Jaké obory vám (ne)zaručí hladké uplatnění? Podívejte se

19. 12. 2011 | Studentský život

Je prosinec a to je čas, kdy se tisíce studiachtivých rozhoduje, na jakou vysokou si podat přihlášku. Jedna věc je vybrat takový obor, aby bavil a naplňoval, druhá pak to, jak snadné je se po jeho absolvování uplatnit i v praxi. VysokéŠkoly.cz proto zapátraly v dostupných statistikách a zjišťovaly, které obory jsou příslibem brzkého zaměstnání, a u kterých to naopak bude toho úsilí vyžadovat trochu více. Pozn. Článek byl 13. 11. 2012 aktualizován. (kav)

Jak vyplývá z výsledků analýzy ČSÚ z počátku listopadu, týkajících se třetího čtvrtletí roku 2011, bylo mezi nezaměstnanými nejméně těch vysokoškolsky vzdělaných – přesněji 2,9 %. To je výsledek, který asi málokoho překvapí. Velkou část z nich velmi pravděpodobně tvoří čerství absolventi. Ale z jakých oborů tito „méně šťastní“ vlastně pocházejí?

Zemědělství, textilnictví a umění moc netáhnou

Dat ohledně nezaměstnanosti s ohledem na vystudovaný obor je jako šafránu. I přesto ale nelze předpokládat, že by se v tomto ohledu situace skokově měnila z roku na rok. Jednou z nejnovějších publikací na toto téma je Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším vzděláním, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání. Shrnuje data získaná z úřadu práce vztažená k dubnu 2011.
Pokud se v ní zaměříme na zaměstnanost absolventů vyšších odborných škol, zjistíme, že nejnižší úspěšnost při hledání práce zaznamenali čerství absolventi škol se zaměřením na textilní výrobu a oděvnictví. Následováni jsou absolventy se zaměřením na lesnictví a zemědělství či ekologii a životní prostředí (pozn.: Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2011 od jiných autorů klade na přední příčky míry nezaměstnanosti vedle zemědělství také užité umění, právo a veřejnoprávní činnost, administrativu a ekonomiku).
Oproti tomu na nedostatek pracovních míst si nemusejí stěžovat ti, kdo své studium věnovali dopravě, zdravotnictví, oblasti obchodu, stavebnictví, strojírenství, ale třeba i filozofii, teologii, pedagogice a sociální péči.
Zmíněná studie dále v kapitole věnované absolventům VOŠ uvádí, že největší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti nastal v oboru zemědělství a lesnictví, dále pak v publicistice, knihovnictví a informatice, pedagogice nebo učitelství a sociální péči. V míře uplatnitelnosti si naopak polepšily obory jako filozofie, teologie, ekologie a ochrana životního prostředí, potravinářská chemie, doprava a spoje a jiné. Snížení míry nezaměstnanosti je zde však připisováno nízkému počtu absolventů.

Problémy mohou mít i budoucí veterináři

Zmíněná studie se navzdory svému názvu doplňkově věnuje také zaměstnanosti studentů s vysokoškolským vzděláním. Výsledky ukazují, že vysokou mírou nezaměstnanosti trpí překvapivě technické obory. To autoři publikace připisují faktu, že firmy v době recese upřednostňují zkušenější uchazeče s praxí. Zároveň se tak odráží jejich nespokojenost s absolventskou úrovní technických znalostí, kdy ty akademické podle nich převažují nad těmi potřebnými v praxi. Obecně nejvíc nezaměstnaných však v dubnu 2011 bylo mezi absolventy oborů zaměřených na zemědělství a lesnictví a možná překvapivě i na veterinu. Hledání práce po absolutoriu mají naopak tradičně snazší absolventi zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů a také práva. Mírně pod průměrem nezaměstnanosti zůstává pedagogika, učitelství a sociální péče, v průměru leží humanitní a ekonomické obory.

Lékařům a právníkům zůstávají dveře zaměstnavatelů otevřeny

Kdybychom chtěli porovnat nezaměstnanost mezi absolventy jednotlivých vysokých škol a jejich fakult, mohli bychom sáhnout například po výroční zprávě s názvem Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu, kterou každoročně vydává Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Zatím naposledy vyšla ta, která shrnuje stav za rok 2010.
Z hlediska zaměření oborů bylo v akademickém roce 2009/2010 nejvíce nezaměstnaných vysokoškoláků z řad absolventů zemědělských, uměleckých a přírodovědeckých škol. Nejméně nezaměstnaných bylo tehdy – a již téměř tradičně – mezi absolventy lékařských, právnických, resp. učitelských oborů. Obecně nejnižší nezaměstnanost panovala u absolventů Univerzity Karlovy, Akademie výtvarných umění, Vysoké školy chemicko-technologické a Vysoké školy ekonomické.

Užitečné odkazy:
* www.strediskovzdelavacipolitiky.info
* www.mpsv.cz
* www.infoabsolvent.cz
www.nuov.cz

Zdroje:
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS (odkaz)
BURDOVÁ, J. – CHAMOUTOVÁ, D. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011. Prah: Národní ústav pro vzdělávání, 2011 (odkaz)
CHAMOUTOVÁ, D. – VOJTĚCH, J. Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2011. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, červen 2011 (odkaz)
KOUCKÝ, J. – ZELENKA, M. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2010. Praha, prosinec 2010 (odkaz)

Zdroj foto: StockXCHNG

Další články k tématu

Jak najít práci bez předchozích zkušeností

Jak najít práci bez předchozích zkušeností

Přechod ze studia na pracovní trh není lehký, obzvlášť v situaci, kdy hledáte práci a nemáte ve svém životopise žádné pracovní zkušenosti. Co tedy můžete napsat do svého CV, abyste měli šanci dostat se na vysněné místo? Udělejte si přehled toho, co umíte Začněte tím, že si uděláte přehled toho, co umíte a jak můžete své …

číst více