Dobrovolnictví aneb Jak prospět sobě i jiným

16. 7. 2010 | Studium v zahraničí

Přemýšleli jste někdy o tom, že byste využili své síly ve prospěch potřebných? Chtěli byste nasbírat cenné zkušenosti za našimi hranicemi a nevadilo by vám při tom, že za to nebudete dostávat závratné sumy peněz? Potom by se vám mohlo hodit několik užitečných informací o tom, jak se stát dobrovolníkem a co od toho čekat.

Co je dobrovolnictví

Forem dobrovolnictví je celá řada. Může jím být vše od úklidu parku ve vaší lokalitě přes pomoc seniorům, dárcovství krve až třeba po vstup do místního sboru dobrovolných hasičů. Zkrátka vše, za co sice nedostanete peníze (a pokud ano, tak opravdu jen málo), ale co především může prospět jednotlivcům či občanskému soužití obecně. Pomáhat lze ale nejen na místní úrovni, řada mladých dobrovolníků nezřídka vyráží pomáhat i „za humna”. A právě na zahraniční dobrovolnické projekty se nyní zaměříme.

Dobrovolnická práce. A co za to?

Dobrovolníci tvoří nedílnou součást mezinárodní pomoci, a to nejen té rozvojové či humanitární. Odměnou za jejich pomoc jsou jim nenahraditelné zkušenosti, možnost poznat cizí kraje i kulturu, výborná příležitost zlepšit se v cizím jazyce či poznat nové lidi. V neposlední řadě ale tyto projekty představují způsob, jak si doslova „v terénu“ otestovat své vlastní schopnosti, sílu a koneckonců i odolnost. A co víc, například v rámci Evropské dobrovolné služby (více viz dále) má každý dobrovolník právo obdržet Pas mládeže, který dokládá nabyté dovednosti získané během práce v zahraničí a může se tak stát hodnotnou položkou vašeho profesního životopisu (více informací k Pasu mládeže najdete na těchto stránkách). Projekty, pro něž se dobrovolnické akce organizují, jsou různého charakteru – dobrovolníci v jejich rámci pomáhají například v oblasti ekologie a kultury, sociální péče, při práci s mládeží atp. V každém případě jde však o práci pro neziskovou nebo státní (tj. nekomerční) organizaci.

Kdo se může zapojit

Výhodou dobrovolnických projektů je, že se od uchazečů většinou nevyžadují vynikající jazykové znalosti (i když alespoň základní znalost angličtiny, případně jiného světového jazyka dle cílové země je vítána) a ani dosažené vzdělání. Je však pravdou, že to vše spolu s dosavadní praxí může mít vliv na to, proč pro daný projekt budete vybráni právě vy. Velmi důležitá je však také vaše motivace a zejména pečlivé zvážení toho, zda je dobrovolnická práce pro vás skutečně to pravé. Do dobrovolnických projektů se mohou zapojit lidé zpravidla ve věku mezi 18 a 30 lety, výjimečně i lidé od 16 let. Některých projektů se mohou za určitých podmínek zúčastnit i mladí lidé s postižením.

Kolik to stojí

Podmínky i náplň jednotlivých programů se mohou od sebe vzájemně lišit, ale většinou platí, že výměnou za vaši nehonorovanou výpomoc je vám poskytnuto bezplatné ubytování, stravování, pojištění a další drobné vícenáklady. Některé projekty, zejména ty dlouhoudobé, přeci jen počítají i s nějakým tím kapesným, i když i to pak většinou putuje na pokrytí základních potřeb. Naprostá většina organizací však od uchazečů vyžaduje zaplacení vstupního poplatku, který se pohybuje přibližně mezi 1000 a 3000 korunami.

Dobrovolnictví v Evropě

Jednou z nejznámějších institucí, která zajišťuje dobrovolnické projekty u nás, je Evropská dobrovolná služba (EDS). Její dílčí projekty probíhají při neziskových organizacích v různých evropských zemích (mj. ve všech zemích EU a ESVO (Island, Lichtenštejnsko a Norsko), v Turecku, ale i na Ukrajině, v Rusku či v zemích bývalé Jugoslávie), a to od dvou měsíců až po jeden rok.

  • Jak na to

Vycestovat samozřejmě nemůžete jen tak. Nejprve je třeba kontaktovat tzv. vysílající organizaci, která vám pomůže vyřídit vše podstatné. Přes ni si také budete volit konkrétní projekt, který zase zastřešuje tzv. hostitelská organizace. Té následně musíte zaslat váš životopis, motivační dopis a případně i další dokumenty, a pakliže se obě organizace dohodnou na vašem vyslání a získají pro vás grant (k projednávání grantů dochází pětkrát ročně), můžete začít balit. Odjet ovšem můžete nejdříve tři měsíce po uzávěrce přihlášek, resp. schválení grantu. Z grantu je dobrovolníkům hrazena cesta tam i zpět, ubytování, strava, případné kapesné a pojištění. Ubytování, důstojné pracovní podmínky, ale i jazykovou či jinou výpomoc spojenou s úkolem dobrovolníkovi zajišťuje zejména hostitelská organizace.
Více informací o Evropské dobrovolné službě naleznete na: www.mladezvakci.cz

Dobrovolnictví v neevropských zemích

Nejen na evropské země se orientuje Sdružení INEX – SDA, které zajišťuje dobrovolnické projekty, trvající od jednoho měsíce až po jeden rok.
Více na: www.inexsda.cz

Do dalekých krajů (mj. do Japonska, Nigérie, Kanady, USA či na Srí Lanku) se můžete dostat i prostřednictvím organizace Duha, která u nás zprostředkovává projekty ve spolupráci s mezinárodní sítí Service Civil International (www.sciint.org).
Více na: www.trochujinak.cz

Rovněž prostřednictvím Národního kontaktního místa pro spolupráci s dobrovolníky OSN, které je českým kontaktním místem United Nations Volunteers (UNV), se lze zapojit do dobrovolnických projektů v různých, především rozvojových zemích světa. Uchazeči o účast v dobrovolnickém projektu však musí být nejméně 25 let (u programu Internship je minimální věková hranice podmíněna ukončením vysokoškolského studia a maximální hranice je 30 let), měl by mít za sebou 3 až 5 let praxe (pro program Internship a mírové a humanitární mise stačí 1 až 3 roky) a musí ovládat alespoň jeden z požadovaných světových jazyků. Splňovat by ale měl i další předepsané podmínky, které obecně směřují k jeho připravenosti a schopnosti pobývat – a zejména pak pracovat – v obtížných životních podmínkách. Projekty v rámci programu UNV trvají od tří měsíců do jednoho roku s možností prodloužení.
Více na: www.polytechna.eu

Užitečné odkazy

Kromě výše uvedených lze najít užitečné informace o dobrovolnictví v zahraničí například na těchto stránkách:

Líbí se Vám naše stránky?


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Foto: Stock.XCHNG

Další články k tématu

Maturitu mám za sebou. Co dál?

Maturitu mám za sebou. Co dál?

Ať už jste maturitu zvládli úspěšně či nikoli, máte ji už za sebou, a právě teď uvažujete nad tím, co bude dál. Jestliže se ještě nechcete zařadit mezi pracující populaci a chcete dál rozšiřovat své vzdělání, nabízíme stručný přehled všech možností, který vám pomůže s rozhodováním. ROZŠIŘTE SVÉ VZDĚLÁNÍ V OBORU Státní vysoké školy – největší …

číst více