„Zemědělka“ rozhodně není škola, kterou by se mělo opovrhovat

22. 4. 2008 | O studijních oborech

Přestože už loni byla Fakulta lesnická a environmentální (FLE) na České zemědělské univerzitě (ČZU) rozdělena na dvě, nic z její obsahové náplně se tím pro stávající studenty určitě nevytratilo. S Ing. Martinou Černou (25), která ještě na původní fakultě absolvovala obor Krajinné inženýrství, jsme si povídali o tom, jak na studium vzpomíná a jak jí pomohlo k zaměstnání.

Jak sis představovala studium na ČZU, když jsi nastupovala? Věděla jsi přesně, co tě čeká?

Na ČZU mě zaujala především možnost kombinace humanitního a technického směru studia, což ostatní vysoké školy nenabízely. Veškeré potřebné informace pro uchazeče včetně všech předmětů, které mě čekaly, jsem si našla na jejich celkem přehledných internetových stránkách.

Zkus se nyní vžít do role pracovnice na PR oddělení ČZU. Co bys rozhodně vyzdvihla?

Škole se dodnes říká „zemědělka“ a je často považována za něco méněcenného, mnoho lidí jí opovrhuje. Je to zřejmě špatný zvyk z minulosti a jako čerstvá absolventka musím toto tvrzení zcela popřít. Škola se stále vyvíjí a poskytuje svým studentům příjemné a moderní prostředí. Nespornou předností oproti ostatním školám je soustředění všech fakult, kolejí, menzy, sportovišť a zábavy na jednom místě.

Jaký by byl naopak pohled kritického studenta?

Škola nabírá stále víc a víc nových uchazečů, a tím nastává problém s kapacitami, hlavně menzy. Mezi negativní vzpomínky řadím i fungování studijního oddělení, které jednak nebylo příliš vstřícné a informované, a jednak mělo na takové množství studentů k dispozici celkem krátkou úřední dobu. Návštěvy studijního oddělení se tak zejména na začátku semestrů protáhly i na několik hodin.

Ze všech variant zaměření, které ti fakulta nabízela, sis nakonec vybrala specializaci ve vodním hospodářství. Věděla jsi už od začátku, že to je přesně směr, kterým se chceš v budoucnu ubírat, nebo ses pro něj rozhodla až během studia?

To je zajímavá otázka. Musím říct, že jsem po nástupu na fakultu preferovala spíše směr urbanizmu, návrhu zeleně pro obce, případně zahradní architektury. Příležitost zpracovávat diplomku pro firmu mě navedla na směr vodního hospodářství. Vzhledem k tomu, že se této problematice věnuji i dva roky po ukončení studia ve svém současném zaměstnání, tohoto kroku rozhodně nelituji.

Co takové studium obnášelo, jaké jste například měli předměty?

Studium oboru Krajinné inženýrství začíná obecnými předměty jako je matematika, fyzika, chemie, cizí jazyk apod. Od 3. ročníku jsou do programu zařazeny už specializované předměty typu dendrologie a botanika, u kterých bylo potřeba složit zápočet z poznávání jednotlivých rostlin a stromů v latině. Výběrem dalších předmětů jsme se dále mohli zaměřit na ekologii, vodní hospodářství, lesní hospodářství, urbanizmus apod. Od doby ukončení mého studia se systém trochu změnil, ale základ zůstává stejný.

Bylo pro tebe studium časově náročné?

Studium nejen na této, ale i na ostatních fakultách ČZU, nepatří k těm jednoduchým. Nejvíc časově náročné byly asi první dva roky. Po jejich zdárném absolvování už jsem si ale mohla rozvrh lépe uzpůsobit a bylo tak možné chodit částečně do práce.

Do jaké míry tě zmíněný obor připravil na tvé současné zaměstnání? A jaké jsi vůbec měla možnosti při výběru tvé profese, pokud předpokládám, že jsi chtěla zůstat v oboru?

Kromě toho, že vám studium na téhle škole zajistí dobrý přehled v určité problematice, naučí vás také samostatnosti, což je velmi dobrý základ pro uplatnění v zaměstnání. Podrobnější znalosti v daném oboru si student může prohloubit při psaní bakalářské či diplomové práce, proto doporučuji výběr jejich témat velmi dobře zvážit. Mně se například vyplatilo psát diplomku pro firmu, protože jsem si tím vlastně zajistila práci po studiu.

Vedle firem zabývajících se vodním hospodářstvím, odpady, rekultivací, urbanizmem a dalších je možné se uplatnit například i ve státních organizacích, jako jsou ministerstva, magistráty obcí apod. Hodně mých kolegů si našlo práci také v národních parcích, CHKO, agenturách ochrany přírody a krajiny atd.

**Když už jsme se tu dotkli té představivosti… Jak by měl podle tebe vypadat modelový student lesnické, potažmo environmentální fakulty? **

Takový student by v první řadě měl mít kladný vztah ke krajině a přírodě. Studium ale vyžaduje jak „humanitní typy“, kteří jsou schopni učit se jazyky (včetně latinských názvů), tak „technické typy“, kteří zvládnou absolvovat zkoušky z fyziky, chemie a matematiky. S jistým úsilím ale lze i případné nedostatky v některém z těchto směrů určitě dohnat a nějaká ta vědomostní mezera by neměla být zas tak velkou překážkou ve studiu. Co se týče časových možností, vše záleží na sestavení rozvrhu, ale je nutné počítat s tím, že na ČZU bývá výuka většinou povinná.