Přijímačky na psychologii: Jak vypadají a jak se připravit

Psychologie patří dlouhodobě mezi nejžádanější obory a tomu odpovídá i náročnost přijímacího řízení. Nestačí jen dobré znalosti – důležitá je také motivace, orientace v oboru a schopnost o něm přemýšlet v souvislostech.

Jak přijímačky na psychologii skutečně probíhají, co tě čeká v jednotlivých kolech a na co si dát největší pozor? Své zkušenosti sdílí Jana Laipoldová, která úspěšně prošla přijímacím řízením na Univerzitě Karlově.

Jak přijímací zkoušky na psychologii na Univerzitě Karlově vypadají?

Jsou poměrně dost časově náročné. Je potřeba si na ně vyhradit skoro celý den a počítat s tím, že budete hodně unavení – já jsem byla. Jsou dvoukolové a skládají se ze dvou částí, a to z písemné a ústní.

Jak probíhá první kolo?

V první části čekají uchazeče dva testy a esej. Test ze základů společenských věd, biologie a psychologie a test ze všeobecných studijních předpokladů pro studium psychologie. Téma eseje není dopředu známé, ale je fine s tím počítat a nějakou mentální kapacitu si na to v hlavě vyhradit.

Na co si v prvním kole dát pozor?

Určitě efektivně pracuj s časem. Na jeden test budeš mít 26 minut a není moc prostor na to, se u nějaké otázky zastavit a dlouze o ní přemýšlet. Když nebudeš vědět, zvol více pravděpodobnou možnost, tipuj, hlavně něco zaškrtni.

Jak probíhá druhé kolo?

Druhé kolo je ústní část. Probíhá formou rozhovoru s přijímací komisí. Bavit se budete o eseji z prvního kola, o seznamu literatury, o tvých zkušenostech (praxích). Zároveň je taky potřeba dostatečně prokázat zájem o studium a orientaci v psychologických otázkách.

Praxe? Nezískáš je až při studiu?

To určitě taky, ale při přijímačkách se předpokládá, že už nějaké zkušenosti s psychologií máš. Může to být dobrovolnická práce, práce na dětských táborech, účast na konferencích, soutěžích, nebo jakákoliv zkušenost s někým, kdo by služeb psychologa případně využil. Tím, že prokážeš nějakou praxi zároveň ukazuješ i svůj zájem o studium.

Co všechno by mělo být v seznamu literatury?

Zkráceně všechno, co je relevantní pro studium psychologie a opravdu to máš přečtené, protože se tě na to budou ptát. Jestli si nevíš rady, na webu Karlovky je seznam doporučené literatury, ze které můžeš vybírat. Taková „bible“, na kterou by se určitě nemělo zapomenout, je Psychologie z roku 2003 od Atkinsonové. Když si ji opravdu pečlivě nastuduješ, pomůže ti to při písemných testech, při ústní zkoušce, ale i při samotném studiu.

Na co si dát pozor při druhém kole?

Není dobré si na něco hrát, lepší je přirozenost a upřímnost. Mluv sebejistě, ale neboj se přiznat, když něco nebudeš vědět. Zároveň se ani neboj mluvit o svých zkušenostech a o svojí motivaci ke studiu. To, co říkáš, můžeš podložit odbornou literaturou.

Jak se díváš na přípravné kurzy? Stojí za to?

Přijímačky jsou docela dost náročné a konkurence je velká. Určitě se vyplatí na nějaké kurzy docházet. Mně tam třeba hodně pomohlo zkusit si pohovor nanečisto. Dále mi poradili s tvorbou životopisu, který k přihlášce taky přikládáte. Řekla bych, že je určitě možné se všechno naučit jen doma, ale s kurzy to bude o dost lehčí a pohodlnější.

Co bys na závěr poradila někomu, kdo se na zkoušky právě připravuje?

Určitě držím palce! Nebojte se v procesu přípravy obrátit na současné studenty – třeba přes sociální sítě. Nezapomínejte ani na praxi, nebo na čtení knih. Bude se vám hodit nastudovat si i něco z historie psychologie, znát významné experimenty a významná jména.

Všem studentům, kteří se právě připravují na přijímačky z psychologie přejeme za Vysoké školy hodně štěstí!