Speciál O OBORECH: Skandinávská studia

7. 5. 2012 | O studijních oborech

Dva nebo tři hlavní světové jazyky už znáte a chcete se specializovat jinak? Zajímá vás oblast Skandinávského poloostrova? Pojďme se podívat, jak se v České republice studují skandinávské jazyky – třeba norština nebo švédština.

Skandinavistika a její uplatnění

Pokud vás lákají staré severské legendy a oblast Skandinávského poloostrova, studium skandinavistiky může být pro vás to pravé. Jde o studium jazyka a kultury Švédska a případně také Norska (pro to je však více zažitý pojem „nordistika“). Oba jazyky jsou si velmi podobné. Naopak zcela se liší finština, přestože Finsko na mapu Skandinávského poloostrova také patří. Pokud byste rádi zamířili právě do finské oblasti, bude vás zajímat spíše ugrofinistika nebo Finská studia.

Zatímco například většina Francouzů zdaleka neovládá angličtinu na dobré úrovni a znalost francouzštiny tak může být jedinou cestou do frankofonní kultury, většina Švédů i Norů umí výborně anglicky. Přesto tyto obory nejsou tak docela bez uplatnění – absolventi „skandinávských“ oborů se mohou pustit do sféry kulturní, obchodní a politické. Uplatníte se třeba v nakladatelství, v diplomacii, v médiích, kulturních institucích nebo v překladatelství.

Kde a který obor si vybrat

Skandinavistiku a jí příbuzné obory můžete studovat pouze na dvou místech v České republice – v Brně na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na čistokrevná Skandinávská studia můžete jít právě do Brna – jde o relativně nový bakalářský obor, který má teprve tento rok své první absolventy. Současně se poprvé otevírá navazující magisterské studium. Přestože název oboru je „Skandinávská studia“, budete se zde zabývat pouze švédštinou – norštinou jen velmi okrajově. Na Univerzitě Karlově pak můžete studovat tříletá bakalářská Švédská studia nebo Norská studia (a podle toho tedy švédštinu nebo norštinu) a navazující magisterský obor Skandinavistika. V Praze se dříve tyto obory učily jako pětileté magisterské, ty však v současnosti pouze dobíhají a nebudou dále otvírány.

Přijímací zkoušky

V Brně se přijímá do oboru na základě Testu studijních předpokladů a oborového testu z předepsané literatury. Znalost jazyka není nutná. Na Univerzitě Karlově podle informací školy přijímací řízení momentálně není vypsáno – je zapotřebí sledovat webové stránky univerzity.

Náplň studia

Tak jako na všech filologických oborech není náplní studia jen jazyk, ale také kurzy zabývající se historií, kulturou i literaturou skandinávských zemí – Švédska, Norska, Islandu, Dánska i Finska. Pokud vám jde skutečně jen o to, naučit se další cizí jazyk, jděte studovat raději jiný obor a švédsky nebo norsky se naučte v jazykové škole – bude to tak pro vás výrazně jednodušší.

Švédsky na studiích němčiny

Je to tak. Pokud půjdete studovat německý jazyk na Filozofickou fakultu, může se vám stát, že budete muset absolvovat dva nebo čtyři semestry švédštiny. Ta totiž patří mezi germánské jazyky a musíte do ní mít určitý náhled, stejně jako na švédštině budete muset zvládnout semestr norštiny nebo dánštiny.

Názor absolventky

Michaela Křečková (21) je jednou z prvních absolventek Skandinávských studií na Masarykově univerzitě. Bakalářské studium dokončuje právě tento semestr. Toto jsou její zkušenosti se studiem:

„Studium samo o sobě nepovažuji za až tak náročné. Tím, že je to nový obor, se spousta věcí teprve vytváří a studenti mají velký vliv na to, jak studium bude vypadat. Sami například vytváří online kurzy, které pak budou dělat jejich spolužáci. Díky tomu mají studenti neuvěřitelné možnosti. Například jsme si vytvořili švédský školní sbor, který má nyní kolem osmdesáti členů a pořádá různé koncerty. Vytvořil se divadelní kroužek, nacvičili jsme hru a jeli jsme s ní na festival do Švédska. Studenti sami vytváří různé projekty. Taky jsme měli možnost vysílat švédsky ve studentském Rádiu R, které funguje na FSS; původně to bylo v rámci jednoho nepovinného kurzu. Kurz později zanikl, ale vysíláme stále, protože pořad měl úspěch. Všechny jazykové předměty nás učí jediná vyučující, Švédka. Je opravdu úžasná a je duší celého oboru – bez ní by vše vypadalo úplně jinak.

Obor podle mě na začátku nebyl úplně dobrý, ale postupně se utváří, získává nějaké finální rysy a má perspektivu do budoucna. Člověk by tam měl jít, pokud má opravdu zájem o Skandinávii a chce se tomu věnovat víc než jen třeba v rámci jazykové školy. Myslím, že mi to studium dalo velké možnosti, a to z velké části také přičiněním samotných studentů.“

Zdroj: webové stránky vysokých škol