Paměťové techniky: Jak si zapamatovat učivo rychleji

Máš pocit, že se učíš dlouho, ale informace ti z hlavy stejně rychle mizí? Není to jen o množství času. Velkou roli hraje i způsob, jakým si učivo ukládáš do paměti. Osvojit si maturitní otázky či okruhy na státnice není jednoduché, právě proto ale mohou pomoct paměťové techniky, díky kterým si látku zapamatuješ rychleji a na delší dobu.

Dobrá zpráva je, že některé z nich jsou překvapivě jednoduché. A některé i trochu bizarní.

V tomto článku se dozvíš:

• jak si zapamatovat učivo rychleji,
• proč paměti pomáhají neobvyklé asociace,
• jak při učení zapojit více smyslů,
• které paměťové techniky můžeš vyzkoušet před maturitou i zkouškou.

Řekni si to schválně špatně

Jedna z méně známých, ale zajímavých technik funguje na principu chyby a opravy. Důležitou informaci si nejdřív záměrně řekneš špatně a hned potom se opravíš.

Například:

„Dublin je hlavní město Anglie.“

Ne, Dublin je hlavní město Irska.

Mozek si často lépe zapamatuje právě moment opravy. Je to tím, že výrazněji reaguje na rozpor, chybu nebo konflikt než na informaci, která jen tiše „projde kolem“.

Tato metoda se hodí hlavně na fakta, pojmy, data nebo zeměpisné údaje.

Spoj si učivo s melodií nebo vůní

Paměť nefunguje jen přes slova. Velmi dobře si umí spojovat informace se smyslovými vjemy, třeba se zvukem nebo vůní.

Můžeš si například:

• přiřadit určitému tématu krátkou melodii,
• učit se konkrétní okruh s jednou vůní,
• a při opakování nebo učení znovu použít stejný podnět.

Když si pak melodii pobrukuješ nebo znovu ucítíš stejnou vůni, může se ti učivo vybavit snáz. Právě čich bývá v tomto směru silný, protože je úzce propojený s pamětí.

Pokud se učíš více témat, můžeš ke každému z nich zkusit jinou výraznější vůni, například parfém nebo éterický olej.

Čím zvláštnější asociace, tím lépe

Paměť si dobře drží věci, které jsou neobvyklé, trapné nebo překvapivé. Právě proto se vyplatí spojovat učivo s bizarními detaily nebo zajímavostmi.

Dobře to funguje hlavně u humanitních předmětů, například v dějepise nebo literatuře. K historické postavě, autorovi nebo události si můžeš najít zvláštní detail, který ti pomůže vybavit si zbytek informací.

Jakmile si zapamatuješ jednu výraznou zajímavost, často se od ní snáz „odrazíš“ k dalším souvislostem. U maturity nebo zkoušení pak nemusíš lovit všechno od nuly.

Zapoj při učení více smyslů

Čím víc smyslů při učení zapojíš, tím větší je šance, že si látku opravdu uložíš. Mozek si totiž lépe pamatuje informace, které nejsou jen abstraktní, ale mají i nějakou podobu, barvu, chuť nebo zvuk.

Můžeš zkusit přiřadit:

• slovům barvy,
• číslům chutě,
• pojmům zvuky,
• historickým obdobím konkrétní vizuální obrazy.

Například:

• kyslík chutná jako kapusta,
• dusík chutná jako dýně.

Zní to zvláštně, ale právě o to jde. Čím méně obyčejná asociace, tím větší šance, že si ji vybavíš. Pokud si navíc mezi slovy vytvoříš rytmus, rým nebo zvukovou podobnost, může být zapamatování ještě snazší.

Paměťové techniky fungují hlavně tehdy, když si je přizpůsobíš

Ne každému bude sedět stejný způsob učení. Někdo si lépe pamatuje obrazy, jiný zvuky, další potřebuje něco napsat nebo říct nahlas. Paměťové techniky proto neber jako pevný návod, ale spíš jako inspiraci.

Vyplatí se zkoušet:

• co funguje právě tobě,
• jaký typ asociací si pamatuješ nejlépe,
• a které techniky ti pomáhají vybavit si učivo i po delší době.

Shrnutí: Jak si zapamatovat učivo rychleji

Pokud si chceš učivo zapamatovat rychleji, nespoléhej jen na opakované čtení. Mnohem lépe fungují techniky, které zapojí aktivní práci s pamětí.

Pomoci může:

• záměrná chyba a oprava,
• spojení učiva s melodií nebo vůní,
• bizarní a trapné asociace,
• nebo zapojení více smyslů najednou.

Čím výrazněji se ti podaří informaci „otisknout“ do hlavy, tím větší je šance, že si ji vybavíš ve chvíli, kdy ji budeš opravdu potřebovat.