Tipy na příjemná místa na učení v Praze

4. 2. 2014 | Rady maturantům

Ticho. Návštěvníkovu pozornost vyruší jen šustění papíru při otáčení stránek, občasné zavrzání židle a v zimních měsících občasné zakašlání. Někoho prostředí knihovny stresuje, jinému vyhovuje. A kde se nejraději učíte vy?

„Když je hezké počasí, tak se ráda učím třeba i na balkoně, aby mi nebylo líto, že přicházím o letní sluníčko,“ říká studentka architektury Pavla (23). I přes slunečný leden ji však v zimním zkouškovém období nezbývá nic jiného, než si na studium najít nějaké jiné útočiště. „Nejraději se učím doma. Mám tam největší pohodlí, nic mě neruší, můžu mít svůj vlastní rytmus a nikomu nevadí, že si dám třeba nohy na stůl,“ dodává.

Pohodlí a absolutní klid jsou jedny z hlavních důvodů, proč mnoho studentů volí studium doma. To má ale i mnoho nevýhod, proto někteří během zkouškových období a tzv. svatého týdne hledají místa, která jim umožní co nejefektivnější přípravu.

Do knihovny hlavně pro skripta a motivaci

„Rád chodím do knihovny. Jasně, nemůžu si tu lehnout na gauč, ale to je vlastně i výhoda, ne?“ směje se Petr (21), student Českého vysokého učení technického, který se připravuje na zkoušky v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích. Jako největší plus knihoven vnímá Petr obrovské množství studijních materiálů. „Mám tu po ruce vlastně jakákoli skripta, na která si vzpomenu. Navíc je tu dobré připojení k internetu. Ale především – přítomnost a snaha ostatních studentů mě motivuje k tomu, abych se sám pořádně učil. Doma bych hodně času trávil zbytečnými činnostmi,“ říká Petr. Jmenuje tak jeden z hlavních důvodů, proč vlastně studenti v dnešní době vůbec do knihovny chodí – motivaci. Sledování seriálů nebo prohlížení Facebooku si prostě v knihovně hned tak někdo nedovolí.

V Praze je knihoven nepřeberné množství – od celé sítě poboček Městské knihovny, přes již zmíněnou Národní technickou knihovnu (s její noční studovnou), až po tu asi nejznámější – Národní knihovnu (Klementinum). Právě z ní jsou zážitky z úvodu našeho článku. Absolutní ticho a soustředění.

„Ano, je pravda, že v Klementinu toho udělám vždycky nejvíce. Ale musím se vždycky hrozně přemáhat, když tam jdu. Vadí mi hlavně to, že si s sebou do studovny nemůžu vzít ani pití, veškeré vlastní knihy musím vypisovat na lísteček a vždycky, když si chci zajít třeba do bufetu, si musím všechny věci sbalit s sebou,“ vyjmenovává zápory Národní knihovny studentka Vysoké školy ekonomické v Praze Kristýna (25). Na jejím postoji nic nezmění ani fakt, že téměř celou svou bakalářskou práci napsala právě v Klementinu, jak později přiznala. „Vadí mi hlavně to, že si k učení nemůžu vzít něco k jídlu,“ dodává.

Zásuvka, internet a káva

Je to právě doplňování energie, co přivádí jiné studenty do pražských čajoven a kaváren. A nejen do těch literárních, které mají vzdělávací podtext přímo v názvu. Literární kavárny najdeme v Praze v ulicích Řetězová, Týnská, Salmovská nebo na Karlově náměstí, ne ve všech je ale vždy zaručený klid. Ten nenajdete ani v řetězci kaváren Mama Coffee, a přesto zde často můžete narazit na studenty, kteří se sklání nad učebnicí nebo s šálkem kávy vymýšlí závěr k právě zakončené seminárce.

Jako třeba studentka politologie Vanda (23). „Ráda chodím na místa s wi-fi. Ke svému studiu totiž potřebuji hlavně internet, skoro všechny materiály jsou buď dostupné online nebo je sdílíme se spolužáky. To, že není v kavárně zrovna klid mi ani moc nevadí, jsem zvyklá se učit za poslechu hudby, takže ke studiu potřebuji vlastně jen notebook a sluchátka,“ říká Vanda. Při výběru vhodného prostředí pro učení tak hledí vlastně jen na tři věci – dostupný internet, dostupná zásuvka a obsluha, která ji každých pět minut „neobtěžuje“ s otázkou, zda si nedá něco dalšího.

Tyto požadavky v hlavním městě kromě zmíněných literárních kaváren splňuje třeba Dobrá trafika, Kavárna v Sedmém nebi, Mlýnská kavárna, Dobrá čajovna nebo Andělská čajovna.

Pokud k vašemu studiu nepotřebujete zrovna počítač nebo pracovní stůl, nabízí se ještě možnost studia v parcích. Zde ale hrozí riziko nepozornosti – i při čtení sebenapínavějších skript se může snadno stát, že okolní běžci nebo pejskaři pro vás budou zajímavější, než látka samotná. Jste-li však zvyklí na čerstvý vzduch, pak doporučujeme například park na Petříně, Parukářku nebo Židovské pece. Vhodným místem ke studiu je i park na Kampě nebo malý parčík na Žofínském ostrově. Klidné zákoutí pak jistě naleznete jak na Letné, tak ve Stromovce.

Fotografie: www.sxc.hu

Další články k tématu

Život na koleji: 8 rad, jak využít prostor pokoje na maximum

Život na koleji: 8 rad, jak využít prostor pokoje na maximum

Mnoho studentů stráví většinu svého vysokoškolského studia na koleji. Tamní pokoje ale mívají uniformní podobu, jsou velmi neosobní, leckdy navíc i malé. To však neznamená, že si je student nemůže přeměnit podle svého vkusu a opticky je zvětšit a zútulnit. Takže jak na to? Čím míň, tím víc Přecpaný prostor působí stísněným dojmem. Proto se …

MUNI je skokanem roku v žebříčku univerzit. Techniky si pohoršily

MUNI je skokanem roku v žebříčku univerzit. Techniky si pohoršily

Masarykova univerzita v Brně (MUNI) v žebříčku univerzit Quacquarelli Symonds (QS) ranking zaznamenala v meziročním srovnání největší posun z českých škol. Pohoršily si naopak České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická. Do nejlepší pětistovky univerzit z celého světa se probojovali tři čeští zástupci.  Masarykova univerzita si oproti loňskému hodnocení polepšila z 551. až 560. pozice o víc jak sto …