Tipy na žebříčky zahraničních univerzit

Žebříčky světových univerzit sestavují nejrůznější instituce. Podle odborníků si však respekt světových akademiků zasluhují právě dva z nich: každoroční žebříček britských novin The Times a žebříček Šanghajské univerzity Jiao Tong. Která univerzita je podle nich letos nejkvalitnější?

Velký důraz na pověst mezi odborníky klade žebříček deníku The Times. Právě kvůli nedostatečnému zvuku ve světě se do něj řada českých univerzit nedostává. Přesto si čtyři nejdůležitější české vysoké školy (Karlova univerzita, České vysoké učení technické, Masarykova univerzita a Vysoké učení technické) pozici oproti minulosti výrazně polepšily. Ač jsou umístěné někde v třetí až šesté stovce univerzit, mezi více než sedmnácti tisíci vysokými školami to není zas tak špatný výsledek.

Rovnou polovinu bodů při hodnocení tvoří u zmiňovaného žebříčku hodnocení akademických expertů, kteří popisují v internetových dotaznících kvalitu školy v oborech, kterými se zabývají. Pětinu bodů mohu školy získat z poměru studentů a učitelů a další pětinu z počtu citací ve vědeckých časopisech, které škola získá díky svému výzkumu. Zbývající desetinu hodnocení tvoří poměr zahraničních studentů a učitelů. Platí, že čím více cizinců škola zaměstnává či vzdělává, tím lépe. Podrobnosti o hodnocení se můžete dozvědět na stránkách The Times.

Na prvních čtyřech příčkách se pravidelně umisťují slovutné britské a americké univerzity Cambridge, Oxford, Harvard a Yale. Rok co rok si různě prohazují pořadí, letos univerzita v Cambridge porazila vloni kralující Harvard a Massachusettský technologický institut se vyšvihl z deváté příčky téměř na stupeň vítězů. Monopol angloamerických univerzit narušuje v závěru druhé desítky evropský Curyšský technologický institut ETH, McGill University v Kanadě a Australian National University.

Z Českých škol tradičně nejlépe dopadla Karlova univerzita, ač poklesla o necelých čtyřicet příček na letošní 267. místo. Na 401. až 500. pozici si z loňského 394. místa pohoršilo České vysoké učení technické. Masarykova univerzita i Vysoké učení technické skončily podobně jako vloni na 551. až 600. místě. „Tady totiž pořád trpíme tím, že máme vysoké školy, kde ne všechny fakulty jsou kvalitní. Je to problém všech postkomunistických zemí. U prestižních univerzit si nedovolí, aby některá fakulta byla ‚odpadová‘,“ upozorňuje reportérka Českého rozhlasu Petra Benešová.

Vítěz letošního žebříčku The Times Univerzita v Cambdridge.

Žebříček Shanghai Jiao Tong University ARWU je podle akademického listu Chronicle of Higher Education považován za nejvlivnější mezinárodní žebříček na poli univerzit. Porovnává více než dva tisíce univerzit podle kritérií hodnotících kvalitu výuky (počtu absolventů, kteří získali Nobelovu cenu či jiné významné ocenění na poli vědy a výzkumu), kvalitu školy (souzeno dle počtu současných vyučujících, kteří obdrželi Nobelovu cenu či jiné významné ocenění, a také podle počtu zveřejněných studií v odborných časopisech), podle výzkumu a velikosti instituce. O letošních výsledcích jsme psali již v srpnu, kdy byl aktuální žebříček zveřejněn. Na prvních příčkách přinesl šanghajský seznam oproti konkurenčnímu žebříčku jiné pořadí: USA si uzmula všechny vrchní příčky na úkor britských univerzitních gigantů. Zlato získal Harvard, stříbro University of California v Berkeley a bronz Stanford University. Karlova univerzita dopadla i v tomto žebříčku podobně, patří jí dělené 201. až 300. místo. Další české univerzity se v první pětistovce nejlepších vysokých škol už neobjevily.

Žebříčků existuje daleko více. Šanghajský Academic Rankink of World Universities a britský QS TopUniversities jsou nejkomplexnější a nejcitovanější. Zmiňované žebříčky však vůbec neřeší například umělecké školy, ať už výtvarné, divadelní nebo filmové. Řada oborů má své vlastní tabulky zaměřující se jen na konkrétní oblast. Ani v těch se Česká republika úplně neztratí.

Úspěch letos oslavila zejména Vysoká škola ekonomická v Praze. V žebříčku, který již pošesté uveřejnil deník Financial Times, se v TOP seznamu pětašedesáti nejlepších magisterských studijních programů v oblasti managementu objevila Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze. Česká škola se do tohoto žebříčku dostala vůbec poprvé, a to na 58. místě.

I v případě Českého vysokého učení technického si mohou mnout ruce, mezi technologicky zaměřenými ústavy obsadili v žebříčku The Times 121. místo a poskočili tak o rovných padesát míst. V přírodních vědách si polepšili o příček devatenáct, a to z 265. na 246. místo.

Výsledky obou nejdůležitějších žebříčků se liší jak mezi sebou, tak mezi ročníky. Je třeba si uvědomit, že žádná kritéria nejsou ideální. Před dvěma lety se účastníci mezinárodní konference z řad akademické obce shodli na tom, že podobné žebříčky přinášejí více škody než užitku. „Značná část veřejnosti nerozumí metodice klasifikačních žebříčků. Nejlépe bodující školy mohou být dobré pro některé studenty, ale ne nutně pro všechny,” varuje podle serveru universitywor­ldnews.com Andrea Sursock z Asociace evropských univerzit.

Žádný klíč k nalezení ideální školy tedy neexistuje. Přesto je však nahlédnutí do pořadí světových univerzit minimálně námětem k zamyšlení, zda studium nezkusit na některé oceňované univerzitě za hranicemi. Rozdíl stovek příček oproti českým školám patrně něco znamená.

Zdroj: Hospodářské noviny, www.iHned.cz, Lidové noviny, Novinky.cz, Český rozhlas www.ceskenoviny.cz, oficiální stránky žebříčků zmíněné v článku.

Zdroj fotografií: stock.exchange