Úřadu práce se bát nemusíte

11. 4. 2013 | Studentský život

Výlet na úřad práce možná nepatří ke zvlášť oblíbeným volnočasovým aktivitám, ale je dobré vědět, že ačkoli není povinný, je v mnoha ohledech prospěšný. V následujícím článku vám poradíme, jak postupovat, když jste právě absolvovali školu – ať už střední či vysokou – a nebo ji třeba nedokončili a zatím marně hledáte uplatnění na trhu práce. (pozn.: článek byl 29. 5. 2014 aktualizován (lč))

Jistota zaměstnání dávno patří ke zcela jiné historické epoše a nyní už je jen na vás samotných, abyste si zajistili alespoň takový výdělek, s nímž by bylo možné nějak vyžít. Pokud se to nedaří, bývá nejlepším řešením registrace na úřadu práce (ÚP). Nejenže si tím aspoň trochu snížíte své životní náklady (ušetříte například na zdravotním pojištění), ale kdo splní podmínky, má také několikaměsíční nárok na podporu v nezaměstnanosti. Především tím ale získáte větší šanci, že se někde uplatníte.
Být zapsán na „pracáku“, jak se tomuto úřadu někdy říká, ale není žádná ostuda. Dokladem je fakt, že jsou to zejména středoškoláci a vysokoškoláci, kteří každoročně v letních měsících zvyšují klientelu pracovních úřadů a hýbou tak čísly nezaměstnanosti směrem nahoru. S tím, jak si postupně nacházejí práci, ale jejich podíl zase obvykle klesá. Pokud se i vy rozhodnete na úřadě práce zaevidovat, měli byste nejprve vědět několik věcí.

Kdy student přestává být studentem

Pro středoškolské studenty je tím posledním „studentským“ dnem ten, který je zároveň posledním dnem prázdnin (tj. 31. srpna). U vysokoškoláků je tato doba kratší – trvá jen měsíc po tom měsíci, v němž bylo oficiálně ukončeno studium (tj. po státní závěrečné zkoušce). V obou případech je tedy nejlépe začít si hledat zaměstnání již během studia a přejít tak ze školy přímo do pracovního poměru či začít vykonávat samostatně výdělečnou činnost.
Pokud to nevyjde, je hojně využívanou možností právě evidence na ÚP. Pokud tak učiníte do tří pracovních dnů od doby, kdy vám skončily „studentské časy“, budete zaevidováni již ode dne následujícího po vypršení lhůty, dokdy jste byli považováni za studenty. Učiníte-li tak později, budete zaevidováni v den podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Žádost o zprostředkování zaměstnání je nutno podat pouze osobně, zaslání žádosti poštou nebo elektronicky zákon neumožňuje.
Do doby, než se na úřad přihlásíte (není-li to do tří pracovních dnů), se však na vás vztahují stejné povinnosti, jako na osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Pokud například prodleva mezi odnětím statusu studenta a přihlášením do evidence ÚP činí více než jeden kalendářní měsíc a vy jste mezitím nevykonávali žádné zaměstnání, z něhož by vám bylo odváděno zdravotní pojištění, pak je nutné toto pojištění zaplatit. Bez ohledu na tuto lhůtu je však nutno skutečnost, že jste se stali OBZP, nahlásit své pojišťovně do osmi dnů od vzniku této skutečnosti.

Co uchazeč o zaměstnání získá evidencí na úřadu práce

  • šanci na zprostředkování zaměstnání, vč. poradenských a informačních služeb v oblasti trhu práce
  • nárok na podporu v nezaměstnanosti (pouze při splnění zákonem stanovených podmínek (viz z. č. 435/2004 Sb., Část druhá, Hlava III), více viz níže)
  • možnost zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebujete
  • možnost pracovní rehabilitace, pokud jste osobou se zdravotním postižením, případně možnost rekvalifikace
  • státem hrazené zdravotní pojištění
  • doba, po kterou budete vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, se vám započítává jako účast na důchodovém pojištění, a to a) po dobu, kdy vám náleží podpora v nezaměstnanosti, b) nejvýše jeden rok v době, kdy vám podpora nenáleží
Posláním úřadu práce je pomoci vám co nejdříve najít zaměstnání. Aktivita se však vyžaduje na obou stranách (foto: Stock.XCHNG

Posláním úřadu práce je pomoci vám co nejdříve najít zaměstnání. Aktivita se však vyžaduje na obou stranách (foto: Stock.XCHNG)

Zároveň však musíte počítat s tím, že je nutné s úřadem spolupracovat (například docházet na pravidelné schůzky), a tak asi budete muset zapomenout například na jakýkoli delší pobyt v zahraničí.

Kdy vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti

Aby mohl student uplatnit nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí vykázat celkem 12 měsíců doby účasti na důchodovém pojištění v posledních dvou letech, přičemž studium se do této doby nezapočítává. Absolvent tak potřebnou dobu pojištění může získat pouze zaměstnáním (např. při studiu, během prázdnin ap.) nebo samostatnou výdělečnou činností. Ale pozor, mezi tato zaměstnání a výdělečné činnosti se počítají jen ty, u nichž bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (tedy ne např. dohody o provedení práce do 10.000 korun, honoráře za autorské příspěvky do 7.000 korun apod.). Podpora se pak vypočítává z průměrného měsíčního čistého platu z posledního zaměstnání a je vyplácena maximálně pět měsíců: první dva měsíce je vám vypláceno 65 % z čistého příjmu, další dva měsíce 50 % a poslední měsíc 45 %.
Pokud požadovanou odpracovanou dobu nesplníte, budete sice zaregistrováni v evidenci ÚP a stát za vás bude platit zdravotní pojištění (které pro rok 2014 činí pro OBZP 1148 korun), ale nedostáváte žádnou podporu v nezaměstnanosti. Absolventi, kteří nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok a splňují podmínky dle z. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ovšem mohou na odboru sociálních věcí příslušného úřadu požádat o doplacení částky do životního minima.

Jaké povinnosti vám vznikají, nepřihlásíte-li se na úřad práce

  • stáváte se osobou bez zdanitelných příjmů a jste tedy povinni si hradit zdravotní pojištění (pro rok 2014 činí 1148 korun)
  • sociální pojištění si platit nemusíte, nejste však – pokud si neplatíte důchodové pojištění dobrovolně – po tuto dobu důchodově pojištěni

Podmínky možného přivýdělku při souběžné evidenci na úřadu práce

Pokud jste zaregistrováni na ÚP a chcete-li pobírat podporu v nezaměstnanosti, nesmíte vykonávat žádnou výdělečnou činnost, a to třeba ani sezónní či jednorázovou brigádu, s jakýmkoli výdělkem.
Pokud podporu nepobíráte, můžete si sice přivydělat, ale celkový měsíční příjem nesmí činit více než polovinu minimální mzdy, kterou je pro rok 2014 částka 8.500 korun hrubého. Povoleny jsou následující pracovní poměry či dohody:

  • pracovní nebo služební poměr;
  • dohoda o provedení práce;
  • dohoda o pracovní činnosti.

Kombinace uvedených možností je povolena, ale odměny z přivýdělků se sčítají a nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy.
Další možností je krátkodobé zaměstnání, které je zprostředkované úřadem práce, a to maximálně na 3 měsíce. Jeho odměna není oproti předchozím sledována.

Musíte přijmout každou práci, kterou vám úřad nabídne?

I přesto, že se vám pracovníci úřadu pokusí najít zaměstnání, které by do značné míry mělo vyhovovat vašim schopnostem a požadavkům – tedy tzv. vhodné zaměstnání, může se stát, že by vám nemuselo vyhovovat. Pokud už se rozhodnete nabídku úřadu odmítnout, mějte na paměti, že bez uvedení vážných důvodů můžete být vyřazeni z evidence.

Co s sebou na první návštěvu úřadu práce

  • platný občanský průkaz nebo jiný doklad, kterým prokážete svoji totožnost a místo trvalého pobytu
  • doklad o ukončení studia (tj. ten o dosaženém vzdělání, jako je diplom, vysvědčení či výuční list)
  • pokud jste již pracovali, pak také potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), doklad o délce trvání této práce a příjmu (tyto a další formuláře jsou ke stažení například zde – budou pak využity pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti), v případě samostatné výdělečné činnosti pak doklad o placení pojistného potvrzením z okresní správy sociálního zabezpečení
  • případně také lékařské potvrzení o zdravotní nezpůsobilosti k vykonávání určitých profesí či doklad o zdravotním postižení

Užitečné webové stránky

Veškeré informace týkající se zaměstnanosti, najdete na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Zajímat by vás mohly především:

  • podrobnější informace mj. o tom, jak postupovat při hledání práce – ty najdete v sekci Pro občany
  • sekce Statistiky, která vám zase pomůže získat představu o míře nezaměstnanosti – mimo jiné mezi absolventy škol a mladistvými
  • podrobný výčet práv a povinností uchazečů o zaměstnání najdete na této stránce
  • sekce EURES, která vám nabízí možnosti práce v zahraničí
  • podrobný přehled všech ÚP na území České republiky (evidence občanů na ÚP se řídí místem vašeho trvalého bydliště)

Užitečné informace o tom, jak a kde hledat zaměstnání, poskytuje nejen pro středoškoláky také portál informačního systému ISA.