Jak se efektivně učit na VŠ? Poznej, co je v učivu důležité

Jednou z věcí, kterou se každý vysokoškolák musí naučit, je rozlišovat důležité učivo od toho méně podstatného. Dokázat se zorientovat ve studijních materiálech ti ušetří spoustu času i námahy. Některé informace jsou klíčové, zato jiné jsou jen doplněk: užitečné, ale obejdeš se bez nich. Jak rozpoznat rozdíl mezi nimi?

V tomto článku se dozvíš:

• jak zjistit, které učivo je pro daný předmět nejdůležitější,
• proč se vyplatí sledovat výklad vyučujícího,
• jak se orientovat ve skriptech a učebnicích,
• jak rozdělit informace ze studijních materiálů podle důležitosti.

Co je cíl předmětu?

Prvním krokem je mrknout se do sylabu předmětu a zjistit, jaký je jeho cíl. To můžeš najít:

• v anotaci předmětu,
• v očekávaných výstupech učení,
• v požadavcích ke zkoušce.

Následně si obecné cíle uvedené v sylabu převeď do konkrétních otázek:

• Co mám umět zopakovat?
• Co porovnat?
• Co vypočítat?
• Co vysvětlit na konkrétním příkladu?

Jakmile je máš sepsané, vyhledej pro ně relevantní studijní materiály.

Sleduj výklad

Jakkoliv může být lákavé během hodiny nedávat pozor, když vyučující jede podle prezentace, kterou slíbil nahrát do studijních materiálů, je to chyba! Protože právě během výkladu můžeš odhalit, co je pro úspěšné absolvování předmětu nejdůležitější. Všímej si zejména opakujících se pojmů a schémat, která propojují více témat. Užitečnou informací jsou i upozornění na časté chyby.

A co skripta?

Hlavní část studijních materiálů nejspíš nebudou tvoje poznámky z hodin, ale skripta a učebnice. Před jejich podrobným pročtením si projdi obsah, nadpisy, shrnutí kapitol, grafy, zvýrazněné pojmy a závěry. U každé kapitoly pak urči, jakou otázku řeší a jak navazuje na přednášku. Nejdůležitější je najít:

• definice,
• argumenty,
• vysvětlení příčin,
• důkazy,
• příklady a výjimky.

Tip navíc! U odborného textu si polož otázky: Co autor tvrdí? Čím své tvrzení podporuje? Jaké používá důkazy? Co z toho se přímo vztahuje k látce?

Rozděl informace podle důležitosti

Pokud stále tápáš, čemu věnovat víc pozornosti a čemu méně, rozděl si informace ze studijních materiálů do čtyř kategorií:

1. Úroveň A – základ: hlavní principy, klíčové definice, vzorce anebo teorie, bez kterých nedokážeš pochopit další látku.
2. Úroveň B – vysvětlení: argumenty a postupy, které ukazují, proč základní principy fungují.
3. Úroveň C – použití: příklady, případové studie a situace, v nichž se hlavní principy používají.
4. Úroveň D – doplnění: zajímavosti a rozšiřující informace, které ti pomohou jít víc do hloubky, ale ne vždycky jsou důležité pro základní porozumění látce.

Aby to bylo pochopitelnější, převeďme to závěrem na konkrétní téma: například druhou světovou válku.

1. Úroveň A: Kdy válka proběhla? Kdo bojoval s kým? Jak dopadla?
2. Úroveň B: Hlubší zaměření na konkrétní bitvy, motivy a klíčové osobnosti 2. světové války.
3. Úroveň C: Analýza jedné konkrétní události – třeba atentátu na Heydricha.
4. Úroveň D: Zajímavosti a historické drby, jako je Hitlerův osobní život.

Jak se efektivně učit na zkoušky?

Efektivní učení na vysoké škole není o tom, kolik stránek skript přečteš, ale jestli dokážeš rozpoznat a pochopit nejdůležitější informace. Při přípravě na zkoušky proto vycházej ze sylabu předmětu, výkladu vyučujícího a rozdělení učiva podle důležitosti. Díky tomu se budeš ve studijních materiálech lépe orientovat a svůj čas na učení využiješ efektivněji.