Aktuální trendy v pomaturitním studiu jazyků

6. 6. 2010 | Studium v zahraničí

Učit se cizím jazykům nikdy nevyšlo z módy – a už vůbec ne z účelnosti. Moc dobře si to uvědomují i jazykové školy či jiné vzdělávací společnosti, které poskytují možnost pomaturitního studia jazyka. I když mezi nabízenými jazyky stále převládá angličtina, začíná se jejich platforma přeci jen líbivě rozrůstat. Opomenuta už není ani japonština.

O výhodách a nevýhodách pomaturitního jazykového vzdělávání už jsme se na našem serveru zmínili několikrát. Mezi jeho klady jednoznačně patří možnost se intenzivně a pod jistým dozorem věnovat studiu jazyka, které je dnes velmi dobrým depozitem pro pozdější pracovní uplatnění, či možnost zakončit studium státně či mezinárodně uznávanou zkouškou na různé úrovni znalostí. V neposlední řadě je to také – pokud ovšem na školu nastoupíte bezprostředně po maturitě – zachování studentského statutu i se všemi jeho přednostmi (nárok na ISIC kartu, státem hrazené zdravotní a sociální pojištění, možnost využití studentských slev apod.). Petr Morávek z Evropského vzdělávacího centra řadí mezi další důvody, proč studovat cizí jazyk právě v rámci pomaturitního studia, také třeba výhody spojené se studiem v malé skupině studentů či jistou „volnost“. Základní výuka bez doplňkových kurzů zpravidla zabere pouhých 16 až 20 hodin týdně, a tak mají studenti čas i na jiné aktivity.

V rámci pomaturitního studia lze vybírat z několika světových jazyků foto: stock.xchng

V rámci pomaturitního studia lze vybírat z několika světových jazyků (foto: stock.xchng)

Od začátečníka k jazykové zkoušce

Další výhodou pomaturitního studia je podle zástupců některých jazykových škol také rychlost, s jakou se studenti v jeho rámci mohou některý ze světových jazyků naučit. „Během jednoho školního roku se studenti dokážou vypracovat od úplného začátečníka až na úroveň B2, což je úroveň dostačující pro složení státní jazykové zkoušky. V naší jazykové škole je možné studovat také kombinace jazyků. Studenti tak mohou složit během jednoho školního roku i dvě státní zkoušky,“ říká Denisa Blatná z brněnského Studia Pelikán. Petra Padolsky z JŠ Presto odhaduje rychlost jazykového vzdělávání při intenzivních pomaturitních kurzech na třikrát až čtyřikrát vyšší než při „klasické“ výuce rozložené do čtyř let na střední škole, kde se vyučují i jiné předměty. „V dnešní době se studenti již nedívají na jazykové školy jako na ,náhradní řešení´. Právě naopak. Zákon je v naší zemi postaven tak, že pouze studenti, kteří nastupují bezprostředně po maturitě do jazykové školy, mají nárok na to, aby za ně stát hradil sociální a zdravotní pojištění. Pokud tedy chtějí studovat jeden nebo více cizích jazyků, je pro ně nejvýhodnější nastoupit nejdříve na jazykovou školu a teprve v následujícím roce se hlásit na vysokou,“ říká Denisa Blatná.

Jako na střední

Mezi jisté nevýhody pomaturitního vzdělávání pak lze řadit například povinnou docházku podobnou režimu na střední škole či relativně vysoké školné – to se u nás v průměru pohybuje kolem 30 tisíc korun za rok. Samozřejmostí na většině jazykových škol už ovšem je, že pokud se na kurz přihlásíte, ihned zaplatíte školné a pak se přeci jen dostanete na vysokou školu, bývá vám uhrazená částka vrácena v plné výši.

Jako „bonus“ další jazyk či přípravný kurz

Mnoho jazykových škol, tedy alespoň těch menších, nabízí v rámci svých kurzů pomaturitního vzdělávání pouze anglický jazyk, ale některé už svou nabídku rozšířily. „Kromě angličtiny u nás lze studovat také němčinu, španělštinu, francouzštinu či ruštinu,“ potvrzuje Denisa Blatná. A tato škola rozhodně není jediná, rozšířenou nabídku hlásí i některé další námi oslovené školy. Řada institucí navíc zavedla i jiné vzdělávací „bonusy“, například v podobě možnosti přibrat si k základnímu jazyku i jazyk další (vedle již výše zmíněných lze někde volit třeba i z italštiny nebo japonštiny), nebo své jazykové vzdělávání spojit s přípravou ke zkouškám na vysokou školu. Například u vzdělávací společnosti Tutor si mohou zájemci své studium obohatit například o kurz věnovaný testům OSP či TSP a nebo o přípravný kurz matematiky na ekonomické fakulty či psychologie. „Úspěšnost u přijímacích zkoušek je u studentů těchto přípravných kurzů až 95 %,“ podotýká Matěj Dvorský z této společnosti.

Převažují novopečení absolventi

Podle námi oslovených jazykových škol zůstává v posledních letech zájem i přes stále širší možnosti, kam se po absolvování střední školy ubírat, většinou vyrovnaný. Naprostou většinu studentů tvoří na těchto školách právě novopečení maturanti. „Z 90 % se k nám hlásí studenti po dokončení střední školy. Bohužel třetina z nich o studium nemá vážný zájem a chce prostě využít možnost jednoletého studia. Zbytek jsou studenti, kteří již maturitu mají dávno za sebou. Jejich cílem je rychle a intenzivně se naučit angličtinu,“ říká Petr Morávek. Na JŠ Pelikán je podle Denisy Blatné tento poměr dokonce ještě vyšší. „Asi jedna pětina studentů přichází do naší jazykové školy po přerušení studia na vysoké škole nebo studují jazykovou školu při zaměstnání.“ Podle Petry Padolské tvoří nezanedbatelný podíl také studenti vysokých škol, na nichž není na jazykovou výuku kladen takový důraz, a tak se rozhodli studovat jazyk „bokem“.

Z gymnázií, SOŠ i z „jazykovek“

I když by se mohlo zdát, že o pomaturitní studium jazyka budou mít větší zájem studenti vycházející spíše z humanitně zaměřených škol, skladba studentů bývá mnohem širší. „Z našeho průzkumu mezi studenty pomaturitních kurzů angličtiny v loňském roce vyplynulo, že většina studentů jsou absolventi středních odborných škol (průmyslové, hotelové, obchodní akademie apod.), kteří většinou ani neplánovali podat si přihlášku na vysokou školu. Druhý nejčastější případ jsou studenti gymnázií, kteří se na vysokou školu nedostali přes přijímací řízení,“ potvrzuje Matěj Dvorský. Podle Denisy Blatné se k pomaturitnímu vzdělávání často hlásí i velmi dobře jazykově vybavení lidé.* „Studenti k nám přicházejí dokonce i z jazykových gymnázií, kde se jim nedostala možnost si při maturitě složit také Státní jazykovou zkoušku.“* Většina absolventů pomaturitního studia se následně hlásí na vysoké školy. Někteří jej však už předem pojímají spíše jako krok k lepšímu zaměstnání nebo na základě zde nabytých znalostí posléze vycestovávají za prací či studiem do zahraničí.

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem foto: Lucie Černá, www.vysokeskoly.cz

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem (foto: Lucie Černá, www.vysokeskoly.cz)

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Jak školu vybírat

Nabídka jazykových škol poskytujících pomaturitní vzdělávání je dnes opravdu velmi bohatá. Svůj kurz byste však neměli vybírat pouze podle ceny, dojezdové vzdálenosti či nabízených jazyků, ale měli byste si u nich mimo jiné zjistit:

  • jaká je úspěšnost studentů u závěrečných jazykových zkoušek (tato čísla si však zveřejňují samy školy – žádné statistiky úspěšnosti se nikde centrálně nevedou)
  • zda v rámci kurzů vyučují pouze čeští lektoři, nebo i rodilí mluvčí (pozor, občanství či národnost lektora neurčuje pouze jeho jméno!)
  • s jakými učebními materiály se během roku pracuje (školy většinou uvádějí pouze názvy učebnic, ze kterých se studenti budou učit; málokdy se ale setkáte s údaji o doprovodné literatuře či materiálech (zvukové či audiovizuální nahrávky, testy atp.), z nichž vycházejí jednotliví vyučující – takové informace by vám však mohly být užitečné zejména ve chvíli, kdy zjistíte, že ze stejných materiálů jste čerpali už během studia na střední škole či na jiném kurzu)
  • zda je v celkové ceně za studium zahrnuta i cena za studijní materiály, případné akce konané během roku či poplatek za závěrečnou zkoušku – zejména poslední zmíněná položka se totiž může vyšplhat až do několikatisíco­vé částky
  • jaké má vámi vybraná škola reference (zde je třeba si uvědomit, že i když mohou být ohlasy zveřejněné třeba na webových stránkách jednotlivých škol pravdivé a pozitivní, jejich primárním účelem je ve valné většině případů nalákat potencionální studenty k výběru právě této školy)
  • jaké je vybavení školy a zejména její studijní, sociální či případně sportovní zázemí
  • zda škola spolupracuje s nějakou jinou, českou či zahraniční, školou