Přípravné kurzy: co od nich čekat?

14. 10. 2009 | Přijímací řízení

Chystáte se na vysokou? Dělali jste přijímačky, ale zůstali jste pod čarou? Pak možná právě vy uvažujete o absolvování některého z nabídky přípravných kurzů, které organizují buď specializované agentury, nebo přímo samy vysoké školy. Co všechno však můžete od takového kurzu očekávat?

Přípravné kurzy: přijetí nezaručí, ale zvýší šanci

Odhadnout poslání přípravných kurzů není už jen z jejich názvu tak těžké: kladou si za cíl připravit své posluchače ke studiu a zejména pak k přijímacím zkouškám na jejich vysněnou školu tak, aby pro ně byly co možná nejměkčím oříškem. Žádný pořadatel kurzů (dokonce ani když jde o vysokou školu, na niž se chcete hlásit) vám však nezaručí, že absolvováním přípravného kurzu budete automaticky přijati. Tuto zprávu však vyvažují alespoň výsledky, které se týkají úspěšnosti absolventů kurzů na přijímacích zkouškách – ty totiž většinou bývají velmi pozitivní. Existují ale i výjimky: například na Právnické fakultě UK mohou – ale nemusejí – být „uchazeči, kteří absolvují kurz a splní všechny předepsané studijní povinnosti, na základě přihlášky ke studiu a jejich následné žádosti přijati s prominutím přijímací zkoušky“ nebo jít rovnou do druhého ročníku. Celoplošné oficiální statistiky, které by shrnovaly procenta úspěšnosti na zkouškách z hlediska toho, zda student přípravný kurz absolvoval či nikoli, ale neexistují. Každý pořadatel kurzu si je zveřejňuje sám dle svých interních údajů. V některých případech se tak může jednat o pouhý „marketingový tah“.

Typy kurzů

Pod hlavičkou „přípravný kurz“ se skrývá několik jeho variant, které se liší zpravidla délkou, intenzitou a zaměřením kurzu. Tou nejznámější je pravděpodobně tzv. „nultý ročník. Může být koncipován jako klasický akademický rok, tj. s téměř každodenní či dokonce každodenní docházkou a předměty zakončovanými zápočty a zkouškami, a nebo jako občasný kurz. Nultý ročník tak můžete absolvovat třeba jen docházením na jednodenní výuku organizovanou jedenkrát za týden či za čtrnáct dní. Je však třeba si uvědomit, že s počtem absolvovaných lekcí klesá zevrubnost výuky. U méně frekventovaných kurzů je také třeba si vyhradit určitý čas na domácí přípravu. Kromě nultých ročníků ale existuje také řada krátkodobých intenzivních kurzů, např. jednodenních, víkendových, týdenních, měsíčních, čtvrtletních ap. Rozhodně se však nedá říci, že by méně hodin výuky znamenalo povrchnější přípravu – dobře koncipovaný krátkodobý kurz může vykonat stejnou službu jako celoroční intenzivní studium. Je ovšem nutné si předem dobře promyslet, co od kurzu vy sami očekáváte a na co přesně by vás měl připravit. Samotnému vyhledávání vhodného přípravného kurzu by tedy určitě měl předcházet pohled do obsahu přijímacích zkoušek na váš vysněný obor. V žádném z výše uvedených kurzů, dokonce ani v těch celoročních, však nemáte ze zákona nárok na status studenta. Lze to však vyřešit například vhodnou kombinací s pomaturitním studiem, kde již na status studenta nárok máte. Musíte však být čerstvými maturanty.

Kurzy už připravují i na obecně znalostní testy

Kurzy lze však dále členit také dle jejich specializace: můžete se tak rozhodnout, zda potřebujete dohnat své znalosti pouze v jednom oboru, například psychologii nebo matematice, anebo jestli vyhledáváte komplexní přípravu na zkoušky na konkrétní fakultě (ekonomické, lékařské apod.). Takto široce zaměřené kurzy lze studovat i v rámci vzdělávacích agentur, nemusíte se tedy nutně vázat k vámi vybrané škole. Pořadatelé kurzů také velice rychle zareagovali na rostoucí počet škol, které v rámci svých přijímacích řízení přešly na systém Národních srovnávacích zkoušek Scio, resp. Testů studijních předpokladů, a zahrnuli do své nabídky právě i přípravu na tyto testy.

Kde přípravný kurz absolvovat?

Jak už bylo řečeno, na kurzy lze docházet buď na konkrétní školu, která je zpravidla organizuje v rámci celoživotního vzdělávání, nebo do některé ze vzdělávacích agentur. Výhodou kurzů organizovaných samotnými vysokými školami je, že se zaměřují zejména na látku, z níž se tam pak rámcově skládají i přijímací zkoušky. Jejich jistou nevýhodou naopak může být nedostatek kontaktu mezi vyučujícím a studentem. Tyto kurzy totiž navštěvuje často (avšak ne vždy) až několik desítek či dokonce stovek studentů najednou, a je zde tedy méně prostoru pro individuální konzultace. Agenturní kurzy naopak poskytují spíše všeobecný přehled o dané problematice (scházejí se zde uchazeči o studium na různých fakultách), ale jednotlivé lekce se často odehrávají v menších skupinách. Vzdělávací agentury také mnohdy spojují své kurzy (především dlouhodobé) s nejrůznějšími lákadly v podobě kvalifikačních certifikátů, možnosti ubytování, slev na určité zboží atd. Co se týče studijních materiálů, ty dnes bývají u mnoha kurzů, a to nejen těch agenturních, k dispozici zdarma či alespoň se slevou.

Kdy se přihlásit

Nabídka přípravných kurzů je dnes velmi široká, stejně jako spektrum termínů, kdy začínají. Na vysokých školách se často kryjí s počátkem semestru (říjen, resp. listopad, a dále leden, resp. únor), v agenturách jsou začátky kurzů většinou ještě pohyblivější. Některé kurzy probíhají o víkendech, čímž se snaží jejich pořadatelé vyjít vstříc zejména dojíždějícím studentům a pracujícím lidem.

Ceny

U méně intenzivních kurzů nebo u kurzů s kratší délkou trvání (víkendové, týdenní, měsíční, někde i semestrální) se většinou s přehledem vejdete do deseti tisíc, u celoročního denního studia pak můžete očekávat částky blížící se dvaceti tisícům, ale i vyšší.