V Česku se znovu rozhořela debata o školném na VŠ

Národní ekonomická rada vlády navrhuje zpoplatnit studium na vysoké škole. Cílem je zvýšit příjmy státní kasy. Studenti by poplatky za studium mohli podle návrhu začít splácet až po dostudování. Proti se však staví bývalí rektoři i samotný ministr školství.

O zavedení školného se v Česku debatuje dlouhodobě. Zastánci míní, že si studenti lépe rozmysleli, co se jim vyplatí studovat. Argumentují také tím, že platící student bude ke škole přistupovat zodpovědněji. Pokud by studenti mohli poplatky začít splácet až po studiu, tak by podle zastánců návrhu nehrozilo, že si talentovaný student nebude moct vysokou školu dovolit.

Kritikům návrhu však vadí, že poplatky za studium negativně dopadnou právě na studenty ze sociálně slabších rodin. Odpůrci návrhu také varují, že by stát získané peníze mohl využít nepoctivým způsobem. Podle nich by stát měl mladým lidem vycházet vstříc, a pokud už po nich bude požadovat peníze, musí jim poskytnout něco na oplátku. Třeba dostupnější bydlení.

Ministerstvo školství zavedení školného zatím neplánuje. Současný ministr školství Vladimír Balaš je dokonce proti návrhu, kterým Národní ekonomická rada vlády chce snížit výdaje a navýšit příjmy státního rozpočtu.

„Jsem spíš skeptický k tomu, že by to něco přineslo. Myslím si, že ten systém je natolik administrativně náročný, že by to, co se z toho získá, ani ty náklady nepokrylo,“ komentoval návrh ministr školství.

Proti jsou také bývalí rektoři a stávající kandidáti na prezidenta Tomáš Zima a Danuše Nerudová. „Vytočilo mě doběla, že NERV vymýšlí placení na vysokých školách. Musíme podporovat pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Naší hodnotou musejí být mladí a šikovní lidé. V úvahu musí člověk vzít i lidi, kteří by na školné neměli peníze, a musel by jim pomáhat stát,“ míní Zima.

Podle Nerudové by měl stát nejprve reformovat vzdělávací systém tak, aby byl více inkluzivní. Změny by musely nastat také v bankovnímu systému, který by poskytoval bezrizikové půjčky na studium.

Národní ekonomická rada vlády se ve svém návrhu zavedení školného řídila modelem z Velké Británie. Součástí návrhu je proto systém regulovaných vratných studentských grantů. V praxi by to fungovalo tak, že studenti začnou splácet až po dostudování z dodatečné daně příjmů. Alternativně by podle rady mohli studenti platit školné ve výši pět až 10 tisíc korun za každý rok studia. Pokud by překročili standardní dobu studia (což jsou zpravidla čtyři roky na bakaláři a tři roky na magistrovi), poplatek by byl vyšší.

Návrh národní ekonomické rady vlády není první podobnou myšlenkou v Česku. Před deseti lety zavedení školného zvažovala vláda Petra Nečase, která navrhovala poplatek 10 tisíc korun za semestr, tedy maximálně 20 tisíc za akademický rok. Studenti pak měli mít možnost studium financovat pomocí půjček. Proti návrhu protestovali akademici, studentské spolky i opozice, a nakonec schválen nebyl.

V současnosti studenti v České republice hradí školné na soukromých vysokých školách, kde poplatky činí obvykle desítky tisíc korun za semestr či akademický rok. 90 procent vysokoškoláků však navštěvuje veřejné vysoké školy, kde je studium zdarma. Hradí ho pouze zahraniční studenti studující v cizím jazyce. Je může studium vyjít až na statisíce ročně. Nejvíc si připlatí za studium medicíny.

Zdroj: Euro zprávy, Novinky.cz