Speciál O OBORECH: Japonská studia

5. 3. 2010 | O studijních oborech

Japonština kraluje žebříčku obtížnosti jazyků. Přesto by se případní zájemci neměli nechat odradit: trpělivost lotosové kvítky přináší a odměnou jim může být kromě poznání fascinujícího světa Země vycházejícího slunce i konkurenční výhoda znalosti jednoho z nejtěžších živých jazyků.

Někomu učarovaly japonské anime seriály, někdo se mohl zhlédnout v japonském minimalismu, dalšího mohou fascinovat dokonalé japonské technologie. Japonsko je svět na hony vzdálený tomu, který známe z každodenního života. Kdo do něj touží proniknout, může to zkusit právě studiem na vysoké škole. Vstupenku do světa lepivé rýže a úhledných pagod nabízí v České republice Karlova, Masarykova i Palackého univerzita.

Náplň studia a předměty

Kromě předmětů, jejichž účelem je ovládnutí japonského jazyka, se studenti seznamují také s identitou Japonska – s japonským uměním, náboženstvím, společenskými zvyky a jeho dějinami. Prochází tedy předměty jako je výklad systému japonského jazyka a písma, náslechovými kurzy výslovnosti, četbou japonských textů a japonskou konverzací. Druhou minci studia tvoří přednášky o japonské kinematografii, poezii, divadlu či japonském buddhismu.

Výuka

Výuka probíhá formou seminářů s omezenou kapacitou. Předměty věnované japonským reáliím mají formu přednášek a bývají otevřené i pro studenty jiných oborů, jazykové semináře pak probíhají v úzkých skupinkách, aby se mohly co nejdůkladněji procvičovat nabité znalosti. Každotýdenní testy prověřující znalosti nejsou výjimkou.

Jakým lidem studium doporučit?

Studenti japonštiny se shodují, že obvyklý model nicnedělání během semestru a následný několikadenní maraton zkoušek plný probdělých nocí bez spánku k úspěchu nevede. „Studium japonštiny bych doporučil lidem, kteří jsou schopni a ochotni obětovat flákání za kvalitní výuku a samozřejmě lidem, které zajímají jazyky, východní Asie nebo přímo Japonsko,“ radí brněnský student Karel Viktorin. A jak by své studenty charakterizovali vyučující? „V minulosti měli uchazeči hlavně zájem pracovat pro japonské společnosti, viděli v tom velkou perspektivu,“ odpovídá Ivona Barešová, která působí na Palackého Univerzitě v Olomouci. „Dnes převládají studenti, kteří mají zájem o něco japonského: japonské anime, manga, některý bojový sport, kaligrafii nebo literaturu. Někteří přijdou dokonce s tím, že už několik let studují japonštinu. Proto máme od minulého roku dva obory, teré se snaží kopírovat tyto zájmy, jednak Japonskou filologii či Japonštinu pro hospodářskou praxi,“ dodává.

Studenti během studia procházejí předměty, jako je výklad systému japonského jazyka a písma, četba japonských textů, japonská konverzace a řadou dalších foto: Stock.XCHNGStudenti během studia procházejí předměty, jako je výklad systému japonského jazyka a písma, četba japonských textů, japonská konverzace a řada dalších (foto: Stock.XCHNG)

Je třeba geniálního talentu pro japonský jazyk?

Jistý talent je potřeba, mnohem důležitější je však vůle procvičovat a neustále trénovat. Potvrzuje to David Labus z Karlovy univerzity: „Pro studium u nás předpokládáme samostatně myslící, spíš racionální a vytrvalé než zapálené bytosti, protože ty mívají delší zásobu paliva než nějací zapálenci, a lépe se s nimi pracuje, respektive diskutuje. Jazykové nadání určitě je ku prospěchu, a je i potřebné, ale nevím, jestli mluvit o geniálních talentech.“

Přijímací zkouška

Jediná Karlova univerzita nabízí studium japonštiny jako jeden obor. Uchazeč si projde testem z reálií Japonska (jazyk a literatura, dějiny, moderní a současná společnost, umění, myšlení) a česko japonských vztahů, bude muset projevit znalosti dvou slabičných abeced – hiragany, katakany (přepis jednotlivých slov). Navíc se pomocí gramatického testu prověřuje také anglický jazyk a vybraný druhý cizí jazyk, aby se prokázaly studentovy jazykové schopnosti. Poslední složkou zkoušky je krátký esej na zadané téma. Brno, kde se nachází nejmladší pracoviště, vyžaduje zvládnutí Testů studijních předpokladů a oborového testu. Do Olomouce bývá každým rokem přijato zhruba polovina uchazečů. Jelikož se jedná o dvouoborové studium, je nutné, aby byl student přijat do obou oborů, na jejichž kombinaci se hlásí. O přijetí na Japonskou filologii či Japonštinu pro hospodářskou praxi rozhoduje test OST Národních srovnávacích zkoušek.

Uplatnění absolventů

Studenti ovládající japonštinu se mohou uplatnit podobně jako jiní jazykoví talenti – jako tlumočníci, překladatelé nebo poradci ve firmách orientovaných na asijský trh. „Studium japonštiny přináší znalost jazyka, kterým většina obyvatel ČR nevládne a s tím i konkurenční výhodu a dobré pracovní uplatnění, byť největší příliv japonských investic do České republiky a s tím spojená poptávka po lidech hovočících japonsky je asi už za námi“, jak to psala paní Barešová v textu. „Navíc si kulturně podstatně rozšíří vlastní obzor, začne i vlastní kulturu chápat v širších souvislostech,“ přidává Labus. Právě seznámení se s úplně odlišnou kulturou, než je ta Západní, je jedním z největších přínosů studia japonštiny a jejích reálií, shodují se učitelé i studenti.

Názor studenta

Na spokojenost se studiem japonštiny jsme se zeptali brněnského studenta druhého ročníku Jana Fouska. Proč se na studium vůbec dal a zvolil by si jej znova? „Chtěl jsem se naučit další jazyk a to mimoevropský, japonštinu jsem si zvolil kvůli fonetickému systému, který je velmi blízký našemu,“ opovídá Fousek. „Studium bych doporučoval spíše trpělivým lidem typu sitzfleisch,“ usmívá se, „ale celkově vzato mě studium baví a pokud jej člověk dokončí i na magisterském stupni, nabídne mu to podle mě možnost velmi zajímavého zaměstnání.“ Jeho spolužák Karel Viktorin je také spokojen: „Japonština je krásný jazyk a rozhodně mě baví ho objevovat.“

Zdroj:

japanistika na Masarykově univerzitě

japonská fililogie na Palackého univerzitě

japonská studia na Karlově univerzitě

Další články:

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

rozhovor s vedoucím pražské katedry