Doba internetová: Příliš časté „googlení“ negativně ovlivňuje kritické myšlení

4. 7. 2020 | Stojí za přečtení

vliv internetu na mozekVětšina lidí každý den stráví nějaký ten čas před obrazovkou brouzdáním po internetu. Vyhledávají si na něm, co potřebují, co je zajímá. Všeho moc ale škodí. Pokud se na vyhledávání na internetu spoléháte víc než na vlastní paměť, můžete postupně ztrácet schopnost kriticky uvažovat.

Jak internet mění lidský mozek

Před rozmachem internetu bylo dohledávání informací složité. Aby člověk našel odpověď i na zdánlivě jednoduché otázky musel vyvinout značnou snahu a strávit tím spoustu času. Nejčastěji se vydával do knihovny, kde musel nejprve najít tu správnou knihu a v ní následně potřebnou informaci.

Dnes už stačí napsat otázku do vyhledávače a během pár vteřin známe odpověď. To na jednu stranu šetří čas, ale může to mít negativní vliv na funkce mozku.

Neustálé vyhledávání informací on-line ve skutečnosti totiž snižuje schopnost si je zapamatovat. S větší pravděpodobností se vám totiž do paměti uloží nikoliv informace samotná ale web, na kterém ji lze najít. Podle studie z roku 2016 se přílišné spoléhání se na on-line zdroje může projevit i tak, že člověk začne internet vnímat jako nástavbu své paměti. Kvůli tomu pak přestane cvičit vlastní paměť i kritické myšlení. Časem se na internet může začít spoléhat do té míry, že do paměti bude ukládat méně a méně informací.

Negativní dopad on-line vyhledávání

Učení je proces. Na začátku je nějaká otázka, následuje zjišťování, procvičování a dávání věcí do souvislostí. Až na samém konci je odpověď. Pokud si ji rovnou „vygooglíte“, nic se nenaučíte. Platí prakticky u všech předmětů.

Dalším problémem, který se pojí s vyhledáváním na internetu, je správnost informací. Pokud si odpovědi hledáte v odborné publikaci, máte jistotu, že prošla nějakým typem recenzního řízení. Na internet ale může kdokoliv napsat cokoliv. K nalezení tam jsou správné ale i chybné informace. Někdy se chybička vloudí omylem, je ale mnoho webů, které záměrně publikují chybné informace s cílem manipulovat čtenáři.

K odhalení pochybných informací potřebujete nezbytně kritické myšlení.

Pokud ho nezapojíte, mohlo by to v praxi vypadat například tak, že do seminární práce použije informace, které nejsou pravdivé, ale i tak, že kvůli chybným informacím na netu zanedbáte vlastní zdravotní stav.

Google není vševědoucí

Sebelepší internetový vyhledávač není schopen poskytnout uspokojivé odpovědi na opravdu složité otázky. Koneckonců, primárním účelem vyhledávačů vždycky bylo poskytnout informace co nejrychleji a nejstručněji. Pokud tak například uživatel hledá převody jednotek, rychlá odpověď může být nápomocná. Složitější otázky si ale člověk musí zodpovědět sám.

Dejme tomu, že řešíte, na jakou vysokou školu máte jít. Vyhledat si můžete informace o školách, zkušenosti studentů, udělat si on-line kvíz, ale konečné rozhodnutí stejně zůstane na vás. A abyste se správně rozhodli, budete potřebovat zapojit ono již zmíněné kritické myšlení.

Pokud jste se naučili na internet spoléhat příliš, může vás to dostat do svízelné situace. Třeba když se vám vybije mobil nebo není k dispozici připojení wifi a vy bloudíte v cizím městě a za pár minut máte psát přijímačky. Proto je dobré vědět, jak si poradit i v případě, kdy přístup k internetu zrovna není k dispozici.

Zdroj:
https://collegeinfogeek.com/

Další články k tématu

Češi v Silicon Valley: Možnost mají vystudovaní ajťáci i sociologové

Češi v Silicon Valley: Možnost mají vystudovaní ajťáci i sociologové

Silicon Valley, zhruba třímilionová oblast v americkém státě Kalifornie, je místem, které propojuje celý svět. Sídli zde totiž společnosti zajišťující služby, které využívá prakticky každý z nás – Google, Facebook, YouTube či Netflix. Na tomto místě se také potkávají odborníci snad ze všech zemí – včetně řady Čechů. Do mekky počítačové technologie se každý z nich dostal jinak …

číst více
Čeští rodiče podle výzkumu neví, co jejich děti dělají na internetu

Čeští rodiče podle výzkumu neví, co jejich děti dělají na internetu

Vědci z Masarykovy univerzity zjistili, že za posledních deset let se zdvojnásobil čas, který děti tráví na internetu. Může za to větší dostupnost mobilních telefonů s přístupem na internet. Výzkum MUNI se zaměřil na chování dětí z 19 zemí světa ve věku 9 až 16 let. V každé zemi byl výsledek lehce odlišný. V České republice děti stráví na internetu …

číst více