Před magistrem na stáž do Hongkongu

24. 10. 2013 | Studium v zahraničí

České firmy zatím na poptávku po stážích nestačí. A tak někteří Češi jezdí za pracovními zkušenostmi za hranice republiky. Šárka Dillingerová (24) se tak dostala až do Hongkongu.

Proč ses rozhodla hledat stáž v zahraničí?

Po ukončení bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické jsem měla dvě možnosti. Buď jít rovnou na magisterské studium, anebo si vzít rok volna a jet do zahraničí. Nakonec jsem se rozhodla pro druhou možnost.

V čem byla ta druhá volba lepší?

Nebyla jsem si jistá, co chci do budoucna dělat a chtěla jsem si vybrat magisterské studium, které bude relevantní do mojí budoucnosti. Vyjet do zahraničí mi dalo čas a možnost poznat víc, co chci a jak to chodí ve světě. Už tehdy jsem se učila španělsky, navíc jsem byla během celého bakaláře zapojená do organizace AIESEC, takže práce pro tuto organizaci ve Španělsku byla celkem jasná volba.

Ze Španělska jste pak rovnou jela do Hongkongu?

Vlastně ano, už ze Španělska jsem se přihlásila na stáž v Hongkongu. Vůbec nic jsem o něm nevěděla. Ale jak mi končil rok ve Španělsku, tak mi došlo, že se mi ještě nechce zpět do Česka.

Proč ne?

Jeden rok v zahraničí mě naučil strašně moc a měla jsem chuť jet a poznávat víc a dál. Chtěla jsem zažít profesionální firmu, posunout svoje osobní hranice zase někam dál. V podstatě jsem si pořád nebyla jistá tím, že magistr v tuto chvíli je ta správná volba. A tak jsem se začala dívat, kam bych mohla vyjet dál. Lákaly mě nějaké vzdálenější země a chtěla jsem poznat Asii. Tak jsem se začala dívat – na internetu, na různé pracovní stránky. Pak jsem hledala přes AIESEC a přes lidi, které jsem v zahraničí poznala. Koukala jsem na Singapur a Hongkong. V Hongkongu byla právě otevřená stáž na personálním oddělení v bance UBS. Na ni jsem se přihlásila a pak i jela. Původní impulz pro mě nebylo ani tak to město, jako samotná práce.

V čem byla ta práce pro tebe zajímavá?

V Česku takové velké investiční banky nejsou a nebo mají jen velmi malé pobočky. Ta práce byla zároveň specifická v tom, že potřebovali někoho, kdo je z AIESEC, protože vybraný kandidát je zodpovědný za partnerství, které UBS s AIESEC má. Byla to práce pro jednu z nejprestižnějších bank, na kterou jsem měla schopnosti a která mi umožňovala strávit rok v Hongkongu.

Jak jsi banku oslovila? Jaký byl proces výběru?

Všechno to běželo opět přes AISEC, přes něj jsem poslala svou přihlášku. Následovalo několik výběrových pohovorů přes telefon a přes videochat v rámci kanceláří UBS. První pohovor byl s jedním člověkem z AIESEC, který pracuje na globální úrovni této organizace. Druhý pohovor už byl přímo se zaměstnancem UBS, mým budoucím šéfem. Musela jsem také zpracovat případovou studii. Dostala jsem zadání a pak krátkou analýzu vývoje partnerství mezi AIESEC a UBS za posledních pět let, statistiky a současný stav. Nešlo o přesnost, jako spíš o schopnost to zpracovat. Šlo i o moji znalost organizace, potřeb, silných stránek a potenciálu a ukázání směru, kterým bych asi chtěla jít. Zároveň jsem musela poslat ukázky mojí práce s excelem a powerpointem. Pak byl třetí pohovor opět po telefonu. A na poslední kolo si mě pozvali do Madridu do tamní kanceláře a měla jsem s nimi videokonferenci. Pokud vím, tak se na podobné pozice hlásí od 30 do 60 uchazečů. Ta moje pozice byla vypsaná globálně, ale mohli se na ni hlásit jen lidé z AIESEC. Stáž byla specifická v tom, že uchazeč musel mít dlouhodobější zkušenost přímo z AIESEC.

Jak probíhaly přípravy k odjezdu?

AIESEC mi pomohl se zařízením víza a banka mi pomáhala s letenkami. Ale všechno ostatní jsem si musela zařídit sama. Potřebovala jsem někoho, kdo mi pomůže s vyjednáváním nájmu a tak podobně, to zastali lidé z hongkongské pobočky AIESEC. Pravděpodobně kvůli tomu, že už jsem před tím dělala v AIESEC dobrovolníka, tak jsem nemusela platit žádné poplatky. Jinak se poplatek platí za služby, které AIESEC doručí v zemi, odkud vyjíždíte a v zemi, kam přijíždíte. Poplatek záleží na zemi, odkud vyjíždíte.

Stáž byla na plný pracovní úvazek?

Ano. Jednalo se o roční placenou stáž. Ale když říkám stáž, tak to není to, co si pod tím představíme v Česku. Je to opravdu roční práce. Stáž mi skončila na začátku srpna a hned jsem začala pracovat na plný úvazek v jiné firmě, tentokrát už nezávisle na AIESECu. Poslala jsem svůj životopis do jiné firmy, ve které pracuji teď, což je recruitment agentura, Michael Page International. Moje práce jako konzultantka je spojovat se s lidmi, kteří hledají práci, a s firmami, které hledají zaměstnance. Dělám pohovory, scházím se s představiteli firem, reprezentuji kandidáty, organizuji meetingy, a tak dále. Ale vím, že je celkem obtížné si v Hongkongu najít práci jako cizinec, už proto, že je tady velká konkurence. Nejjednodušší asi je nechat se sem přesídlit v rámci různých globálních společností a pak si tady třeba najít další zaměstnání. Pokud už máte pracovní povolení a zkušenost z Asie, tak je to mnohem jednodušší.

Jak se ti v Asii pracuje? Hongkong je známý vysokými nároky na zaměstnance.

Je to určitě náročné, pracujeme dlouho. Moje oficiální pracovní doba je od půl deváté do sedmi. Ale člověk si tak nějak zvykne, protože všichni kolem něj pracují dlouho. Jenže tím, že tak pracují všichni, to člověku ani nepřijde divné, že by té práce bylo hodně. Zároveň mě práce baví.

V čem se způsob práce v Hongkongu a v Evropě liší? Je celý ten pracovní den efektivní?

Je efektivní, člověk se nezastaví, protože je vždycky co dělat. Zároveň je to práce s lidmi, mám docela dobře naplánovaný každý den. Je to o výsledku a ne o tom, kolik toho za den uděláš. A to žene člověka dopředu. Nevím, jestli to jde zobecnit, ta atmosféra ve firmách bude hodně jiná i podle toho, jestli je to čínská firma nebo globální. Řekla bych, že v Evropě je to víc o vyváženosti práce a volného času. A všichni to tak berou. V Asii je to víc o té práci, ale to je opravdu hodně zevšeobecněné.

Jak se ti ta stáž vyplatila finančně?

Určitě jsem byla díky platu schopná se uživit naprosto sama.

Jaké to je, žít v Hongkongu?

Hongkong je super v tom, že jak to tu žije, tak je velmi jednoduché poznat nové lidi. Všichni se snaží si ten život tady hodně užít. Takže jsou hodně akční, pořád se tu něco děje. jsou tu krásné hory, příroda a moře. Celkem jednoduše se odsud cestuje i po Asii. Takže je život v Hongkongu hodně pestrý. Což může být i jinde, ale tady je to podle mě intenzivnější, i díky velkému podílu cizinců, kteří tu žijí.

Co ti ta stáž přinesla a co ti naopak vzala?

Pokud se na to podívám ze širšího hlediska, tak bych řekla, že mi ta stáž změnila život. V konkrétním slova smyslu mi to pak přineslo jiné perspektivy, člověk se dívá na svět opravdu trochu jinak. Získá nadhled nad věcí a problémy, naučí se, jak je řešit. Musí se o sebe postarat sám. A taky se otevře novým myšlenkám a zážitkům. Já jsem se třeba naučila, jak si nenechat líbit některé věci a víc si stát za svým. Taky seznamovat se s novými lidmi a navazovat kontakty, udržovat je. A to jak v soukromém životě, tak profesionálně. To ale podle mě přinese jakákoli zahraniční zkušenost. Stáž mi přinesla schopnost jednání s lidmi. A naučila jsem se, jak to funguje v byznysu. Víc jsem si i uvědomila, jaké mám hodnoty. Rozhodně bych neměnila. Co mi to nejvíc vzalo – to bych řekla, že budou asi vztahy, co mám v Česku a v Evropě. Chybí mi rodina a přátelé. To je asi to, co člověk nemá a přitom chce mít.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Fotografie: autorka