Jaké obory vám (ne)zaručí hladké uplatnění? Podívejte se

19. 12. 2011 | Studentský život

Je prosinec a to je čas, kdy se tisíce studiachtivých rozhoduje, na jakou vysokou si podat přihlášku. Jedna věc je vybrat takový obor, aby bavil a naplňoval, druhá pak to, jak snadné je se po jeho absolvování uplatnit i v praxi. VysokéŠkoly.cz proto zapátraly v dostupných statistikách a zjišťovaly, které obory jsou příslibem brzkého zaměstnání, a u kterých to naopak bude toho úsilí vyžadovat trochu více. Pozn. Článek byl 13. 11. 2012 aktualizován. (kav)

Jak vyplývá z výsledků analýzy ČSÚ z počátku listopadu, týkajících se třetího čtvrtletí roku 2011, bylo mezi nezaměstnanými nejméně těch vysokoškolsky vzdělaných – přesněji 2,9 %. To je výsledek, který asi málokoho překvapí. Velkou část z nich velmi pravděpodobně tvoří čerství absolventi. Ale z jakých oborů tito „méně šťastní“ vlastně pocházejí?

Zemědělství, textilnictví a umění moc netáhnou

Dat ohledně nezaměstnanosti s ohledem na vystudovaný obor je jako šafránu. I přesto ale nelze předpokládat, že by se v tomto ohledu situace skokově měnila z roku na rok. Jednou z nejnovějších publikací na toto téma je Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším vzděláním, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání. Shrnuje data získaná z úřadu práce vztažená k dubnu 2011.
Pokud se v ní zaměříme na zaměstnanost absolventů vyšších odborných škol, zjistíme, že nejnižší úspěšnost při hledání práce zaznamenali čerství absolventi škol se zaměřením na textilní výrobu a oděvnictví. Následováni jsou absolventy se zaměřením na lesnictví a zemědělství či ekologii a životní prostředí (pozn.: Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2011 od jiných autorů klade na přední příčky míry nezaměstnanosti vedle zemědělství také užité umění, právo a veřejnoprávní činnost, administrativu a ekonomiku).
Oproti tomu na nedostatek pracovních míst si nemusejí stěžovat ti, kdo své studium věnovali dopravě, zdravotnictví, oblasti obchodu, stavebnictví, strojírenství, ale třeba i filozofii, teologii, pedagogice a sociální péči.
Zmíněná studie dále v kapitole věnované absolventům VOŠ uvádí, že největší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti nastal v oboru zemědělství a lesnictví, dále pak v publicistice, knihovnictví a informatice, pedagogice nebo učitelství a sociální péči. V míře uplatnitelnosti si naopak polepšily obory jako filozofie, teologie, ekologie a ochrana životního prostředí, potravinářská chemie, doprava a spoje a jiné. Snížení míry nezaměstnanosti je zde však připisováno nízkému počtu absolventů.

Problémy mohou mít i budoucí veterináři

Zmíněná studie se navzdory svému názvu doplňkově věnuje také zaměstnanosti studentů s vysokoškolským vzděláním. Výsledky ukazují, že vysokou mírou nezaměstnanosti trpí překvapivě technické obory. To autoři publikace připisují faktu, že firmy v době recese upřednostňují zkušenější uchazeče s praxí. Zároveň se tak odráží jejich nespokojenost s absolventskou úrovní technických znalostí, kdy ty akademické podle nich převažují nad těmi potřebnými v praxi. Obecně nejvíc nezaměstnaných však v dubnu 2011 bylo mezi absolventy oborů zaměřených na zemědělství a lesnictví a možná překvapivě i na veterinu. Hledání práce po absolutoriu mají naopak tradičně snazší absolventi zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů a také práva. Mírně pod průměrem nezaměstnanosti zůstává pedagogika, učitelství a sociální péče, v průměru leží humanitní a ekonomické obory.

Lékařům a právníkům zůstávají dveře zaměstnavatelů otevřeny

Kdybychom chtěli porovnat nezaměstnanost mezi absolventy jednotlivých vysokých škol a jejich fakult, mohli bychom sáhnout například po výroční zprávě s názvem Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu, kterou každoročně vydává Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Zatím naposledy vyšla ta, která shrnuje stav za rok 2010.
Z hlediska zaměření oborů bylo v akademickém roce 2009/2010 nejvíce nezaměstnaných vysokoškoláků z řad absolventů zemědělských, uměleckých a přírodovědeckých škol. Nejméně nezaměstnaných bylo tehdy – a již téměř tradičně – mezi absolventy lékařských, právnických, resp. učitelských oborů. Obecně nejnižší nezaměstnanost panovala u absolventů Univerzity Karlovy, Akademie výtvarných umění, Vysoké školy chemicko-technologické a Vysoké školy ekonomické.

Užitečné odkazy:
* www.strediskovzdelavacipolitiky.info
* www.mpsv.cz
* www.infoabsolvent.cz
www.nuov.cz

Zdroje:
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS (odkaz)
BURDOVÁ, J. – CHAMOUTOVÁ, D. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011. Prah: Národní ústav pro vzdělávání, 2011 (odkaz)
CHAMOUTOVÁ, D. – VOJTĚCH, J. Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2011. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, červen 2011 (odkaz)
KOUCKÝ, J. – ZELENKA, M. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2010. Praha, prosinec 2010 (odkaz)

Zdroj foto: StockXCHNG