Manuál pro prváky I. - TVORBA ROZVRHU

27. 8. 2009 | Přijímací řízení

Na začátku studia na vysoké škole si mnoho prváků připadá ztraceně – musíte si zvykat na nový studijní systém, čeká vás hodně zařizování a byrokracie a navíc musíte řešit věci jako ubytování či finance. Abychom vám orientaci v tom všem usnadnili, připravili jsme pro vás pětidílný Manuál pro prváky. Jeho první část se věnuje studijním předmětům a tvorbě rozvrhu. Pozn. Článek byl 13. 9. 2013 aktualizován. (kav)

**Do hodin? Kdeže. ** Časy, kdy jste v osm hodin zasedli se zalepenýma očima do lavice a kolem třetí jste se vraceli domů, jsou navždy pryč. (Byť jsou i výjimky, např. některé zdravotnické obory.) Školnímu zvonku odzvonilo též. A nikdo už vás nebude zapisovat do třídní knihy s otázkou, kde jste byli, když přijdete pozdě nebo nepřijdete vůbec. Tedy možná. Na vysoké škole nechodíte do hodin, ale na přednášky, semináře či cvičení, které jsou součástí jednotlivých předmětů neboli kurzů. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že přednášky nejsou povinné, kdežto u seminářů a cvičení je vyžadována několikaprocentní účast. Absenci je nutné omluvit. Nicméně vyplatí se chodit i na přednášky, neboť jsou vyučující, kteří účast či neúčast zohledňují při konečném hodnocení. Krom toho si na přednáškách můžete ujasnit nejasné a rozšířit strohé z požadovaného balíku učiva. U zkoušky to pak oceníte. Semináře a cvičení bývají spíše praktičtějšího rázu a s menším počtem studentů ve studijní skupině dávají možnost více diskutovat s vyučujícím i ostatními kolegy.

Nejdřív studovat, potom stresovat. V průběhu vysokoškolského roku vás čeká několik různých období. Především jde o zimní a letní (někde podzimní a jarní) semestr, v němž se odehrávají ony přednášky, semináře i cvičení. Každý semestr je uzavřen zápočtovým týdnem, po němž následuje zkouškové období. A tady přestává platit ono středoškolské „pětka v pololetí nic neznamená“. Právě v pololetí (což je konec jednoho semestru) musíte dokázat, že máte na postup dále. Z tohoto hlediska nejsou ani tak významné ročníky jako semestry.

A čím se liší zápočtový týden a zkouškové? Jednak v délce – zkouškové trvá přibližně měsíc. Ale hlavně ve formě hodnocení. Za zápočty nedostáváte známky, ale pouze „cejch“ prošel/neprošel. Hodnoceni jste často na základě písemného testu, ale můžete vypracovávat i esej či seminární práci. Splnění zápočtu také občas bývá bráno jako předstupeň ke zkoušce. Zkoušky se odehrávají písemně i ústně a stupnici od 1 do 5 nahrazuje škála známek od A do F, kdy F signalizuje natečení vody do bot. V praxi to znamená opakování zkoušky a v horším případě opakování celého předmětu. Kolokvium bývá nejčastěji řešeno ústní zkouškou více studentů naráz. Měli byste interagovat a v případě nouze umně předstírat, že toho umíte ze všech nejvíc.

Rozvrh! Kde mám rozvrh? První termín, který v průběhu roku není vhodné propásnout je datum ukončení registrace a zápisu předmětů. Do tohoto data si vybíráte jednotlivé kurzy a sestavujete si svůj rozvrh, tak jak je třeba podle studijního plánu připraveného školou a podle vašich vlastních preferencí. Hodně záleží na oboru studia a studované škole. Třeba na medicíně budete mít rozvrh víceméně daný, zatímco na žurnalistice si jej budete moci uzpůsobit, což je oproti rigidním středoškolským šesti až osmihodinovkám příjemná změna. Na druhou stranu, není výjimkou mít vyučování v sedm hodin večer.

Předměty si volíte ze tří typů. Nejdříve povinné. Ty se vyplatí absolvovat dle doporučeného studijního plánu. Často je totiž úspěšné dokončení jednoho předmětu nutné pro zápis do následujícího – stává se tzv. prerekvizitou. Povinné předměty musíte bezvýhradně splnit všechny. Dále si zapisujete předměty povinně volitelné, z nichž je vaším úkolem splnit alespoň požadovaný objem. A v neposlední řadě předměty volitelné, jež opravdu záleží čistě na vás. Důležité je také včas se zapsat do příslušného ročníku či semestru (tento semestr jste si zápis pravděpodobně už odbyli přímo na Vámi zvolené VŠ), jinak vás bude škola považovat za „odpadlíky“, kteří se rozhodli ve studiu nepokračovat.

Honba za kredity Za každý úspěšně absolvovaný předmět dostanete malý obnos kreditů. Ty budete sbírat celé studium jako poctivý filatelista známky tak, abyste na konci měli měšec naplněný přesně podle představ školy. Jednoduše, škola vám stanoví kolik kreditů musíte získat a v jaké struktuře – kolik bude kreditů A (za povinné předměty), kolik B (povinně volitelné předměty) a C (volitelné předměty). Bez odevzdání správně naplněného měšce nebudete připuštění k závěrečným zkouškám na konci studia. Obvykle bývá stanovena i minimální suma kreditů pro postup do dalšího semestru či ročníku.

Zdroj fotografie: http://www.sxc.hu/

Další články k tématu