Vysokoškoláci a syndrom vyhoření: Jak změní váš život a jaké jsou jeho příčiny?

18. 11. 2020 | Studentský život

syndrom vyhořeníSyndrom vyhoření je stav, který by žádný člověk neměl podceňovat, bez ohledu na to, v jaké životní fázi ho postihne. Častěji se o něm hovoří v souvislosti s pracujícími lidmi, ale stejně tak jím mohou trpět i vysokoškolští studenti.

Příznaky syndromu vyhoření

Člověk, kterého postihne syndrom vyhoření, nemá fyzickou ani psychickou energii. Všechno ho unavuje, ztrácí zájem o studium a jen útrpně čeká, až semestr skončí a bude mít klid. Jednotlivé příznaky se liší případ od případu, ale obecně platí, že syndrom vyhoření se projevuje absolutní ztrátou nadšení, energie a zájmu o veškeré dění.

Příčinou je většinou dlouhodobé období stresu, které nastává, když student dá přednost školním či jiným povinnostem před péčí o sebe sama. K syndromu vyhoření může dojít v průběhu celého akademického roku, ale typický je zejména pro období, kdy je student pod větším tlakem, tedy během zkouškového, při psaní závěrečné práce, nebo v období přijímacích zkoušek. Tento stav rovněž mohou ovlivnit další faktory, jako jsou například příliš velké nároky rodičů, vlastní nerealistické cíle a špatný time-management.

Jakmile se student začne cítit vyhořelý, může mu připadat, že se na něj hrne příliš mnoho povinností. To vede ke zhoršení prospěchu a v extrémních případech pak může student dokonce přerušit studium, pokud má pocit, že to prostě nezvládne.

Ke zvýšení stresu přispívá i to, když se člověk snaží zkombinovat více činností najednou – studium, práci, mimoškolní aktivity a společenský život. Pokud syndrom vyhoření student neřeší, může vést k pocitům izolace, úzkosti a depresi. Rovněž to může ovlivnit mezilidské vztahy, spánek, stravování a tělesné funkce nemocného.

Jak se syndromem vyhoření bojovat

Bez ohledu na to, v jaké fázi syndromu vyhoření se nacházíte, je možné s ním něco dělat. Základem je nenaložit si na sebe víc povinností, než můžete reálně zvládnout. Je lepší si stanovit dosažitelné cíle a těch se držet. Za tímto účelem si můžete práci rozvrhnout za pomoci diáře, kalendáře, dokumentů v počítači… Jakmile budete mít před sebou jasně napsáno, co všechno musíte udělat, snáz si práci rozdělíte tak, abyste ji nedělali všechnu najednou.

Pomáhá i znovu si udělat pořádek ve studijních i jiných důležitých materiálech, zorganizovat si poznámky z přednášek, doplnit ty, které chybí a ujistit se, že máte k dispozici všechno, co například potřebujete k napsání závěrečné nebo seminární práce.

Další možností je vyhledat pomoc. Oslovit můžete rodinu, partnera, kamarády, spolužáky… Anebo klidně zajděte za psychologem či školním poradcem. Poradci působí na řadě českých univerzit a jsou připraveni studentům pomoct překonat stres, popřípadě další problémy, které by je mohly během semestru potkat.

Základem úspěchu je snažit se si kromě studia udělat čas i na své koníčky, odreagovat se a vyčistit si hlavu. Řadě studentů pomáhá, když si během učení dělají krátké přestávky. A samozřejmostí je dostatek spánku a cvičení či jiné fyzické aktivity (kolikrát postačí i procházka).

Syndrom vyhoření nutně nepostihuje jen ty, kteří věci odkládají na poslední chvíli. Paradoxně se častěji týká těch, kteří školu berou vážně a chtějí pro dobré výsledky udělat maximum – mnohdy na úkor vlastního zdraví.

Výsledky z praxe

A jaké jsou podle studentů nejčastější příčiny syndromu vyhoření? Odpovědi nabízí například studie, které se účastnilo 354 studentů trpících tímto syndromem. Téměř 50 procent z nich uvádí jako příčinu nával úkolů a dalších povinností. 25 procent pak za příčinu označilo vnější vlivy jako jsou finanční problémy, potíže v rodině a nedostatek času v důsledku kombinování studia s brigádou. 13 procent mělo za to, že jádrem problému je nedostatek osobní motivace. Méně než pět procent dotázaných uvedlo, že za jejich syndromem vyhoření stojí jednání vyučujícího, shodný počet pak věří, že jejich problémy způsobily psychické či fyzické potíže

Pokud se necítíte dobře a chcete zjistit, zda netrpíte syndromem vyhoření, může vám napovědět následující test: https://www.psychologytoday.com/us/tests/career/burnout-test-service-fields.

Zdroje:
https://collegecures.com/

Další články k tématu

Syndrom vyhoření na vysoké škole: Jak s ním bojovat?

Syndrom vyhoření na vysoké škole: Jak s ním bojovat?

Podle psychiatrů postihne syndrom vyhoření až pětinu Čechů. Nejčastěji je spojován s pracovními pozicemi, na kterých mají lidé velkou zodpovědnost. Často tak postihuje manažery, ale i učitele či zdravotníky. Syndrom vyhoření se však nevyhýbá ani vysokoškolským studentům, kteří v dnešním světě musejí vybírat tu nejlepší variantu pro svoji budoucnost z desítek, ne-li stovek, různých možností a často si …

číst více