Na prázdniny jako au-pair

7. 6. 2006 | Studium v zahraničí

Prázdniny se kvapem a blíží a téměř každý z nás pomalu začíná přemýšlet, jakže s několika měsíci volna naloží. Někdo se rozhodl pracovat, jiný zase cestovat. Ale co takhle spojit obojí dohromady a prožít nezapomenutelnou životní zkušenost s názvem au-pair! Vysoké školy se rozhodly poskytnout vám pár užitečných rad a tipů, jak se takovou au-pairkou (či au-pairem) stát. Takže všichni vy, kteří uvažujete o netradičních prázdninách v zahraničí, zbystřete na chvilku zrak.

Prázdniny se kvapem a blíží a téměř každý z nás pomalu začíná přemýšlet, jakže s několika měsíci volna naloží. Někdo se rozhodl pracovat, jiný zase cestovat. Ale co takhle spojit oboje dohromady a prožít nezapomenutelnou životní zkušenost s názvem au-pair! Vysoké školy se rozhodly poskytnout vám pár užitečných rad a tipů, jak se takovou au-pairkou (či au-pairem) stát. Takže všichni vy, kteří uvažujete o netradičních prázdninách v zahraničí, zbystřete na chvilku zrak.

Na začátek je třeba si objasnit, cože ta au-pair vlastně je. Jednoduše řečeno: je to dívka či chlapec ve věku od 18 do 26 let (za jistých podmínek mohou být i starší), kteří odjíždějí do určité země s cílem zdokonalit se v tamějším jazyku, poznat kulturu a zvyklosti této země. Nejkratší možná délka pobytu jsou 3 měsíce. Rodiny však upřednostňují au-pair, které chtějí zůstat na delší dobu (6 měsíců až 2 roky). Au-pair jsou ubytované v rodinách, kterým vypomáhají s hlídáním dětí, popřípadě s udržováním domácnosti. Při této práci by jim mělo být také umožněno navštěvovat jazykové kurzy v této zemi, které si buď hradí au-pair sama nebo na ně hostitelská rodina přispívá. (Výjimkou jsou v tomto případě Spojené státy, kde jsou jazykové kurzy vždy hrazeny v celé výši rodinami).

Jak se tedy au-pairkou stát? Pokud jste se zcela vážně rozhodli pro toto „dobrodružství“, je potřeba si pečlivě vybrat zemi, do které byste chtěli vycestovat a co je důležitější – najít tu správnou agenturu, jež cestu zprostředkuje. Tento krok není radno podceňovat, protože řada z pochybných agentur nabízí sice modré z nebe, ale většinou se za nimi skrývá něco nekalého. Proto se pečlivě informujte o jednotlivých agenturách a obraťte se nejlépe na ty prověřené.

Pak už jenom stačí zvednout telefon či osobně agenturu navštívit a sjednat si schůzku s jejím zástupcem. Na tuto schůzku je pak třeba přinést vyplněný dotazník, který agentura většinou rozesílá předem. Potom už vám zbývá jediné – čekat, až vám agentura najde vhodnou rodinu, která o vás projeví zájem. Někdy je to otázka pouze několika dnů, jindy si musíte počkat třeba i měsíc (všeobecně je možné ale říci, že nejlépe se hledají rodiny na jaře a ke konci kalendářního roku). Pokud máte štěstí a vhodná rodina se pro vás najde, je už jenom třeba tuto rodinu nějakým způsobem zkontaktovat (nejlépe telefonicky) a domluvit se s nimi na podrobnostech cesty, ubytování a povinnostech. Ve většině případů dávají hostitelské rodiny přednost dívkám, i když v současnosti jsou stále více zaměstnáváni i muži. Hostitelským rodinám je také většinou jasné, že jejich au-pair přijela do země naučit se lépe jazyk a poznat danou zemi. Proto bývají zpravidla velmi trpělivé a ochotné pomoci nové au-pair začlenit se do okolí. Takže pokud se obáváte cizího prostředí, pak věřte, že „náhradní“ rodina by vám měla být oporou. A krok poslední? Zabalit si, dát sbohem rodné hroudě a vyrazit vstříc novému dobrodružství, novým přátelům a především novým zkušenostem k nezaplacení!