webu, a to nejen v rubrice „pro uchazeče“. I v ostatních rubrikách se dozvíte spoustu zajímavých informací o vazbách dané VŠ, o jejích nadrámcových aktivitách či studentských spolcích.

Mít své jméno

„Hlavním kritériem je a byla pro mě kvalita školy. Kvalita a zvuk, tudíž to, co si vybaví veřejnost při vyslovení jména takové školy,“ říká Jana Leichterová (21), která studuje politologii na FF Univerzity Karlovy a žurnalistiku na FSV tamtéž. Zvuk čili dobré jméno školy ale není to jediné, na co byste měli při výběru hledět. Kvalitu nejlépe posoudí někdo, kdo má s danou školou osobní zkušenost. Proto je dobré kontaktovat někoho se znalostí dobrých i špatných stránek univerzity. Ať už navštívíte různá studentská fóra na internetu, nebo se s někým poradíte prostřednictvím sociálních sítí, výsledkem jistě budou dobře mířené rady studentů či absolventů.

Crowdsourcing

Nejen zkušenosti starších mohou hrát roli při vašem rozhodování. Ne nadarmo se říká, že první dojem je ten nejdůležitější. Proto, pokud jen trochu můžete, navštivte školu během dne otevřených dveří. Často tu poznáte i své budoucí vyučující. Můžete jim osobně navíc klást otázky, na které se odpověď z webových stránek školy nedozvíte. Při osobní návštěvě univerzity také zjistíte, zda vám vyhovuje její celkové zázemí a vybavení. To vše vás může v budoucnu motivovat k lepším studijním výsledkům. Přece jen se lépe tráví volný čas v místní studentské kavárně, než na chodbách univerzity, kde si není ani kam sednout.

Náklady na studium

Budete dojíždět a zůstanete bydlet s rodiči, nebo se za studiem přestěhujete? Obojí má své plusy a mínusy. Stojí za to si náklady předem alespoň předběžně propočítat. Dojíždění totiž může být levnější, na druhou stranu ale ztratíte během každodenního cestování vlakem či jiným dopravním prostředkem spoustu času i energie. Bydlení ve studentském bytě či na koleji může být sice dražší, můžete to ale kompenzovat přivýdělkem na brigádách. Nezapomeňte však do svého rozpočtu zahrnout nejen nájem, ale také jízdné po městě, náklady na stravování, poplatek za knihovnu… Finanční stránku samozřejmě ovlivňuje i samotný charakter školy. O tom, zda nakonec zvolit spíše soukromou, veřejnou, případně státní školu, se dočtete více v tomto článku.

Žebříčky škol

Kvalita univerzit i jejich jednotlivých fakult, míra úspěšnosti přijetí, míra tzv. úmrtnosti (tzn. počet studentů, kteří (ne)dokončí studium) či uplatnění absolventů na trhu práce a průměrná výše jejich mzdy – tyto parametry vám mohou napovědět mnoho. Žebříčky úrovně vysokých škol každoročně vydává leckteré české médium (Lidové noviny, Hospodářské noviny, MF Dnes atd.), můžete je ale najít také na webu Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. A kdy jsou aktuální žebříčky zveřejňovány? Obvykle na začátku kalendářního roku, tedy krátce před posledním termínem pro podávání přihlášek na většinu VŠ.

Zdroj fotografií:

www.sxc.hu

Další články k tématu

Letní kurzy češtiny stmelují naše krajany z různých koutů světa

Letní kurzy češtiny stmelují naše krajany z různých koutů světa

Vědí, že pocházejí z Česka. Češtinu slýchávali nebo ještě stále slýchávají od svých rodičů či prarodičů. Žijí v zahraničí, ale ve svých vískách zakládají české spolky a dodržují tradice a svátky. Pravidelně pak míří na letní kurz češtiny do Dobrušky na Rychnovsku, kde se snaží češtině lépe porozumět. Letní kurzy češtiny pro krajany žijící v zahraničí každoročně pořádá …

číst více