Studenti jsou prý špatně připravení na práci – a to je dobrá zpráva

30. 1. 2020 | Stojí za přečtení

Manažeři amerických firem a společností dlouhodobě vyjadřují pochybnosti nad tím, jak dobře školy připravují studenty na budoucí pracovní činnost. Paradoxně toto zjištění může být pro studenty dobrou zprávou, protože podobná sebereflexe by mohla vést k pozitivní změně. Během posledního desetiletí průzkumy odhalily, že pouhých 13 procent dospělých Američanů a 11 procent manažerů firem věří v připravenost studentů. Oproti tomu mnozí zástupci univerzit bývají přesvědčeni, že jsou v přípravě studentů na práci vysoce efektivní.

Tento názor se však poslední dobou mění a stále více se rozšiřuje povědomí o tom, že univerzity by si v oblasti přípravy studentů na zaměstnání mohly vést lépe. Statistiky hovoří jasně. V roce 2014 označilo své výukové instituce za velmi efektivní 56 procent zástupců univerzit. O šest let později jich bylo už jen 41 procent.

Někteří lidé mohou tento propad vnímat jako negativní, ale v tomto případě jde o pozitivní vývoj. Američané si cení vyššího vzdělání, jakožto záruky dobře placené práce. V České republice je vysokoškolský titul taktéž často vnímán jako záruka budoucího výdělku. Z těchto důvodů by proto mohlo dojít ke změně, kdy se kariéra studentů ocitne ve středu zájmu univerzit, což ovlivní třeba i podobu výuky. Nebo aspoň služby poskytované na univerzitách.

V minulosti univerzity chápaly služby orientované kariérním směrem jako krok stranou od smyslu studia. Výkonnost těchto služeb byla velmi nízká, a v průzkumu ji pouhých 16 procent studentů označilo za nápomocnou. Celkově ovšem podobné služby využil jen velmi nízký počet vysokoškoláků.

Nejdůležitějším krokem směrem k lepší připravenosti absolventů je začít klást větší důraz na vizi budoucí kariéry. Jinými slovy, snažit se najít spojitost mezi studiem v posluchárnách a prací ve skutečném světě mimo prostory univerzity. Podle studentů jen tak mohou hodnotit své studium jako smysluplné. Průzkum mezi studenty rovněž odhalil, že ti, kteří měli stáže, kde mohli aplikovat své poznatky ze studia, byli později v životě mnohem úspěšnější.

Umístit získání dobrého zaměstnání na vrchol zájmu při studiu neznamená obětovat další faktory vysokoškolského studia, jako je například kritické myšlení. Jde o situaci, kdy je možné dosáhnout obojího a navýšit tak šanci vysokoškolských studentů na pozdější produktivní pracovní život. Z pedagogického hlediska může jen stěží někdo vyvrátit poznatek, že nejefektivnější vzdělání je takové, díky kterému můžete své znalosti aplikovat v praxi.

Existuje více způsobů, jak navýšit význam tohoto kariérně orientovaného přístupu k vysokoškolském vzdělávání. Bohužel dosavadní nabízené služby v tomto směru selhaly. Řešením by mohlo být do studia lépe začlenit stáže, vyžadovat dlouhodobé projekty a povzbudit fakulty, aby studenty vedly k přemýšlení o jejich kariéře. To, že američtí zástupci univerzit však začali zpochybňovat efektivitu místních škol, je první krok správným směrem. Třeba se tohoto vývoje dočkáme ve větší míře i v Česku.

Podle analýzy vzdělávacího institutu European Leadership and Academic Institute z roku 2018 ani čeští studenti nejsou často dobře připraveni na to stát se úspěšnými aktéry pracovního trhu. Jejich nejčastějším problémem jsou chybějící dovednosti, informace o trhu práce a kontakty. Na vině jsou podle všeho částečně i školy, v nichž existuje nesoulad studia s požadavky potenciálních budoucích zaměstnavatelů.

„České vysoké školy studenty jen málo zapojují do praxe, aby si mohli sáhnout na skutečné problémy. Nepodporují dostatečně spolupráci, komunikační ani prezentační dovednosti. Studenty pořád nutíme především memorovat tuny znalostí, jejichž objem přitom dramaticky roste, takže stejně není možné umět všechno,“ vysvětlil Tomáš Dombrovský, který se zabývá analýzou dat, jevů a trendů v oblasti vzdělávání a práce.

Podle analýzy absolventi postrádají kromě výše zmíněného především takzvané měkké dovednosti. Za to jsou zčásti zodpovědné právě vysoké školy, které neučí studenty jednat, pracovat týmu a kriticky uvažovat.

Zdá se tedy, že Amerikou započatá iniciativa by pravděpodobně našla své uplatnění i na českých vysokých školách.

Zdroj:

https://www.forbes.com/