Absolventi práv pracují i v marketingu. Advokáti musí odolávat stresu

Právo patří mezi nejžádanější vysokoškolské obory. Z dostupných údajů o tom, kam absolventi právnických fakult míří, vyplývá, že vás studium vedle práce v právnické praxi, připraví na celé spektrum dalších povolání. Někteří vystudovaní právníci dokonce nachází uplatnění v zahraničí. Co všechno tedy dělají absolventi právnických fakult? A proč je práce advokáta stresující?

Práci právníka můžeme rozdělit na dvě základní skupiny podle toho, jestli pracuje v advokátní kanceláři nebo ve firmě. První skupina se soustředí na efektivitu práce, na to, aby v co nejkratším čase vyřešila aktuální případ. Naopak u podnikových právníků není takový důraz na efektivitu a produktivitu, protože se soustředí na jednu konkrétní oblast, kterou mohou prostudovat do sebemenšího detailu, a na správu dokumentů podniku.

Aby mohl člověk pracovat jako podnikový právník, musí absolvovat pětileté studium na právnické fakultě, konkrétně obor právo a právní věda. Další kvalifikaci či zkoušku si již dodělávat nemusí. Podnikový právník by měl ovládat více odvětví práva a mít dobré komunikační a manažerské dovednosti.

Oproti tomu práce v advokátní kanceláři podle slov právníka Luboše Nevrkla spočívá primárně ve studování právních předpisů, zato kontakt s klienty tvoří jen malé procento práce.

Koncipient i markeťák

Kde tedy absolventi právnických fakult hledají práci nejčastěji? Mezi nejžádanější profese absolventů patří advokátní koncipient, úředník ve veřejné správě, zaměstnanec exekutorského úřadu, podnikový právník, čekatel na státním zastupitelství či justiční čekatel. Řada absolventů práv začne pracovat také u policie nebo odjede do zahraničí.

Jako u většiny oborů i u práva platí, že ne každý, kdo ho vystuduje, nakonec v oboru začne pracovat. I když v případě práva se jedná spíš o nižší jednotky procent. Podle časopisu Ekonom téměř 60 procent absolventů míří do advokacie, každý osmý do justice a každý desátý potom do státní správy. Vystudovaní právníci, kteří si hledají uplatnění úplně mimo obor, potom nejčastěji míří na pozice do marketingu, managementu a auditorských či personálních firem, pracují v překladatelství, nebo si zakládají vlastní podnikání.

Představa prestiže, v reálu stres

V průzkumu nejžádanějších povolání, do nějž se zapojilo více než 200 respondentů, se práce právníka umístila na třetím místě s 7,2 procenta hlasů.  Předstihli ji pouze učitelé (12,9 procenta) a novináři (9,6 procenta). Zájem o to pracovat jako právník může souviset i s tím, že si s touto prací lidé spojují vysoké zisky a společenskou prestiž. Někteří ji dokonce vnímají jako nejvyšší kariérní metu, které může mladý člověk dosáhnout.

Názory samotných právníků ale nabádají k opatrnosti. Rozhodně to totiž není práce pro každého. Pouze čtyři z deseti právníků by tuto profesi doporučilo ostatním lidem. Důvodem je vysoká míra stresu a riziko deprese spojené s dlouhou pracovní dobou.

Téměř 100procetní zaměstnanost

Právnické fakulty každoročně vyprodukují na dva tisíce absolventů. Ani s těmito čísly ale nemusíte mít strach, že nenajdete práci.

„Detailní statistiky nezaměstnanosti periodicky zveřejňované Centrem pro studium vysokého školství mluví jasně. Průměrná míra nezaměstnanosti absolventů právnických fakult osciluje v posledních letech mezi 0,6 až 1,4 procenta. Pražská práva jsou na tom ještě o něco lépe, tam se tato čísla dlouhodobě pohybují pod půl procentem,“ uvedl Martin Drtina, šéfredaktor magazínu Právní rádce.

Zdroj: Hospodářské noviny, Soutěž & Podnikej, Cvapp.cz, Právní prostor, e15, České noviny, StudentMag, Jdi pracovat