Málo dobrých kaváren, moc dopisů, říká český doktorand v Mnichově

6. 11. 2022 | Studium v zahraničí

Studium v NěmeckuVít vyrazil za doktorátem do bavorské metropole na Mnichovskou univerzitu. Jako vystudovaný matematik zde zdokonaluje strojové učení. Pro doktorát u sousedů se rozhodl mimo jiné kvůli dobrému finančnímu ohodnocení na postgraduálním studiu. To přináší podle německého ministerstva zahraničí velkou míru svobody při výzkumu, což potvrdil i český doktorand. V rozhovoru pro VysokéŠkoly.cz se Vít podělil o svou zkušenost s přijímacím procesem a odhalil kolik exotů potkáte v ulicích Mnichova.

Ty jsi úspěšně dokončil magisterské studium matematiky v Praze. Co tě vedlo k tomu, že sis k dalšímu studiu vybral právě Německo?

Studium v Německu má podle mě spoustu výhod. Kromě toho, že je to blízko, tam mají velmi podobný vysokoškolský systém jako u nás, narozdíl třeba od USA nebo Británie, kde přechod může být komplikovanější. Zároveň je výzkum v Německu dobře financován, což umožňuje jeho vysokou úroveň.

Takže nedostatek peněz tě netrápí?

Ceny jsou tu obecně vysoké, i v rámci Německa je Mnichov pověstně drahý.  Jsem přímo zaměstnán na univerzitě. Mám velkou individuální svobodu – mou náplní práce jsou jen blíže nespecifikované výzkumné povinnosti a dostal jsem administrativní úkol zapisovat docházku ostatních kolegů. Nicméně plat mám vysoký a zatím se zdá, že z něj dokážu víceméně uživit dva lidi, i když s mírně utaženými opasky. Takže na peníze si nemůžu stěžovat.

Jak komplikované bylo přijímací řízení a jaké podmínky jsi musel splnit?

Na rozdíl například USA a Británie, kde je typické formální přijímací řízení na univerzitní úrovni plné životopisů, motivačních dopisů a přijímacích kol, bývá v Německu zvykem spíš kontaktovat přímo konkrétního vedoucího nějaké výzkumné skupiny, který si vše zorganizuje sám. Moje přijímací řízení proto bylo spíš neformální. Byly to hlavně pohovory a prezentace pro moji současnou profesorku. Pevně dané podmínky přijetí nebyly snad žádné, hlavní bylo podle mě projevit nadšení pro výzkum a jistou orientaci v oboru. Nevýhodou neformálního přístupu bylo, že se řízení táhlo přes osm měsíců, než jsem znal jakýkoliv výsledek.

A co němčina, netrápili tě s ní?

Při přijímacím řízení to nebyla podmínka a v rámci pracovní skupiny mluvíme anglicky. V běžném provozu ale v Mnichově přeci jen trochu německy umět musíš. Člověk se bez znalosti jazyka může dostat do nepříjemných situací. Vše vím z vlastní zkušenosti.

Místo zábavy politika

Německo se dobrým financováním výzkumu, otevřeností ve vízové politice i přijímacím řízení snaží nalákat doktorandy z cizích zemí. Funguje je jim to podle tebe? A jaké je to být v mezinárodním prostředí?

Řekl bych, že ano. V mojí skupině asi dvě třetiny lidí vyrůstaly v Německu, zbytek pochází z Evropy, nebo z Asie. Prostředí ve skupině je velmi příjemné a přátelské. O to odměřeněji pak působí katedra, které jsme součástí. Například všechny společné prostory jsou polepené upozorněními, co člověk nemá dělat s mnoha vykřičníky.

Jak čilý je zde společenský život?

Zatím jsem toho tolik nestihl, ale slýchám, že je seznamování v Mnichově těžké. Univerzitní spolky pořádají různé akce, ale protože jsou zde všichni hodně společensky uvědomělí, jde často spíš o politiku a aktivismus než o prostou zábavu.

Žádné kreditky, hodně dopisů

Jak se ti žije v Mnichově? Třeba i v porovnání s Prahou?

Vůbec jsem nečekal, že v mnoha ohledech jsou tady služby daleko pozadu za Prahou. Například dobrých restaurací nebo kaváren je tu hodně málo, většinou člověk zaplatí hodně peněz za něco průměrného. Navíc leckde neberou kreditní karty. Jen jedno kino v celém Mnichově promítá filmy v originále s titulky. I oproti Praze jsou tu velké problémy s nedostupností bydlení.

Jsou některá očekávání, která se ti naopak vyplnila?

Jak jsem čekal, Mnichov je příjemné město s velmi klidnou atmosférou. Na druhou stranu jedno splněné očekávání příjemné nebylo. Překvapilo mě, jak moc pravdivé jsou pověsti o německé administrativní zatíženosti a averzi k digitalizaci – formuláře vyplňuji aspoň jednou týdně a v poštovní schránce se mi dopisy točí jako na orloji.

Říká se, že v Bavorsku mají podobnou mentalitu jako Češi. Řekl bys, že tomu tak je?

Překvapivě ani moc ne. Až na místě jsem zjistil, že Mnichov je konzervativní, křesťanské centrum. Projevuje se to i tak, že na ulicích všichni vypadají podobně, nevýrazně slušně oblečení s kulatými brýlemi. “Exotů” tu člověk potká málo. Ze začátku to na mě působilo trochu dystopicky, ale musím uznat, že v porovnání s Prahou tu mám často bezpečnější pocit.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Zdroje: Research in Germany.org

Další články k tématu

Zájem o Erasmus letos vzroste, věří organizátoři

Zájem o Erasmus letos vzroste, věří organizátoři

Kvůli pandemii koronaviru celkový počet studijních a pracovních výjezdů v rámci programu Erasmus klesl o tisíce. Předběžné odhady však naznačují, že zájem o vycestování by mohl opět vzrůst. Přispět by k tomu mohly i on-line kurzy. „Pandemie se na mezinárodních výjezdech podepsala velmi výrazně. Ale myslím si, že vzrostla chuť institucí spolupracovat on-line formou,“ popsala ředitelka Domu …

Erasmus dal světu miliardu dětí. Co ještě jste o programu nevěděli?

Erasmus dal světu miliardu dětí. Co ještě jste o programu nevěděli?

Program Erasmus umožňuje již od osmdesátých let minulého století studentům v evropských zemích vycestovat a získávat zkušenosti. Od roku 2014 byl program „vylepšen“ na Erasmus+. Díky tomu se teď do programu mohou zapojit také například učitelé nebo jiní odborníci na vzdělání. Evropská komise nyní odhalila 10 faktů, které jste o Erasmu nejspíš nevěděli. Pár studentů, desítka …

Kellnerova nadace nabízí granty českým studentům zahraničních škol

Kellnerova nadace nabízí granty českým studentům zahraničních škol

Letos už po třinácté nabízí Nadace The Kellner Family Foundation granty pro české studenty, kteří se chystají v příštím školním roce studovat bakalářský obor v zahraničí. Celkem mezi ně plánuje nadace rozdělit zhruba 15 milionů korun. Kromě přihlášky musí zájemci o grant dodat i podklady o vybrané zahraniční vysoké škole a zvoleném oboru, motivační dopisy, seznam dosavadních …