Studium ve Vídni - prestižní univerzity kousek od domova

29. 6. 2012 | Studium v zahraničí

Stále ještě přemýšlíte, zda vysokoškolské studium absolvujete doma či v zahraničí? Kateřina Macháčová se rozhodla pro Vídeň. A po téměř roce studia říká: „Jazyk je podmínkou, bez plynulého vyjadřování, ale hlavně bez bezproblémového porozumění není šance se chytit.“

Proč ses rozhodla jít studovat vysokou školu do zahraničí?

Kvůli úzkému výběru škol u nás. Nebo spíše kvůli nízké úrovni a žádnému jménu ve světě. Stačilo si otevřít jakýkoliv žebříček světových univerzit a moje váhání bylo pryč… Odešla jsem také kvůli dvojjazyčné maturitě, kterou jsem díky Rakouskému gymnáziu v Praze získala, čímž se mi otevřela relativně snadná cesta do Rakouska.

Proč sis vybrala právě Vídeň? Byla to tvá priorita, místo, kam si chtěla jít studovat?

Rozhodovala jsem se mezi Vídní a Frankfurtem. Vídeň vyhrála díky malé vzdálenosti mezi ní a Prahou a hlavně díky mé nakonec zvolené Wirtschaftsuni­versität Wien, která v roce mé maturity vyšla jako 16. nejlepší vysoká škola na světě.

Jakou formu studia máš? Kolik let tedy ve Vídni strávíš? A chceš se pak vrátit zpět do České republiky?

Nastoupila jsem na tříleté bakalářské studium s tím, že se po složení titulu rozhodnu, zda budu pokračovat ve studiu zde, nebo se vydám jinam po Evropě. Momentálně mě do České republiky nic zpátky netáhne, ale to se může kdykoliv změnit. Moje nejvzdáleněji naplánovaná budoucnost je příští zkouškové.

Jaké je zaměření školy, na které studuješ? Jaké máš předměty, kolik času trávíš ve škole?

WU je ekonomická škola. Já studuji na fakultě Internationale Betriebswirtschaft – přibližný překlad do češtiny by byl mezinárodní obchod. Předměty se mi mění cca každé dva měsíce. Univerzita funguje na systému trimestrů – třikrát za semestr se vypisuje zkouškové. Momentálně mám zvolené předměty Betriebliche Informationssysteme (podniková informatika), Personal/Führun­g/Organisation (personální management) a English Business Communication. Ve škole trávím času relativně málo. Výuka probíhá převážně formou přednášek, cvičení je méně. Průběžné testy nebo ústní zkoušení skoro zatím žádné nemáme, vše se vynahrazuje trojnásobnou porcí zkoušek, které jsou jedinou cestou, jak získat kredity.

Narazila jsi ve Vídni na nějaké další Čechy? A pokud ano – stýkáš se spíš s nimi nebo s místními? Proč?

Ano, Čechů je tu opravdu mnoho. Do ročníku jsem nastoupila s několika bývalými maturanty pražské Deutsche Schule. Na škole jako takové, a ve Vídni obecně, se to Čechy (a Slováky) jen hemží. Stýkám se s nimi o něco více než s místními, protože je znám z dřívějška. Ale bydlím se čtyřmi Němci, takže je to skoro vyrovnané.

Bylo pro tebe těžké přizpůsobit se místním podmínkám?

Ne. Díky Rakouskému gymnáziu jsem na místní kulturu zvyklá. Jazykové problémy taky nemám a Vídeň je natolik multikulturní a podobná Praze, že se mi ani nestýská. Ale přizpůsobení se záleží vždycky hlavně na tom, jestli, a jak rychle, si člověk najde v novém prostředí přátele. Já to měla o to lehčí, že přišli už se mnou.

Narazila jsi za dobu svého pobytu na nějaké problémy?

Ne. Karamboly při studiu se časem srovnaly, všechno je to o zvyku na jiný systém. A samozřejmě o samostatnosti a zodpovědnosti. S bydlením naštěstí také všechno klaplo napoprvé, měla jsem štěstí.

Komu bys takové studium doporučila? Co musí uchazeč o studium v zahraničí umět – jaké jsou podmínky pro přijetí?

Aby se člověk v cizině udržel, chce to především notnou dávku cílevědomosti. Bez ní už bych byla zpátky mamince pod sukní jako polovina Čechů, kteří se mnou v říjnu minulého roku k studiu nastoupili. Škola jim buďto nesedla – vybrali si ji, protože nevěděli, kam se jinam zapsat, nestíhali učební tempo nebo se ve Vídni jednoduše necítili. Jazyk je podmínkou, bez plynulého vyjadřování, ale hlavně bez bezproblémového porozumění není šance se chytit. Také je důležitá chuť zkusit něco nového a někde jinde. Bez pořádné rodičovské (a ze začátku bohužel hlavně finanční) podpory to nejde. Nevím, jak jinde v Evropě, ale v Rakousku student musí buď složit přijímačky (medicína, veterina atd.), nebo (což je i případ WU) musí projít státem danou přijímací částí studia. Ta se nazývá Studieneingan­gsphase a skládá se ze čtyř základních předmětů. Uchazeče o studium čekají po dvou měsících zkoušky, na které má tři pokusy. Předměty jsou základem vybraného studijního směru a získají se za ně kredity. Jinak řečeno – jsou to přijímačky už ve studiu jako takovém, ze kterých postoupí dál okolo 25ti % přihlášených. Na WU se do prvních ročníků na všechny čtyři fakulty hlásilo tento rok přes 4 000 studentů. Přes síto jich prošlo, a ještě se projít snaží, okolo 1 000. Celkem zde studuje na bakalářských, magisterských, diplomových, doktorandských a MBA studiích 22 000 žáků.