Rok R pokračuje

Na podzim nepadá jen listí. Jestli i vy občas klesáte pod tíhou maturitního roku, neházejte flintu do žita ani do sborovny.

Co (jestli něco) vás přibližuje maturitním jedničkám už v této tak brzké době, záleží především na vyučujících. Jejich strategie jsou různé. Ti moudřejší a drsnější jedou přes mrtvoly a jedno maturitní téma každý týden, ti méně snesitelní zase dlouhé hodiny řeční na téma „to stejně neuděláte“ a jiní zkoušku dospělosti zkrátka neřeší.

Spojuje je jedna věc, a ta je jistá jako že se Silvestr blíží: dřív nebo později budete potřebovat maturitní otázky nebo alespoň okruhy, ze kterých si vylosujete téma vaší konverzace s maturitní komisí. V lepším případě je už máte v rukou, pokud ne, je nejvyšší čas je získat! Tento seznam by se měl stát vaším kompasem příštích měsíců. Protože vědění je sice krásné, ale všeho s mírou – proč se učit něco, co nebudete potřebovat? Sám o sobě vás ale seznam nezachrání.

aneb ===Jak zpracovat maturitní otázky===

Není nad to mít za spolužáka jednoho aktivního poctivce, který otázky zpracuje, podtrhá, vytiskne a rozdá ostatním. Ale přiznejme si, nejsme v americkém filmu ani dětské pohádce. Na našich školách se zázraky nedějí. Na své vlastní síly přesto spoléhat nemusíte. Využijte potenciál třídy plné budoucích maturantů, rozdělte si témata, dejte hlavy, sešity i učebnice dohromady, a pak si v klidu užívejte ušetřený čas i peníze. Poklady se skrývají také pod postelemi a na půdách starších sourozenců a kamarádůstarších sourozenců a kamarádů. Za hubičku nebo třeba pivo se vaši maturitní předci o své propocené stránky z mladých let určitě rádi podělí.

Jak je vidět, i bez práce můžou být koláče! Aby ale jejich chuť nezhořkla, je třeba řídit se ještě několika dobrými radami: V předmětech jako český jazyk, dějepis, zeměpis, chemie, biologie… je lepší zapomenout na dobré zkušenosti s internetovými zdroji a slovo „maturita“ ani nezadávat do vyhledávačů. Jen kapka ve virtuálním oceánu totiž nabízí opravdu kvalitní a pro vaše potřeby použitelné údaje. Každý učitel chce slyšet „to své“. Miluje-li vaše zkoušející Přemyslovce, znalost núbijských šamanů do pátého století před Kr. vás nezachrání. A protože i dokonale zpracované otázky se nemusí krýt s požadavky i znalostmi (hlavně žádné iluze o českém školství!) vyučujících, mohou být vaše jinak správné informace považovány za nesmyslné žvásty, případně provokaci. Proto hodně přemýšlejte i o zvolených učebnicích, některé vypadají hezky, ale u zkoušky vám budou platné jako hřebínek plešatému.

Jiná je situace u cizích jazyků. Sice se i zde vyplatí naslouchat často roztodivným choutkám profesorů (někdo prostě jedničku z angličtiny nedá, když neznáte hlavní město Kentucky, jinde ji dostanete i s hvězdičkou za procítěné opakování věty „I really love America!“), ale v principu stačí mluvit, o něčem nebo o něčem úplně jiném… Zde můžou internetové servery opravdu pomoci. Posuďte sami návštěvou archivu www.vysokeskoly.cz, případně www.superstudent.cz, www.imaturita.cz, referaty-seminarky.cz…

===A dál?===

Za středoškolská léta pravděpodobně už víte, jak se vám učí nejlépe, jestli z podtrhaných sešitů, osnov nebo se prostě nepohnete bez doslovného textu… Toho se také držte a nenechte se nikým ovlivnit. Někdo se na maturitu učí od prváku, jiný začíná ve „svaťáku“, někdo přípravou maturitních otázek stráví mladá léta a jiný se jimi nenechá rušit. Odmaturují v drtivé většině případů všichni.