Doba internetová: Příliš časté „googlení“ negativně ovlivňuje kritické myšlení

4. 7. 2020 | Stojí za přečtení

vliv internetu na mozekVětšina lidí každý den stráví nějaký ten čas před obrazovkou brouzdáním po internetu. Vyhledávají si na něm, co potřebují, co je zajímá. Všeho moc ale škodí. Pokud se na vyhledávání na internetu spoléháte víc než na vlastní paměť, můžete postupně ztrácet schopnost kriticky uvažovat.

Jak internet mění lidský mozek

Před rozmachem internetu bylo dohledávání informací složité. Aby člověk našel odpověď i na zdánlivě jednoduché otázky musel vyvinout značnou snahu a strávit tím spoustu času. Nejčastěji se vydával do knihovny, kde musel nejprve najít tu správnou knihu a v ní následně potřebnou informaci.

Dnes už stačí napsat otázku do vyhledávače a během pár vteřin známe odpověď. To na jednu stranu šetří čas, ale může to mít negativní vliv na funkce mozku.

Neustálé vyhledávání informací on-line ve skutečnosti totiž snižuje schopnost si je zapamatovat. S větší pravděpodobností se vám totiž do paměti uloží nikoliv informace samotná ale web, na kterém ji lze najít. Podle studie z roku 2016 se přílišné spoléhání se na on-line zdroje může projevit i tak, že člověk začne internet vnímat jako nástavbu své paměti. Kvůli tomu pak přestane cvičit vlastní paměť i kritické myšlení. Časem se na internet může začít spoléhat do té míry, že do paměti bude ukládat méně a méně informací.

Negativní dopad on-line vyhledávání

Učení je proces. Na začátku je nějaká otázka, následuje zjišťování, procvičování a dávání věcí do souvislostí. Až na samém konci je odpověď. Pokud si ji rovnou „vygooglíte“, nic se nenaučíte. Platí prakticky u všech předmětů.

Dalším problémem, který se pojí s vyhledáváním na internetu, je správnost informací. Pokud si odpovědi hledáte v odborné publikaci, máte jistotu, že prošla nějakým typem recenzního řízení. Na internet ale může kdokoliv napsat cokoliv. K nalezení tam jsou správné ale i chybné informace. Někdy se chybička vloudí omylem, je ale mnoho webů, které záměrně publikují chybné informace s cílem manipulovat čtenáři.

K odhalení pochybných informací potřebujete nezbytně kritické myšlení.

Pokud ho nezapojíte, mohlo by to v praxi vypadat například tak, že do seminární práce použije informace, které nejsou pravdivé, ale i tak, že kvůli chybným informacím na netu zanedbáte vlastní zdravotní stav.

Google není vševědoucí

Sebelepší internetový vyhledávač není schopen poskytnout uspokojivé odpovědi na opravdu složité otázky. Koneckonců, primárním účelem vyhledávačů vždycky bylo poskytnout informace co nejrychleji a nejstručněji. Pokud tak například uživatel hledá převody jednotek, rychlá odpověď může být nápomocná. Složitější otázky si ale člověk musí zodpovědět sám.

Dejme tomu, že řešíte, na jakou vysokou školu máte jít. Vyhledat si můžete informace o školách, zkušenosti studentů, udělat si on-line kvíz, ale konečné rozhodnutí stejně zůstane na vás. A abyste se správně rozhodli, budete potřebovat zapojit ono již zmíněné kritické myšlení.

Pokud jste se naučili na internet spoléhat příliš, může vás to dostat do svízelné situace. Třeba když se vám vybije mobil nebo není k dispozici připojení wifi a vy bloudíte v cizím městě a za pár minut máte psát přijímačky. Proto je dobré vědět, jak si poradit i v případě, kdy přístup k internetu zrovna není k dispozici.

Zdroj:
https://collegeinfogeek.com/

Další články k tématu

Doba internetová: Co dělat, aby vám nezlenivěl mozek

Doba internetová: Co dělat, aby vám nezlenivěl mozek

Příliš časté vyhledávání na internetu může negativně ovlivnit kritické myšlení. Pokud se moc často spoléháte na odpovědi z virtuálního prostředí, může se vám dokonce zhoršit paměť. Jak v době, kdy je téměř každá informace vzdálená pouhé jedno kliknutí, zajistit, že vám nezleniví mozek? Pravidlo patnácti minut Studenti ho můžou použít, kdykoliv se zaseknou na seminární práci, pracovní …

číst více
Nerozumíte si s dětmi? Možná je to proto, že při mluvení používají větší část mozku

Nerozumíte si s dětmi? Možná je to proto, že při mluvení používají větší část mozku

Nový výzkum prokázal, že děti používají větší část mozku na práci s jazykem než dospělí. V dospělosti se již na mluvení pravá část mozku nepodílí, na rozdíl od levé části mozku, která v tomto směru funguje i nadále. To vysvětluje, proč děti a dospělí uvažují odlišným způsobem. Spoléhají se totiž na odlišné části mozku, které zpracovávají slova. …

číst více