Žebříček: Nejlepší práva jsou v Praze, nejlepší technické obory v Brně

Britská společnost Times Higher Education zveřejnila žebříček nejlepších škol podle oborů pro rok 2024. Ve všech 11 oborových oblastí bodovaly v mezinárodním srovnání i české univerzity. Nejvýše z nich se nejčastěji umisťovala Univerzita Karlova v Praze. V právu a humanitních oborech se řadí dokonce mezi 200 nejlepších škol světa. Na samém vrcholu žebříčků se již tradičně drží americké a britské univerzity.

„Meziročně se zlepšilo postavení Univerzity Karlovy v šesti oborech, k čemuž v určité míře přispěla i úprava dosavadní metodiky hodnocení, a fakt, že v rámci České republiky dosáhla univerzita nejlepšího výsledku v sedmi z deseti oborů, v nichž byla klasifikována. Ve zbývajících třech oborech se nachází na děleném prvním místě s některou další českou školou,“ uvedla univerzita v tiskové zprávě.

Vůbec nejlepších výsledků dosáhla nejstarší česká univerzita v humanitních a uměnovědných oborech, kde obsadila 151–175 místo, a v právu, kde škole patří 176–200. příčka.

V deseti z jedenácti oborů se umístila také Masarykova univerzita. Stejně jako pražská univerzita si i ta brněnská vedla nejlépe v právech a uměleckých a humanitních oborech. Ve srovnání s loňským rokem si o sto příček polepšila v oboru sociálních věd.

„Kontinuální vzestup Masarykovy univerzity v mezinárodních srovnávacích žebříčcích není náhodný. Je zřejmé, že je důsledkem promyšlené a usilovně implementované strategie kladoucí důraz na pokračující zlepšování kvality výuky a výzkumných aktivit. Tyto výsledky je třeba ocenit i s ohledem na neustále sílící konkurenční prostředí a nárůst počtu hodnocených institucí,“ uvedl Petr Suchý, prorektor pro internacionalizaci Masarykovy univerzity.

Celkem se v oborových žebříčcích umístilo 18 českých vysokých škol. Podrobný přehled si můžete prohlédnout níže.

Metodika

Kritéria hodnocení jsou stejná jako u hlavního žebříčku The Times Higher Education, který hodnotí univerzity jako celek. THE World University Rankings se řadí mezi tři nejuznávanější globální žebříčky univerzit. Soustředí se na hodnocení v pilířích jako jsou úroveň vzdělávání, vědecké prostředí, kvalita výzkumu nebo internacionalizace.

Největší váhu v celkovém hodnocení pak zaujímají dva průzkumy reputace a citovanost publikací dle databáze Scopus. Metrika zahrnuje od letošního roku 18 indikátorů v pěti tematických oblastech. Pět indikátorů je zcela nových, čtyři z nich hodnotí kvalitu výzkumu.

V rámci oborových žebříčků má však každý indikátor odlišnou váhu, a tím se snaží zohlednit oborová specifika. Největší důraz kladou oborové žebříčky, stejně jako ten univerzitní, na výsledky průzkumů reputace v oblastech vzdělávání a výzkumu a na průměrnou citovanost odborných publikací v rámci oborové skupiny.

Zdroje: UK, MUNI, Times Higher Education