Přípravné kurzy na přijímací zkoušky: pro koho mají smysl

Přijímací zkoušky dokážou potrápit i dobré studenty. Otázka proto nezní jen zda se připravovat, ale jak. Má smysl investovat do přípravného kurzu, nebo stačí samostatné studium? Odpověď není univerzální – záleží především na typu studenta, oboru i formě přijímaček. Podívali jsme se na hlavní možnosti přípravy a na to, komu se která vyplatí nejvíc.
Ne každý potřebuje kurz – a to je v pořádku
Přípravné kurzy na přijímací zkoušky nejsou povinností ani zárukou úspěchu. Pro někoho jsou obrovskou pomocí, jinému by zbytečně braly čas i peníze. Důležité je vědět, jaký typ studenta jsi a co přesně od přípravy očekáváš.
Samostatná příprava: pro disciplinované a systematické
Samostatné studium je nejlevnější a zároveň nejnáročnější forma přípravy. Využívá především:
- modelové otázky a testy z minulých let,
- doporučené učebnice,
- sbírky úloh či online materiály.
Pro koho je vhodná?
- pro studenty, kteří se dokážou sami přimět k učení,
- pro ty, kteří už mají dobré základy z předmětů,
- pokud máš dostatek času a umíš si ho naplánovat.
Na co si dát pozor?
Samostatná příprava vyžaduje vysokou míru disciplíny. Bez pevného plánu se snadno stane, že se učivo bude odkládat „na zítra“. Chybí také zpětná vazba – nevíš, zda se učíš správně a dostatečně efektivně.
Online přípravné kurzy: flexibilita a struktura
Online kurzy jsou kompromisem mezi samostatným studiem a prezenční výukou. Často kombinují videa, testy, vysvětlení postupů a někdy i konzultace.
Pro koho dávají smysl?
- pro studenty, kteří potřebují strukturu, ale chtějí se učit vlastním tempem,
- pokud kombinuješ školu s brigádou nebo kroužky,
- pro ty, kteří se dokážou učit i bez fyzické přítomnosti lektora.
Výhody a limity
Výhodou je časová flexibilita a nižší cena oproti prezenčním kurzům. Na druhou stranu jsi stále zodpovědný za to, zda se k materiálům skutečně vrátíš a dokončíš je.
Prezenční přípravné kurzy: když potřebuješ vedení a motivaci
Prezenční kurzy jsou nejkomplexnější, ale také nejdražší formou přípravy. Vedou je zkušení lektoři, často vyučující nebo odborníci, kteří znají strukturu přijímacích zkoušek.
Typické příklady
- SCIO kurzy pro studenty, kteří absolvují SCIO testy,
- přípravné kurzy organizované přímo fakultami nebo univerzitami – obvykle přesně podle jejich požadavků,
- soukromé společnosti zaměřené například na přípravu na lékařské fakulty, kde je konkurence mimořádně vysoká.
Pro koho jsou ideální?
- pro studenty, kteří potřebují pravidelný režim a externí motivaci,
- pokud máš slabší základy a potřebuješ vysvětlovat učivo „od začátku“,
- pokud míříš na obor s vysokou mírou konkurence.
Nevýhody
Vyšší cena a pevně daný harmonogram. Pokud se nedokážeš přizpůsobit tempu skupiny, může ti kurz vyhovovat méně.
Záleží i na oboru, na který se hlásíš
Typ přípravy často ovlivňuje i samotný obor:
- medicína, psychologie, právo – kurzy mají často velký význam kvůli rozsahu a náročnosti učiva,
- technické a přírodovědné obory – důležitá je práce s úlohami a příklady,
- humanitní obory – někdy stačí dobrá orientace v tématech a práce s textem.
Jak se rozhodnout? Polož si tyto otázky
Než se přihlásíš na kurz, zkus si upřímně odpovědět:
Aktuální přehled studia pro rok 2026/2027:
- Umím se učit samostatně a dodržet plán?
- Potřebuji vysvětlování a zpětnou vazbu?
- Jaká je konkurence na oboru, který si vybírám?
- Kolik času a peněz mohu do přípravy investovat?
Shrnutí: kurz není povinnost, ale nástroj
Přípravné kurzy na přijímací zkoušky nejsou univerzálním řešením. Pro někoho jsou klíčem k úspěchu, pro jiného zbytečnou zátěží. Nejdůležitější je zvolit takový způsob přípravy, který odpovídá tvému stylu učení, cílům a možnostem. Když v tom máš jasno, může být i příprava na přijímačky zvládnutelná – a bez zbytečného stresu.
Další články k tématu
Osm způsobů, jak si vybrat obor na vysoké škole
Podávání přihlášek je v plném proudu. Pokud stále váháte, kam se přihlásit a co byste chtěli studovat, nabízíme hned osm způsobů, jak tento oříšek rozlousknout. Zamyslete se nad tím, co rádi děláte První věc, nad kterou by se člověk měl zamyslet, když si vybírá, na jaký obor se má přihlásit, jsou jeho oblíbené činnosti. Pokud […]
číst víceVysoké školy otevřely druhá kola přijímaček
V polovině července řada studentů už stoprocentně ví, na jaký obor nastoupí v nadcházejícím semestru. Stále jsou tu ale tací, kteří netuší, na jaké škole skončí. Ať už proto, že přihlášky odložili na později, nebo nebyli přijati. Pro ty tu máme přehled oborů, které v červenci otevřely druhá kola přijímacích zkoušek. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze […]
číst víceVyberte si obor, podle vašeho temperamentu
Cholerik, sangvinik, melancholik a flegmatik se rozhodují kam jít na vysokou. Každý je jiný, ale každý z nich touží po vzdělání. Jakou vysokou školu by si měly jednotlivé temperamenty vybrat, aby byly spokojené? Hippokrates, který je považován za zakladatele lékařské vědy, se zapsal i do dějin psychologie. Už ve starověkém Řecku přišel s teorií temperamentu. Ta tvrdí, […]
číst více