Univerzitní knihovny jako architektonické skvosty

10. 12. 2018 | Inspirace

Díky své kráse se staly nejen ústředním místem vzdělávání, ale i centrem odpočinku a kultury. Řeč je o čtyřech univerzitních knihovnách ze čtyř velkých měst České republiky. Proč byste je měli navštívit, i když si zrovna žádnou knihu nechcete půjčit? Čtěte.

Moderní a hravé barvy knihovny v Praze

Národní technická knihovna (NTK) byla vybudována v areálu vysokých škol v Praze Dejvicích a veřejnosti zpřístupněna v září 2009. Budovu navrhlo studio Projektil. Má celkem devět podlaží. Vnitřek disponuje velmi barevnou a hravou podlahu, kterou měli designéři v počátku problém prosadit. Celý interiér zdobí přes 200 netradičních komiksových kreseb rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho.

Knihy naleznete ve třetím až šestém patře, kde jsou také studovny (včetně noční studovny), počítače, multifunkční zařízení pro tisk, scan a kopírování. Jedná se o nejstarší, ale zároveň o největší knihovnu technické literatury v České republice, která nabízí 600 tisíc knih v tištěné podobě a 80 tisíc knih v podobě elektronické. Knihovna je přístupna široké veřejnosti.

Celý objekt se stal stavbou roku 2009, i laureátem Národní ceny za architekturu.

Brněnská knihovna v barokních prostorách

Historie knihovny Jiřího Mahena sahá až do roku 1921. Tehdy sídlila v německé obecné škole na Veveří a tísnila se v pouhých dvou místnostech. Na starost ji měl knihovník Antonín Vančura, spisovatel a novinář, který publikoval pod jménem Jiří Mahen. Do Schrattenbachova paláce byla přemístěna v roce 1951 a jméno svého prvního knihovníka nese od roku 1959.

V letech 1998 až 2001 prošla celá budova barokního paláce kompletní rekonstrukcí, díky které nakonec získala navíc 1 132 m² užitné plochy.

V současnosti se jedná o největší veřejnou knihovnu na Moravě a nabízí krásnou i naučnou literaturu, poezii, časopisy, noviny, i audiovizuální média. Kromě standardních služeb jako je například přístup na internet, nabízí knihovna služby nevidomým a slabozrakým čtenářům, výpůjčku čteček elektronických knih, notebooků či deskových her.

Součástí knihovny je Mahenův památník s rozsáhlou expozicí, která také stojí za zhlédnutí.

Atypické tvary i prostředí knihovny v Hradci

Studijní a vědecká knihovna funguje v Hradci Králové již od roku 1949. Mezi šedesátými a osmdesátými lety se neustále potýkala s problémy nedostatečných nebo nevyhovujících prostor, což bylo postupně řešeno, ne vždy však zcela šťastnými způsoby. V roce 1994 přišla z rozhodnutí vlády o významnou část svých prostor. Bývalá synagoga na Pospíšilově třídě, kde přes dvacet let provozovala knihovna svou půjčovnu a kde sídlilo ředitelství a administrativa, přešla do majetku Židovské obce. Proto se začalo jednat o novém moderním komplexu, který nakonec – stejně jako NTK – navrhlo architektonické studio Projektil.

Budova s půdorysem ve tvaru písmene X byla slavnostně otevřena v září 2008. Hlavní prostor je prosvětlen velkými okny, ovšem ve většině interiéru jsou menší nepravidelně rozmístěná kulatá okna. Ta pomáhají vytvořit intimní prostředí bez rušivých elementů. V nejvyšším, tedy pátém patře, se nachází studovna přisvětlena kruhovými světlíky. Veškeré prostory jsou laděny do příjemných teplých barevných odstínů. Dominantou celé knihovny je dlouhé schodiště vedoucí z atria až ke střešnímu světlíku.

Kromě klasické výpůjčky knih a časopisů se zde také konají kurzy pro veřejnost zaměřené na počítačovou a informační gramotnost. Návštěvníci tady naleznou veškeré potřebné služby včetně počítačové učebny, wifi, kopírování, tisku, kavárny, dvou galerií a mnoho dalšího.

Nebaťovský styl zlínské knihovny

Knihovna Tomáše Bati zahájila svůj provoz ve školním roce 2008/2009. Je umístěna v centru Zlínské univerzity a její výstavba stála přibližně 450 milionů korun. Celé centrum projektovala zlínská rodačka a dnes již světoznámá architektka Eva Jiřičná. Postaveno bylo za necelý rok a půl. Svým vejcovým tvarem se vymyká typické zlínské architektuře. Objekt se skládá ze dvou budov s dvěma podzemními a pěti nadzemními podlažími, které jsou propojeny atriem se skleněnou střechou. Zajímavostí interiéru je pět obřích fíkusů.

Samotná knihovna se nachází v severní části centra a vstup je možný pouze přes turnikety v prvním patře. V třech patrech je k dispozici 200 počítačů a řada přípojných míst pro notebooky. Také zde najdete šest individuálních studoven, relaxační místnost, dětský koutek a prodejnu skript. Co je ale hlavní, knihovna je veřejná, takže ji kromě studentů a pedagogů navštěvuje zhruba 700 čtenářů z řad veřejnosti. V jejím fondu se nachází přes 130 tisíc knih, 200 časopisů a novin a veškeré kvalifikační práce univerzitních studentů.

Součástí knihovny je Informační centrum Baťa, které soustřeďuje tituly o tomto nejznámějším zlínském podnikateli. Sídlí tu také univerzitní nakladatelství, které vydává odborné publikace, studijní materiály a zajišťuje tisk a vazbu studentských závěrečných prací.