Čtyři čeští zástupci se pobojovali mezi tisíc nejlepších VŠ na světě

Hned čtyři české vysoké školy se umístily v top 1000 prestižního žebříčku Times Higher Education World University Rankings. Univerzita Karlova, nejúspěšnější česká škola, se vešla dokonce do první pětistovky. V žebříčku už tradičně dominovaly univerzity z anglofonních zemí.

Nejstarší česká univerzita byla loni mezi nejlepšími šesti stovkami institucí. Letos si tak polepšila hned o sto příček. „Z (…) žebříčku je vidět, že i v celosvětovém měřítku jsme schopni si skvělé postavení nejen udržet, ale dokonce se i výrazně posunout vpřed,“ komentovala výsledky rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Ve srovnání s loňským rokem si polepšila také Masarykova univerzita. Té patří 601. až 800. příčka. „Kontinuální zlepšování umístění Masarykovy univerzity v nejprestižnějších žebříčcích vysokoškolských vzdělávacích institucí vnímám jako potvrzení snah pracovníků a pracovnic MUNI stále zlepšovat kvalitu vzdělávání, výzkumu, mezinárodní spolupráce a dalších klíčových oblastí, bez nichž nelze v tvrdé konkurenci obstát,“ uvedl prorektor pro internacionalizaci Petr Suchý.

Do tisícovky nejlepších se vešly také Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci. Obě obsadily shodně 801. až 1000. místo. Žebříček srovnával rekordních 1904 institucí, o 105 více než před rokem, ze 108 zemí světa.

Jako nejlepší vysoká škola na světě byla letos už poosmé v řadě ohodnocena britská University of Oxford následována americkou Stanford University. Třetí příčku obsadila Massachusetts Institute of Technology, čtvrtou Harvard University. Obě instituce sídlí v USA.

Žebříček THE World University Rankings se řadí mezi tři nejuznávanější globální žebříčky univerzit. Soustředí se na hodnocení v pilířích jako jsou úroveň vzdělávání, vědecké prostředí, kvalita výzkumu, spolupráce s průmyslem a internacionalizace. Největší váhu v celkovém hodnocení pak zaujímají dva průzkumy reputace a citovanost publikací dle databáze Scopus.

Oproti předchozím letům doznal žebříček několika změn. Jeho metrika zahrnuje už 18 indikátorů v pěti tematických oblastech. Pět indikátorů je zcela nových, čtyři z nich hodnotí kvalitu výzkumu.

Zdroj: Novinky.cz, MUNI