Připravovaná reforma VŠ znovu žhaví veřejnou diskuzi

23. 1. 2012 | Aktuality

Vysokoškolská reforma se v těchto dnech opět dostala do středu zájmu, když ji ve čtvrtek ve své rezoluci hlasitě kritizovala akademická obec pražské Karlovy univerzity. Kromě samotného obsahu reformy se jí nelíbí její vágnost a řada věcných nejasností, které je třeba ještě vysvětlit. Připravovaná reforma vysokých škol, nezřídka označovaná přízviskem kontroverzní, navíc zřejmě přinesla první odchod z vedení skupiny zodpovědné za řízení projektu. Rezignaci na funkci šéfa odboru VŠ při ministerstvu školství dle serveru Novinky.cz údajně podal Jiří Nantl.

Kromě akademické obce UK však reformu dlouhodobě kritizuje i Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, ale i samotní pedagogičtí pracovníci a především studenti. Ti se obávají vysoké finanční zátěže, která by v případě schválení reformy mohla značně ovlivnit samotné studium i následné zaměstnání, a podle některých by mohla být i faktorem, proč se na vysokou školu vůbec nehlásit. Jedním z viditelných protestů bylo také čtvrteční vyhození 90 melounů z budovy pražské Právnické fakulty, které měly symbolizovat 90 miliónů korun, jež příprava reformy stála. Pokud by navrhovaná reforma měla přeci jen projít hlasováním vlády, hrozí akademici demonstracemi a stávkami, které by zahájili nejpozději 27. února.

Své stanovisko k celé záležitosti a postoji pražských kolegů pak připojil také například rektor Masarykovy univerzity (MU) Mikuláš Bek. Ten ostatně své negativní stanovisko k návrhu na vysokoškolské změny otevřeně vyjádřil již dříve. Stejný postoj s ním sdílí také akademický senát univerzity. „Nedostatečná komunikace při přípravě zákonů ze strany ministerstva k akademické veřejnosti by mohla ohrozit realizaci i těch reformních kroků, které by mohly českému vysokému školství prospět. Vedení Masarykovy univerzity totiž zastává názor, že české vysoké školství nezbytně potřebuje reformy. Reformovat je nutné hlavně stávající pojetí profesur a docentur, akreditační proces a systém financování vysokých škol tak, aby v budoucnu umožňoval dlouhodobější, tzv. kontraktové financování. Dosavadní věcné záměry, ale i následná diskuze navíc podceňují otázku autonomie vysokých škol v oblasti hospodaření,“ zdůraznil rektor Bek.