Studium ve Velké Británii? A proč ne?

19. 9. 2010 | Studium v zahraničí

Pro někoho ztělesňují vysoké školství v Británii jen věhlasné univerzity Cambridge a Oxford, jiný považuje studium v této ostrovní zemi za takřka nereálné a cizím studenům nepřístupné. Ale pak je tu ještě jedna skupina studentů – ti se nenechali odradit a nyní si ze svého studia ve Velké Británii odnášejí nejen bohaté zkušenosti a zážitky, ale i zajímavou položku do svého životopisu… (Pozn.: Článek byl aktualizován 9. 11. 2013. (lč))

Než se začneme věnovat průběhu studia a zejména možnostem, jak se na školy ve Spojeném království hlásit, podívejme se nejprve, jak vůbec školský systém v této zemi vypadá.

Vysoké školství ve Velké Británii

Školství ve Velké Británii se v mnohých ohledech od toho českého poněkud liší. Z pohledu jeho terciárního stupně je nejviditelnějším rozdílem asi fakt, že v Británii se na vysoké školy (které se zde dělí na univerzity (Universities), neuniverzitní technické univerzity (Polytechnic), vyšší školy (College of education) a další instituce) neskládají žádné přijímací zkoušky. Nezbytnou „vstupenkou“ na vysokou školu tu však jsou tzv. A Levels, které jsou jakousi obdobou maturit na našich školách.
Ovšem jejich samotné úspěšné složení často nestačí. Na některých školách se od uchazečů vyžaduje dobrý průměr známek z této zkoušky a někde dokonce, zejména na těch nejvýznamnějších institucích, musejí ještě podstoupit ústní pohovor.
V první fázi studia na univerzitě získávají její absolventi titul bakalář (Bachelor, případně ještě doplněný přívlastkem dle zaměření, např. of Arts, Medicine atd.). Na vyšších úrovních se uděluje titul Master a Doctor. Bakalářské studium je zde rozloženo nejčastěji do tří let, u náročnějších oborů (lékařství apod.) do čtyř, někdy i pěti let. Takto rozdělené studium nabízejí i polytechniky. Vyšší školy se nejčastěji zaměřují na obor učitelství, případně na jiné specializované obory, především v oblasti služeb, a přístupné jsou studentům už od 16 let.

UCAS

Univerzity a další školy terciárního vzdělání jsou samozřejmě otevřeny i cizincům. Těch jen v roce 2012 přivítaly asi 420 tisíc (zdroj). Stránek věnovaných studiu ve Spojeném království existuje celá řada, ale je jedna, kterou by uchazeči o studium v této zemi určitě neměli minout. Jedná se o portál UCAS (Universities & Colleges Admissions Service), který kromě nezbytných informací o vzdělávání ve Velké Británii (včetně těch, které by měly zajímat právě i zahraniční studenty) nabízí i přihlašovací formulář na všechny tamní vysoké školy a univerzity.

Jak na to

  • založení účtu a vyplnění základních údajůPřed podáním přihlášky, pokud se rozhodnete je nejprve třeba založit si účet na www.ucas.com a vyplnit základní formulář ve svém profilu. Kromě jména, příjmení, bydliště, kontaktu na vás a dalších osobních údajů je zde třeba uvést také vaše dosavadní vzdělání, zaměstnání a absolvované praxe.
  • výběr školyNyní nastává jeden z nejdůležitějších bodů – vybrat si ty správné školy a obory. Uvést jich lze maximálně pět (pokud se však hlásíte jen na medicínské nebo veterinářské obory, pak lze zadat pouze čtyři; máte-li zájem o studium na Cambridge nebo Oxfordu, lze v jednom roce podat přihlášku pouze na jednu z nich).A podle čeho školu vybrat? Je všeobecně známo, že školy v Británii si velmi zakládají na své prestiži a odtud se také odvíjí i míra zájmu o jejich absolventy. Zaměstnavatele totiž velmi často zajímá nejen jaký obor jejich potencinální zaměstnanec studoval, ale také kde. Věhlas místních univerzit je dán jejich tradicí, úspěchy a nebo již zažitým obecným uznáním. A právě to je také třeba vzít na zřetel, až budete školu vybírat – je vždy lepší trochu zariskovat a podat si přihlášku na prestižnější školy, než strávit minimálně tři roky na nějaké neznámé a nepříliš kvalitní instituci. Ale ať už se dostanete kamkoliv, můžete si být téměř jistí, že vaše nabyté vzdělání nebude zas tak bezcenné – vysoké školství ve Velké Británii totiž obecně patří ke světové špičce.Ve výběru té „správné“ školy se můžete inspirovat například žebříčky světových univerzit, které každoročně sestavuje řada institucí a organizací (viz například žebříček ARWU (Academic Ranking of World Universities), sestavovaný šanghajskou univerzitou CWCU, žebříček zveřejňovaný na Times Higher Education aj.).Důležitým zdrojem informací by ale také mohly být osobní zkušenosti a hodnocení samotných studentů, které lze dohledat na nejrůznějších studentských portálech, na stránkách vysokých škol (i těch českých) i jinde.
  • esejV jednom z bodů přihlášky je také vypracování eseje. Ten se vyplňuje v sekci Personal Statement a vejít by se měl do 4.000 znaků.Cílem tohoto textu by nemělo být nic jiného než výstižně popsat, proč jste se rozhodli právě pro daný obor a proč právě vy byste měli být přijati. Jisté potíže s jeho zpracováním může přivodit fakt, že jej zasíláte na všechny vybrané obory, a pokud ty jsou navzájem odlišné (jeden je například orientován ekonomickým směrem, druhý humanitním), musíte ho sestavit co možná „nejuniverzálněji“.Při jeho psaní byste se určitě měli vyhnout beletristickému stylu, plnému vášní a osobních tužeb. Cení se naopak jeho hutnost, přesvědčivost, faktická naplněnost. Nezapomeňte na dosavadní úspěchy, doložte svůj zájem o zvolený obor a své prozatímní zkušenosti v něm a můžete se zmínit i o svých plánech ve svém profesním životě. Na závěr si vše pečlivě zkontrolujte (překlepy a gramatické chyby nevypadají nejlépe v žádném psaném textu, natož v eseji, který je jedním ze zásadních předpokladů k přijetí na vysokou školu).
  • doporučeníNedílnou součástí přihlášky je také doporučení (Reference) od další osoby. Nejčastěji jej studentovi sepisuje studijní či profesní poradce nebo někdo z jeho vyučujících ze střední školy či z jiné vzdělávací instituce. V každém případě by to měl být někdo, kdo studenta dobře zná a kdo ho vzdělával v nějakém relevantním předmětu (často v angličtině, matematice, biologii či jiném předmětu, který bude v následném vysokoškolském studiu pro uchazeče zásadní) nebo profesním oboru.
  • poplatek za přihláškuPakliže se rozhodnete podat přihlášku na více než jednu školu, zaplatíte za přihlášku 23 liber, pokud podáváte přihlášku jen na jednu školu, dáte za ni jen 12 liber (jde o údaje platné roku 2013). Za přihlášku, kterou si podáte v případě nepřijetí či pokud nesplníte další podmínky k dokončení přijímacího řízení (zašlete-li svou odpověď pozdě apod.), zaplatíte 10 liber. Tato přihláška se podává v náhradním termínu v rámci tzv. Clearing fáze (viz níže).
  • další požadavky přijetíSprávným vyplněním přihlášky to ale zdaleka nekončí. Další požadavky už se odvíjejí od konkrétních škol. Zatímco na těch „prestižnějších“ lze očekávat již avizovaný pohovor, vlastní podmínky přijetí si stanovují téměř všechny školy. Jde zejména o požadavky na vyšší úroveň znalosti angličtiny (prokazuje se dostatečným počtem dosažených bodů u zkoušek jako TOEFL, CAE či IELTS, které je tak třeba podstoupit), ale třeba i o známky z určitých maturitních předmětů nebo rovnou z celé maturity (někde se vyžadují dokonce i samé jedničky).

Kdy podat přihlášku

Přihlášky přes systém www.ucas.com se podávají od poloviny září. Nejzazší termíny jejich podání se odvíjejí od vybrané školy. Dosud byly pro každý akademický rok obvykle stanoveny následovně:

  • do 15. října: pro všechny lékařské, stomatologické a veterinární kurzy a pro všechny kurzy na univerzitách Oxford, nebo Cambridge (nelze se hlásit na obě současně)
  • do 15. ledna: pro všechny ostatní kurzy s výjimkou výše a níže uvedených
  • do 24. března: pro některé umělecké a designové obory s výjimkou výše uvedených

Odpověď škol

Termín, dokdy vám UCAS musí předat verdikty jednotlivých škol o vašem přijetí, nepřijetí či podmínečném přijetí (to nastává ve chvíli, kdy jste ještě neodmaturovali nebo jste nějak jinak zcela nenaplnili všechny školou vyžadované podmínky, například potřebný počet bodů z jazykové zkoušky), se může různit. Zpravidla by vám ale vyjádření škol mělo přijít do konce března, resp. dubna. Na konečné rozhodnutí, na kterou školu půjdete, pak máte asi měsíc – poslat jej musíte do určitého termínu v květnu či červnu, v závislosti na konkrétním oboru (přehled všech zásadních termínů naleznete zde). Pokud si vybíráte mezi více školami, smíte vybrat maximálně dvě – jednu jako prioritu, druhou jako „náhradu“.
Pokud neuspějete na žádné škole, je tu ještě možnost si od poloviny srpna do konce září podat novou přihlášku v rámci již zmíněné fáze Clearing. Do této skupiny můžete být zařazeni i automaticky, a to například tehdy, když zašlete svou přihlášku později než ve stanoveném termínu.

Poplatky za studium

Studium ve Velké Británii je, s výjimkou skotských škol, kde jej dotuje tamní vláda, zpoplatněno, a to až několika tisíci librami ročně. Stejná částka se vztahuje i na studenty z členských zemí EU. Aby mohli studenti tuto sumu unést bez závažnějších existenčních problémů, mají možnost využít výhodných studentských půjček s úlevou je splácet až po ukončení studia, a to až v době, kdy začnou vydělávat 15 000 liber ročně.
Studium zahraničních studentů může kromě studentských půjček upravených speciálně pro ně hodně usnadnit grant či stipnedium (které se nemusejí splácet). Získat je ovšem není vždy zrovna snadné. Zažádat lze například o stipendium Chevening vyhlašované britským ministerstvem zahraničí, dále například o stipendium vypisované hostitelskou školou nebo se můžete obrátit na některou z českých studentských nadací a organizací.
Další informace o možnostech získání stipendia naleznete také na stránkách Britské rady či britské vlády. Finančním záležitostem studia cizinců se věnuje na svém webu také právě organizace UCAS.

Práce ve Velké Británii

Studenti pocházející z Evropské unie si mohou v Británii během studia také přivydělávat. Veškeré informace o podmínkách práce zahraničních studentů poskytuje web UKCISA (UK Council for International Students Affairs), případně UK Visas and Immigration.
Na to, že budete veškeré náklady hradit právě z vaší příležitostné práce, se však rozhodně nespoléhejte – nejen, že rozsah pracovní doby (a tím i konečný výdělek) je zde značně omezen (studenti mohou během semestru pracovat jen 10 až 20 hodin týdně, resp. až 40 hodin týdně o prázdninách, a to ještě jen za předem daných podmínek), ale také není jisté, že zde práci určitě seženete. Do Británie byste tedy měli přijet už s takovým finančním základem, abyste byli schopni pokrýt nejdůležitější výdaje.

Zdroje a užitečné odkazy

foto: Stock.XCHNG

Další články k tématu

Delší pracovní víza by mohla do Británie přilákat více studentů

Delší pracovní víza by mohla do Británie přilákat více studentů

Zahraniční studenti mohou aktuálně ve Velké Británii studovat dva roky po dokončení studia. Nedávný průzkum však ukázal, že delší pracovní víza by do země přilákala více zahraničních studentů. Po změně nyní volají i britské školy. Pracovní víza na dva roky zavedla Británie po nátlaku univerzit teprve loni v červenci. Rektoři tamních škol ale chtějí, aby se …