Češtinářka Ilona Kirchnerová: Jak přežít maturitní rok

16. 8. 2011 | Rady maturantům

Maturitní rok je velkým strašákem na konci studia. Dohromady se studentům nahrne opakování maturitních otázek, přijímací zkoušky, k tomu strach z nových maturit, které jsou stále ve fázi vývoje. Jak se k tomu všemu postavit? Několik rad nabízí Ilona Kirchnerová. Pozn. Článek byl 11. 10. 2013 aktualizován (kav).

Ilona Kirchnerová v současné době začíná doktorské studium české literatury na Masarykově univerzitě a zároveň již několik let učí na jednom z brněnských gymnázií češtinu. Letos se setkala také s přípravou studentů na státní maturitu. V rozhovoru nabízí některé tipy na to, jak absolvovat poslední ročník střední školy s čistým štítem.

Co by měl podle tebe dělat student v maturitním ročníku, aby to všechno přežil ve zdraví, odmaturoval a nezbláznil se?

Měl by se učit již od začátku čtvrtého ročníku. Pokud se neučil od prvního ročníku, dá se to stihnout ještě v tom posledním roce, ale je potřeba začít včas. V první řadě bych doporučila, aby studenti do školy chodili, to je docela zásadní a bohužel ne vždy to tak je. Není dobrý nápad zůstat doma, učit se a nejít kvůli tomu do školy, nebo se učit v jedné hodině na jinou hodinu. Minimálně v těch předmětech, ze kterých studenti maturují.

Co by měli studenti dělat v měsících těsně před maturitou?

Do svatého týdne doporučuji sehnat si všechny potřebné studijní materiály, a nejintenzivněji se potom učit během svatého týdne. Studijními materiály myslím zápisky z hodin, své vlastní poznámky, také knihovna je zajímavá instituce. Dnes máme internet, ale před internetem bych varovala, protože tam je spousta věcných chyb. Dá se určitě taky využít, ale pouze jako doplňkové médium. Zásadně bych postavila tvorbu maturitních otázek na tom, co vím ze školy, na učebnicích, které se probírají, a na knihách a knihovně.

Co by sis počala, kdybys zjistila, že je květen a ty ještě pořád nic neumíš?

Vzhledem k tomu, že státní maturity v květnu už začínají, asi bych začala shánět konopné lano… Každopádně pokud je květen a zjistím, že jsem se opravdu neučila, pokusila bych se každou otázku aspoň jednou přečíst, abych ke všemu aspoň něco uměla a z každé otázky bych se pokusila vybrat si aspoň to, co mi připadá nejdůležitější. Myslím, že aspoň jednou přečíst všechno je možné stihnout i v tom květnu.

Jak vypadá takový ideální student z pohledu učitele?

Asi metr osmdesát, oči dvě, nos, pusa, mozek (smích). Ideální student je pro mě student, který nemusí mít nutně našprtané encyklopedické znalosti, ale kterému to umí myslet, který si umí dát věci do souvislostí.

Takže pokud jde o tvůj obor, tedy češtinu, preferuješ studenty, kteří spíš přečtou knížku, než kteří umí nazpaměť všechna díla a autory?

Ano, pokud jde o můj obor, preferuji četbu. Četbou se dá naučit spousta věcí a člověk si otevře spoustu nových obzorů. Samotné čtení bez encyklopedických znalostí ale taky není ideální. Má to být tak, že když něco čtu, chci si zjistit něco i o okolí té knížky, něco o autorovi, historickém pozadí a podobně. Nikdy ne jenom encyklopedické znalosti, nikdy ne jenom četba.

Jak číst knihu tak, aby ti to u státních maturit skutečně k něčemu bylo?

První a zásadní věc je opravdu tu knížku přečíst, neshánět si žádné výtahy z internetu nebo výpisy v kostce. Další věc je udělat si na to čas, soustředit se na to. Jsou knížky vhodné do tramvaje, a jsou knížky, které do tramvaje nejsou. Na některá díla, třeba filozofičtějšího charakteru, je potřeba se víc soustředit, mít čas se nad tím zamyslet. Pracovní listy nejsou koncipované jenom tak, že se studenta budou ptát na jméno hlavní a vedlejší postavy, ale jsou daleko širší. Je dobré dohledat si jména a výrazy, kterým nerozumím – to člověka při četbě posune mnohem dál. Je důležité neorientovat se jen na tu dějovou linku. Pokud knížce nerozumím, doporučuji si knihu přečíst a pak o ní diskutovat se spolužáky. O tom, čím to pro mě je, co si z toho kdo vzal. I ta varianta, že to jeden přečte a vypráví to ostatním, není vůbec špatná. Samozřejmě pak musí následovat to, že to i ti ostatní přečtou. Každopádně je to výborné pro toho vyprávějícího – nejvíc se naučíš tím, že učíš někoho jiného.

Poslední otázka – co si myslíš o státních maturitách?

Myslím si, že tento projekt je silně nedodělaná záležitost, která má mnoho mínusů. Řekla bych, že to, jakým způsobem proběhly státní maturity v tomto roce, ukázalo, že ten projekt má mnoho porodních bolestí. Mě osobně to nepřesvědčilo o tom, že by státní maturita měla srovnat úroveň středních škol.

Fotografie: Nela Wurmová

Další články k tématu