Pět otázek pro... Tomáše Sedláčka

4. 6. 2010 | Stojí za přečtení

Vyjmenovat všechny úspěchy, kterých se podařilo přednímu českému ekonomovi Tomáši Sedláčkovi (33) za svůj zatím krátký život dosáhnout, by vydalo na mnoho řádků. Je mimo jiné bývalým poradcem Václava Havla či Bohuslava Sobotky, stratégem ČSOB, členem NERVu. Kromě odborných textů v minulém roce také vydal knihu Ekonomie dobra a zla. Co dobrého a zlého mu přinesla studia?

Jakou vysokou školu jste studoval a proč jste se pro ni tehdy rozhodl?

Bakalářský a magisterský program jsem absolvoval na Institutu ekonomických studií na Karlově Univerzitě v Praze. Také jsem studoval na Yale a spolupracoval s Georgetown University a s Harvard University. Při výběru samozřejmě rozhodovalo mnoho faktorů. Velkým lákadlem pro mě bylo, že se v té době transformovala společnost. Byla druhá polovina devadesátých let a změny institucí v takovém rozsahu a s tak širokým dopadem, jaké tehdy probíhaly, jsou snem pro každého ekonoma. Nemluvilo se o nereálných vzdušných zámcích, změny se nejen že musely uskutečnit, ale byly chtěné. Navíc jsem se do nich i já jako mladý člověk mohl aktivně zapojit, což byla pro mne neskutečná výzva.

Co všechno Vám dalo studium na vysoké škole z hlediska Vaší dnešní profese?

Mnoho. Snažit se přemýšlet nezávisle a kriticky, mimo vyjezděných kolejí. Vše podezřívat a atakovat za účelem podívat se na svět jinak než ti přede mnou. A při tom se inspirovat skutečnými osobnostmi. Poznal jsem prostor vybudovaný ekonomickou logikou a jejími nástroji – i její omezení – a uvědomil si vysokou náročnost nemanipulativní práce s čísly. Zároveň jsem vděčný i neekonomickým předmětům za dokreslování komplexního obrazu a souvislostí.

Kdybyste si dnes mohl vybrat znovu, co byste studoval a kde?

Neměnil bych. Jsem spokojený s volbou ekonomie na Karlově univerzitě. Baví mne filozofie, psychologie, literatura, antropologie, teologie – ale raději si je nechám jako lásky. Lásky, na kterých se nevydělává.

Co se Vám vybaví, když se někdo zeptá na Váš „studentský život“?

V první řadě se mi vybaví noci probděné nad studiem, nadšení i zklamání při poznávání ekonomie, kamarádi, vzájemná pomoc jak při matice, tak i při, ehm, kocovině, neznámé vzrušující koncepty a hádky u piva. Cítili jsme se jako hrdinové dávných dob, když jsme objevovali nové věci, bouřili se a chtěli lepší svět.

Co byste vzkázal či poradil těm, kdo se chtějí hlásit na obor, který jste studoval Vy, popřípadě uvažují o podobné profesionální drá­ze?

Buďte nadšení z nového! Je dobré uvědomit si limity ekonomie, ale nedat se jimi odradit. Ekonomie se stále proměňuje a vývoj ekonomiky nás drží v krásném napětí. A také bych doporučil vyjet do zahraničí. Jo a hlavně: hodně číst, šíleně hodně číst. S tužkou v ruce. Knihy podtrhávat, škrtat a přepisovat!