Jak se studuje na Harvardu? Rozhovor s jeho absolventem Janem Strakou

4. 12. 2012 | Studium v zahraničí

Získat kvalitní vzdělání na prestižní zahraniční škole není nedosažitelný cíl. O tom vás přesvědčí Jan Straka, který absolvoval bakalářské studium na Harvardově univerzitě. Jan Straka v současné době působí v think tanku IDEA při CERGE-EI, kde se věnuje výzkumu v oblasti vzdělávacích reforem.

Vaše první zkušenost s americkým školstvím proběhla už na střední škole. Jaké to bylo vydat se jako budoucí maturant do Spojených států?

Do USA jsem se poprvé vydal v předposledním ročníku střední školy díky stipendiu, které zprostředkovala pražská pobočka nadace Open Society Fund. Rok jsem strávil na soukromé škole The McCallie School ve městě Chattanooga ve státě Tennessee. Škola patří mezi jednu z nejlepších v regionu a bylo to na ní poznat: hned na začátku mě ohromila velká nabídka kurzů, velikost tříd, kdy nás v kurzech bylo maximálně 15, velká nabídka mimoškolních aktivit a také flexibilita – když jsem v průběhu roku zjistil, že bych potřeboval přestoupit do náročnějšího kurzu, nebyl to problém. Výměnou za tyto výsady jsem ale musel tvrdě pracovat – domácí úkoly zabraly často několik hodin denně, příprava byla nutná na každou hodinu.

Po střední škole jste pokračoval na Harvardu, proč jste se rozhodl pro tuto univerzitu? Uvažoval jste i o jiné univerzitě?

Americký systém vás neustále motivuje k tomu, abyste měli ambice a snažili jste se je naplnit. Během středoškolského pobytu jsem měl velmi dobré výsledky, takže přihláška na univerzity v USA byla vlastně přirozeným dalším krokem. Hlásil jsem se ještě na Princeton a Williams, které se stejně jako Harvard konzistentně umisťují na špičce žebříčků amerických univerzit.

Jaké požadavky jsou kladeny na uchazeče o studium, jak probíhají přijímací zkoušky?

Přijímací řízení v USA se od toho českého dost zásadně liší. Žádnou přijímací zkoušku, tak jak ji známe od nás, neskládáte. Místo toho procházíte přijímacím procesem, v rámci kterého univerzitě pošlete vaše výsledky ze střední školy a ze standardizovaných testů – jejich obdobou jsou české SCIO testy – přijímací esej, doporučení učitelů a seznam mimoškolních aktivit, jichž jste se zúčastnili. Někdy je součástí přijímacího řízení ještě osobní pohovor. Na základě těchto materiálů si poté přijímací komise snaží udělat obrázek o celkových kvalitách a schopnostech uchazeče.

straka50.jpg

Který obor jste studoval?

Vystudoval jsem společenské vědy. Americké bakalářské studium je ale daleko méně specializované než studium v České republice nebo v Evropě všeobecně. Student si totiž svůj obor vybírá až během studia, ne když se na školu hlásí. Během celého studia rovněž může studovat jakékoliv předměty, které mu univerzita nabízí, k získání titulu mu stačí absolvovat jen určitý počet předmětů v daném oboru. Já jsem díky tomu mohl zabrousit třeba do ekonomie, dějin umění nebo historie vědy. Měl jsem i spolužáky, kteří byli excelentní fyzici nebo matematici a svým oborům se věnovali velmi intenzivně, ale zároveň se každý semestr zapsali jeden kurz literatury. S větší svobodou při výběru předmětů souvisí ale také to, že na bakalářské úrovni v USA některé obory studovat nelze. S právem nebo medicínou si musíte počkat až na magisterské studium, většina škol také nenabízí studium byznysu.

Můžete popsat průběh a strukturu standardního semestru, jaký je podíl přednášek, cvičení, domácí přípravy?

Povinné výuky bylo na Harvardu relativně málo – pouze 4 až 5 předmětů za semestr, zato jsme trávili hodně času přípravou. Všechny přednáškové předměty mají i cvičení, která jsou povinná a na něž se musíte každý týden připravovat – něco přečíst, napsat nebo spočítat. U kvantitativních předmětů nebyly výjimkou sady příkladů, které mohly zabrat 20 hodin času týdně, u humanitních seminářů pak zase dostanete 200 stránek čtení na týden. Při čtyřech takových kurzech už je to docela slušný balík čtení, zvlášť když jde o velmi komplikované texty. Účast na seminářích a cvičeních je povinná a promítá se do závěrečné známky.

Uzavírá každý semestr zkouškové období?

Ano, ale má daleko menší význam než na českých školách. Velkou část známky totiž často tvoří vaše práce během školního roku – mohou to být eseje, které vám průběžně zadávají nebo testy v průběhu semestru – „midterm exams“. Závěrečná zkouška tak v daném předmětu může znamenat pouze 20 % známky, některé kurzy závěrečnou zkoušku vůbec nemají, místo ní píšete esej, nebo odpovídáte na otázky sami ve formě „take-home exam“, tedy zkoušky, kterou v daném časovém limitu musíte napsat sami z domova. Zde stojí za to podotknout, že v americkém školství se nikdy nezkouší ústně. Všechny testy jsou zásadně písemné.

Liší se výrazně přístup vyučujících ke studentům?

Vyučující věnují studentům a jejich práci spoustu času – aby jim dali zpětnou vazbu na jejich eseje, vysvětlili jim látku, nebo si jen tak popovídali o daném předmětu. Vždy, když jsem například odevzdal nějakou esej, vrátila se mi s detailními komentáři o tom, co jsem ještě mohl zlepšit nebo co se mi naopak povedlo.

Jak probíhá ukončení bakalářského studia?

Žádná formální zkouška na konci bakalářského studia v USA není. Stačí pouze získat školou předepsaný počet kreditů za absolvované předměty. Na některých školách nebo v určitých oborech musíte psát diplomovou práci. Na ni jsou ale kladeny ty nejvyšší nároky, takže vaše diplomová práce nemůže být jen hromadou z jiných zdrojů zkompilovaného textu. Naopak, vaše práce musí přijít s nějakou originální myšlenkou a zakládat se na rigorózním akademickém výzkumu.

Studium v zahraničí bývá finančně náročné. Využil jste nějaký stipendijní program?

Harvard má na bakalářské úrovni velmi štědrý systém finanční pomoci, kdy studentům poskytuje prostředky v závislosti na příjmech rodičů. Pokud rodiče vydělávají méně než 65 000 dolarů ročně, škola studentovi studium zcela uhradí. Stipendium pokrývá nejen školné, ale i životní náklady.

Co byste poradil studentům, kteří přemýšlejí o studiu ve Spojených státech?

Vždy opakuji, že nejdůležitější je nebát se to zkusit – to nejhorší, co se vám může stát, je, že se to nepovede. Možnosti, jak studovat v USA existují. A to nejen na středoškolské či bakalářské úrovni, ale platí to i pro další stupně studia. A druhá rada – sežeňte si co nejvíce informací. Všem potenciálním zájemcům o studium v USA bych doporučil podívat se na stránky české kanceláře Fulbrightovy komise, kde najdou detailnější informace. V rámci Fulbrightovy komise rovněž funguje poradní centrum pro studenty zajímající se o studium v USA, kde vám rádi poskytnout fundované informace.

Líbí se Vám naše stránky?


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Foto: archiv Jana Straky

Další články k tématu

Jaké může být studium v zahraničí? My to víme!

Jaké může být studium v zahraničí? My to víme!

Chcete studovat univerzitu, kde: nebudete mít žádnou matematiku nebudete začínat dříve než v 9 ráno budete mít hodiny jen 3 x týdně máte vlastní wellness, fitness, spa & beauty salon vystudujete bakaláře či magistra za peníze britské vlády nebudete mít závěrečné státnice, pouze psanou práci můžete dokončit bakaláře po absolvování VOŠ za 1 rok studia můžete …

číst více
Jak vycestovat s Erasmem? Pomůže vám s ubytováním i financemi

Jak vycestovat s Erasmem? Pomůže vám s ubytováním i financemi

Když uděláte tenhle velký krok do neznáma a vyjedete studovat do zahraničí, nepochybně se vrátíte se s řadou cenných zkušeností a nových přátelství, v budoucnu vám to navíc může pomoci v kariéře. Kde ale začít a co všechno je třeba před odjezdem vyřídit? Na to jsme se ptali odborné referentky programu Erasmus+ Heleny Fuxové.   Jsem student VŠ …

číst více
Na Erasmu v Madridu: Ubytování si shánějte až na místě, radí studentka

Na Erasmu v Madridu: Ubytování si shánějte až na místě, radí studentka

Markéta Rizikyová (23) strávila letní semestr na jedné z top univerzit ve Španělsku. Na několik měsíců opustila svou domovskou Fakultu sociálních věd a češtinu vyměnila za španělštinu a angličtinu. Jaké jsou největší rozdíly mezi studiem žurnalistiky v Praze a v Madridu a co lze zaplatit ze stipendia?  To všechno jsme se rozhodli od Markéty vyzvědět.   Proč ses …

číst více