Vytyčte si cíle a buďte ve větší pohodě ve škole i v osobním životě

2. 6. 2024 | Studentský život

buďte ve větší pohodě ve škole i v osobním životěCíl můžete vnímat jako pomyslnou hranici, kterou chcete překročit, nebo jako nějaký konkrétní stav, kterého chcete dosáhnout. Abyste se mohli ve studiu i v životě posouvat dál, musíte ale nejprve přesně zjistit, jaké vaše cíle vůbec jsou a jasně a logicky si je vytyčit. S tím vám může pomoct několik metod.

Pro klasifikaci cílů se používají různé metody. Jednou z nich je řazení cílů do kategorií. Ty vám prozradí, ve které oblasti vašeho života toho chcete nejvíc dosáhnout. I když možná máte pocit, že to přesně víte, vidět to napsané na papíře vám může pomoci utřídit si myšlenky, přerozdělit priority, zorganizovat čas i uvědomit si, co vám v životě zabírá největší mentální prostor.

Vezměte si tedy papír a rozdělte ho na části podle kategorií. Ty můžou vypadat následovně:

Studijní cíle: dodělat úkol, přečíst si knihu do školy, pustit si přednášku ze záznamu, udělat státnice

Pracovní cíle: dodělat projekt, přečíst si příručku, získat povýšení

Osobní cíle: podívat se do Londýna, koupit si dům, najít si vztah

Vzorové cíle se mezi sebou liší v časové náročnosti. Ty své tedy můžete dál dělit na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé cíle by mělo být podstatně snazší splnit a měly by sloužit jako prostředek k dosažení těch dlouhodobých. Pokud je vaším dlouhodobým studijním cílem udělat státnice a získat titul z vysněné vysoké školy, krátkodobými cíli budou například jednotlivé zkoušky, domácí úkoly či docházka.

Buďte SMART

Metoda SMART je hojně využívaná ve firmách, například při určování marketingových strategií. Používá se ale i pro klasifikaci a určování cílů. Za každým písmenem v názvu metody stojí jedno pravidlo, které by daný cíl měl splňovat:

S – specifický

M – měřitelný

A – anglicky acceptable, přijatelný

R – realistický

T – anglicky trackable, sledovatelný

Správně stanovený cíl by měl splňovat všechna daná kritéria. Neměli byste zapomenout ani na průběžné vyhodnocování cílů – například když se budete učit na nějakou zkoušku, zkuste požádat kamaráda, aby vás v průběhu učení několikrát vyzkoušel. Tak zjistíte, jestli se vám nedaří v době, kdy s tím ještě půjde něco udělat.

Krátkodobé cíle

Jak si tedy správně určit cíl, aby vás motivoval a zbytečně nestresoval? Určitě byste na sebe neměli být příliš přísní. Dosažení některých cílů může být náročné, ale svému kamarádovi byste taky nevyčítali každé zaškobrtnutí. Naopak byste ho v jeho cestě podporovali.

Vedle toho je důležitý také postup. Měli byste se k cíli přibližovat po menších krůčcích tak, abyste viděli, že se zlepšujete.  Když by váš cíl byl zhubnout, podle metody SMART byste ho měli nejprve specifikovat. V tomto případě si například stanovit konkrétní počet kil, která chcete shodit. Teď už máte cíl, který je měřitelný, specifický a realistický. Pořád je ale dlouhodobý a dosáhnout ho můžete pomocí krátkodobých cílů. Těmi může být například:

Každý den sníst alespoň dvě porce zeleniny nebo ovoce

Každý týden si alespoň třikrát zacvičit

Nekupovat si fast food

I při určování krátkodobých cílů byste neměli zapomínat na metodu SMART. Hlavně pak na to, že by cíle měly být konkrétní a měřitelné. Nebudou vás pak napadat otázky typu „Daří se mi v tom, co jsem chtěl/a dělat? Neměl/a bych se snažit víc?“

Správným stanovením cílů pomůžete i svému psychickému zdraví. Pro vaši psychiku je lepší, když se budete věnovat tomu, co je pro vás důležité.

Zdroje: Fistro.cz, Topvision.cz

Další články k tématu

Proč začít s mindfulness: Soustředění, pohoda i lepší známky

Mindfulness neboli všímavost znamená záměrně věnovat pozornost přítomnému okamžiku. Pomáhá vyrovnat se s negativními emocemi, úzkostnými stavy, nebo stresem. Zároveň má pozitivní vliv na naše soustředění. Rozhodně tak patří mezi dovednosti, které stojí za to osvojit si při studiu. Mindfulness není něco, co se naučíme přes noc, ale pomocí jednoduchých cvičení se dá rozvíjet a postupně osvojit. […]

číst více

Jak se mám učit? Teorie mnohočetné inteligence může pomoct

Americký vývojový psycholog Howard Gardner vytvořil teorii mnohočetné inteligence už před 30 lety. Od té doby na ní navázalo nespočet výzkumníků. Teorie se využívá mimo jiné i v pedagogice a ve vzdělávání. Jak nám tedy její znalost muže pomoct lépe se učit? Gardner ve své teorii tvrdí, že se u každého člověka dá rozlišit několik různých […]

číst více

Cítíte se vyhořele? Zkuste trik mnichů ze třetího století

Vysněné studium vás přestalo bavit, úkoly vám nejdou od ruky a škola vás začíná vyloženě štvát? Nemusí to nutně znamenat, že byste měli změnit obor nebo dokonce se studiem úplně seknout. Možná právě prožíváte vyhoření. To může vést i závažným psychickým problémům. S vyhořením se potýkali už mniši ve třetím století našeho letopočtu. Vyhoření zatím nemá […]

číst více