Student a Indoš? To snad ne

1. 11. 2003 | Aktuality

O projektu Internet do škol se napsal nejeden článek. Asi jako každý projekt má svá pro a proti, ani Indoš nebyl výjimkou. Ovšem nastínila bych pohled žáka, který Indoš dostal “darem“.

O projektu Internet do škol se napsal nejeden článek. Asi jako každý projekt má svá pro a proti,  ani Indoš nebyl výjimkou. Ovšem nastínila bych pohled žáka, který Indoš dostal ”darem”.

V dnešním světě je nutnost umět na počítači jeden ze základních faktorů, který by měl každý člověk alespoň na základní úrovni zvládat. Tuto myšlenku měli i rodiče žáků na jedné základní škole, kteří si žádali vnést do základního učiva i výuku na počítači. Škola své počítače měla, ale na další školní rok přišlo 20 nových počítačů od Indoše, a tak bylo rozhodnuto, že od nového školního roku bude na nových počítačích zahájena výuka informatiky v podobě povinně-volitelného předmětu. Žáci 2.stupně měli tuto výuku povinnou, jelikož žádný další volitelný předmět nebyl na výběr. A tak se stalo, že i žáci, kteří s počítačem pracovali i předtím a sami už vyrábějí internetové stránky, museli být mezi začátečníky a v dotaci dvou hodin týdně se učili základům. Nebyla bych sama, kdo by dal přednost v procvičování jazyků nebo přípravě na přijímací zkoušky na střední školu, ale rozhodlo se jinak.

První hodiny probíhaly velmi rozpačitě. Každý dostal své uživatelské jméno a heslo, které se dalo později změnit. Po přihlášení, kterému jsme se učili dvě hodiny, nám byla přidělena i e-mailová schránka ve tvaru: jméno.příjmení@názevškoly.město.indos.cz. Uznejte sami, kdo by na tuto adresu psal? Navíc tato adresa byla přístupna všem žákům školy, takže se stávalo, že přišel reklamní či jiný e-mail s pisatelem zcela neznámým. Možná tohle byla poslední chvíle, kdy jsme si ještě mysleli, že se něco naučíme. Samozřejmě, že pro začátečníky to byl krok k lepším zítřkům, ale pro pokročilé ztráta času, nervů a chuti se něco naučit.

Dovolila bych si citovat ze svých zápisků, které jsme měli mít povinně všichni dopodrobna zapsány: “ Kde a jak otevřeme Microsoft Word? Za 1) klikneme 2× levým tlačítkem myši na ikonku Word na ploše nebo klikneme jednou a zmáčkneme enter, 2) kurzorem pojedeme na nabídku START, jednou klikneme levým tlačítkem myši, vyjedeme na programy opět klikneme, pojedeme na Microsoft Word a klikneme a za 3) pojedeme na lištu na W a klikneme.” Zábavná část z hodin zmizela, protože tímto způsobem jsme se za rok naučili pracovat v malování, kalkulačce, zčásti ve Wordu, Excelu a Outlooku. Osnovy byly nejspíše striktně dodržovány. Dvě hodiny výuky se staly nudnými a málo koho ještě vůbec zajímalo, že škola má nové počítače. Kdyby forma výuky byla pestřejší,  i Indoš by dostal za jedna, protože účel zčásti splnil – naučit základům.

Jediné, co doopravdy všechny potěšilo a bavilo, byl přístup na internet v odpoledních hodinách. Pominu-li velmi malou rychlost připojení a zobrazení stránek při větším počtu uživatelů.