Jak podnikat při studiu

Nebaví vás už brigády, nebo máte v hlavě podnikatelský záměr, do kterého byste se rádi pustili? Není potřeba čekat na ukončení školy. Pokud máte pocit, že při studiu budete podnikání stíhat, zákony vám v některých oblastech dokonce vychází vstříc.

Podnikání versus příležitostné příjmy

Zákon umožňuje komukoliv občas si příležitostně přivydělat, aniž by musel běhat na živnostenský úřad, odvádět daně nebo si dělat starosti se zdravotním a sociálním pojištěním. Příležitostný příjem může mít nejrůznější podobu – výpomoc na stavbě u souseda, prodej produktů ze zahrady nebo nalezených hub z lesa, prodej vlastního výrobku, příležitostný pronájem vlastních movitých věcí (například auta, sekačky na trávu apod.) Podmínky jsou zde dvě – příjem z příležitostného příjmu nesmí přesáhnout 30 000 Kč ročně (tedy o 10 000 Kč ročně více než loni). Druhou a zásadnější podmínkou je to, že příležitostné výdělečné činnosti se nesmí opakovat či probíhat systematicky, protože poté už by splňovaly definici podnikání. Jednorázová brigáda např. v podobě mytí oken u známých spadá do příležitostných příjmů, ale pravidelné docházení např. jednou týdně k někomu na úklid či doučování by již spadalo do podnikání, i když příjmy z této činnosti 30 000 ročně nepřesáhnou. Stejně tak je možné prodat jednou za čas vlastní výrobek, ale například pro systematický a intenzivnější prodej na Fleru by již živnostenský list byl zapotřebí.

Založení živnostenského listu

Nejjednodušším způsobem, jak začít podnikat, je založit si živnostenský list. Dnes již se toto označení v právní rovině nepoužívá – místo živnostenského listu dnes dostanete takzvaný výpis ze živnostenského rejstříku. Podmínky potřebné k jeho získání se liší podle typu živnosti, kterou chcete provozovat.

Volná živnost

Volná živnost je mezi studenty tou nejžádanější. K jejímu vykonávání není zapotřebí dokladovat žádné vzdělání, stačí splnění základních podmínek:

• dosažení věku 18 let (od nového roku však lze od této podmínky ustoupit, viz níže)
• způsobilost k právním úkonům (obojí stačí prokázat na základě platného občanského průkazu)
• trestní bezúhonnost, která se dokládá Výpisem z rejstříku trestů ČR. O výpis lze zažádat na kterémkoli obecním či městském úřadě. Po vyplnění formuláře a zaplacení poplatku (cca 50 Kč) obdržíte výpis do dvou až tří týdnů poštou.

Seznam činností, které je možné v rámci volné živnosti provozovat, najdete například na internetových stránkách Firemnifinance­.cz.

Vázaná a řemeslná živnost

K provozování vázané nebo řemeslné živnosti je zapotřebí prokázat patřičnou úroveň vzdělání. O jaký typ vzdělání jde, případně kolik let praxe je třeba doložit, to se liší podle dané činnosti.

Koncesovaná živnost

Koncesovaná živnost se týká těch výdělečných činností, které se stát snaží částečně korigovat – jde například o výrobu zbraní, lihovin nebo výbušnin, provozování taxislužby, služeb soukromých detektivů či pohřebnictví. Kromě splnění základních podmínek je zde třeba získání koncese na příslušném úřadě (záleží na typu vykonávané činnosti).

V minulosti bylo třeba pro založení živnostenského listu hned několik institucí – živnostenský a finanční úřad, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Dnes je možné využít tzv. Jednotný registrační formulář, který lze podat na obecních živnostenských úřadech, kde jsou pro tento účel zřízena takzvaná Centrální registrační místa. Pro ohlašovací živnosti (tj. všechny kromě koncesovaných) platí zákonná lhůta pro vydání živnostenského listu, která je 5 dní.

Za ohlášení živnosti při vstupu do podnikání se platí správní poplatek ve výši 1000 korun. Dále pak 500 Kč za další ohlášení živnosti či její rozšíření na další činnosti bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či současně více živností. Nezapomeňte na to, že na jeden živnostenský list můžete mít zaregistrováno za stejnou cenu i více činností.

Co musím platit

Studenti

Dokud jste studenty, považuje se studium za vaši hlavní činnost a sociální a zdravotní pojištění za vás z největší části platí stát. Podnikání je chápáno jako vedlejší výdělečná činnost, a tak jsou studenti osvobozeni od placení záloh na sociální a zdravotní pojištění, případně je platí v nižších částkách. To záleží na tom, jak úspěšné jejich podnikání je – vydělává-li student dost, bude v následujícím období povinen platit zálohy ve vypočtené výši podle výše výdělku. Prakticky to tedy vypadá takto:

Pro zálohy na zdravotní pojištění:

• při zakládání podnikání je třeba uvědomit zdravotní pojišťovnu o probíhajícím studiu, aby bylo podnikání bráno jako činnost vedlejší
• v prvním roce podnikání nemusí student platit zálohy za zdravotní ani sociální pojištění
• v dalších letech je třeba platit zálohy ze zdravotního jen tehdy, pokud měl student v předchozím roce zisk
• není stanovena minimální záloha, vypočtená záloha může činit třeba i pět korun; pojištění bude doplaceno zpětně ze skutečně dosaženého zisku po skončení roku

Pro zálohy na sociální pojištění:

• při zakládání podnikání nebo na konci roku s Přehledem příjmů je třeba uvědomit Správu sociálního zabezpečení o probíhajícím stu­diu
• první rok není zapotřebí platit žádné zálohy
• po skončení roku je třeba odevzdat Přehled příjmů a výdajů a z něj výpočtem zjistit, kolik je nutné za uplynulý rok doplatit; byl li zisk nižší než určitá hranice (kolem cca 60 000 Kč ročně), neplatí se nic, v opačném případě bude třeba doplatit pojištění a začít platit zálohy podle vypočítaných hodnot

Zaměstnanci

Jste-li kromě podnikání ještě někde zaměstnaní, zálohy na sociální a zdravotní pojištění platí alespoň částečně zaměstnavatel. Sazba se vypočítá na základě výdělku v minulém období (tj. v minulém roce). Minimální záloha na sociální pojištění je v letošním roce 758 Kč. Poplatek je mírně nižší, když vstoupíte do druhého pilíře důchodové reformy. Máte-li podnikání jako vedlejší činnost, zálohu na zdravotní pojištění nemusíte platit vůbec – zaplatíte ji až zpětně nebo vám bude prominuta, podle toho, jak ziskové vaše podnikání v uplynulém roce bylo. Přehled se odevzdává nejpozději první pracovní den v květnu následujícího roku, využíváte-li služeb daňového poradce, máte ještě navíc tři měsíce k dobru. Když nebudou uhrazené zálohy odpovídat vašim ziskům v daném roce, budete muset pojištění po odevzdání přehledu doplatit, nebo vám naopak sociálka a zdravotní pojišťovna přeplatky vrátí.

Podnikání jako hlavní pracovní činnost

Do složitější situace se mohou mladí podnikatelé dostat tehdy, když absolvují školu, přestanou mít status studenta, ale ještě nemají stálou práci. Jakmile podnikáte na hlavní pracovní poměr, týkají se vás zálohy na sociální a zdravotní pojištění v plné výši. Na zdravotním pojištění musí každý podnikatel a živnostník ročně zaplatit 13,5 procenta ze svého vyměřovacího základu, který je tvořen polovinou zisku (příjmu sníženého o výdaje). Minimálně však jde o 1752 Kč. Minimum u záloh sociálního pojištění je 1894 Kč. Sazba sociálního pojištění se opět odvíjí od poloviny zisku v uplynulém období, ze kterého odevzdáte 29,2 procent.

Činnosti nevyžadující živnostenský list

Stát uznává některé činnosti, pro které živnostenský list není potřeba. Zejména jde o činnosti spojené se ziskem z autorství, tedy s činností uměleckou, nezávislá povolání (spisovatel, herec a podobně) a dále zemědělská výroba. Dalším zvláštním typem podnikatelů jsou odborníci, na jejichž činnost se vztahují zvláštní předpisy, musí třeba složit státní zkoušku: daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, správci konkursní podstaty, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti a podobně.

Společnost s ručením omezeným

Založit „eseróčko“ je od nového roku podstatně jednodušší než dříve. Dříve byl potřeba základní kapitál 200 000 Kč pro založení firmy. Nyní je výše základního kapitálu snížena na symbolickou jednu korunu. Jste-li však zatím drobným podnikatelem a nemáte zisk větší než 10 milionů korun ročně, je pro vás nejspíš i tak výhodnější živnost – je výrazně levnější pokud jde o daně a pojištění, a také administrativně jde o výrazně jednodušší variantu.

Podnikání před dosažením 18 let

Od roku 2014 mohou podnikat i mladší 18 let, pokud soud uzná jejich svéprávnost k vykonávání takové činnosti. Stát tak vychází vstříc mladým lidem, kteří jsou schopni samostatné výdělečné činnosti a kteří by jinak museli podnikat „přes rodiče“ nebo jinou zletilou osobu.

Student mladší 18 let může dosáhnout buď plné svéprávnosti (tzv. emancipace) a tím i ničím neomezované svobody rozhodovat o všech svých činech, aktivitách a závazcích nebo jen „částečné“ svéprávnosti, vztahující se ke konkrétním činnostem spojeným s podnikáním.

Návrh na přiznání plné svéprávnosti může podat člověk, který dosáhl věku 16 let. S návrhem musí souhlasit jeho rodič nebo jiný právní zástupce. Pro udělení svéprávnosti musí být osvědčena schopnost žadatele sám se živit a obstarat si své záležitosti (např. již vyvíjí plně činnost umožňující dostatečný příjem a sám si ji organizuje a řídí). Soudní rozhodnutí o těchto skutečnostech pak nahradí dosažení osmnáctého roku věku jako zákonnou podmínku pro zahájení podnikání.

Návrh na přiznání částečné svéprávnosti taktéž vyžaduje souhlas zákonného zástupce i soudu. Pokud zákonný zástupce se zahájením podnikání souhlasí, získá k němu nezletilý člověk bez dalšího prověřování způsobilost. Dokonce je zde možné prolomit hranici 16 let. Soud však vždy bere ohled na individuální schopnosti daného člověka.

Se získáním plné či částečné svéprávnosti získá mladý člověk způsobilost také k vedlejším činnostem spojeným s podnikáním – k zakládání bankovních účtů, provádění majetkových transakcí, pronajímání kancelářských prostor či uzavírání smluv. Rodiče mohou svůj souhlas s podnikáním odvolat případně výdělečnou činnost jejich potomka omezit, opět ovšem se souhlasem soudu.

Zdroje: webové stránky Jobs.cz, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Finance.cz, Peníze.cz, Student.finance.cz, Firmy.finance.cz, Startup.lupa.cz, iPodnikatel.cz, Živnostenský-list.cz, Jakpodnikat.cz

Zdroj fotografie: Stock.Xchng