Rozdíl mezi humanitním a technickým studiem – vnímáte to stejně?

16. 1. 2018 | Pro uchazeče na VŠ

Je všeobecně rozšířeným názorem, že jediné pořádné studijní obory jsou přírodní vědy a technika. Humanitní/společenské vědy jsou v podstatě jen takový snadný způsob, jak získat titul, bohužel bez významného uplatnění.

Pravda, kolik egyptologů, kunshistoriků nebo filozofů potřebuje zemička malá, jako je ta naše? Zatímco inženýrů do výzkumu, vývoje a výroby potřebujeme stále dost, ať už je to strojař, chemik, energetik nebo machr přes IT. Žijeme ve velmi konzumní společnosti, proto se snažíme hodně vyrábět, hodně prodávat a tím pádem i uspokojit svoji potřebu konzumovat.

Technické obory nabízí pozdější uplatnění, tedy dávají smysl

Když se rozhodnete studovat informatiku, telekomunikace, elektrotechniku, případně strojařinu, máte velkou pravděpodobnost, že po dokončení studia celkem snadno najdete práci. Dokonce máte šanci na poměrně slušný plat už v době nástupu. Vaše výhoda, jestliže jste vyloženě technický typ.

Objektivně řečeno je studium těchto oborů i poměrně náročné, pokud vás vyloženě nebaví. Je postaveno na striktních pravidlech, přesných výsledcích, je exaktní a tíhne k materialismu. Druhým aspektem technických a přírodních věd je úzká specializace studia: chemický analytik získá práci pravděpodobně jen v chemickém průmyslu, farmaceut v továrně na léky, architekt ve stavebnictví. Jako odborníci ve své specializaci můžete být velmi potřební, uznávaní i dobře hodnocení.

Jak je na tom po studiu filolog, politolog nebo sociolog?

Proč demokracie potřebuje humanitní obory

Ten nadpis jsem si vypůjčila od americké filosofky Marthy C. Nussbaumové (Not For Profit: Why Democracy Needs the Humanities) zcela záměrně. Jak sama píše, z koncepce vzdělávání se společenské vědy postupně vytrácejí už od základních škol. Současná politika většiny západních států je založená na konkurenceschopnosti, přednost má vzdělání, jehož výsledkem je vyváření zisku.

Objektivně řečeno, humanitní studium je velmi snadné, jestliže vás baví.
Výuka z cizojazyčných knih (3 – 4 jazyky nejsou výjimkou, přestože nepatří k hlavním studijním oborům), kreativní přístup k lokálním i světovým problémům, kritické myšlení a především vytváření vlastních názorů namísto přijatých stereotypů, to rozhodně nepatří do hledáčků personalistů. Na druhou stranu jsou absolventi humanitních oborů adaptabilnější, takže se uplatní v širším spektru pracovních příležitostí. Studium společenských věd nabízí možnost rozhlédnout se po světě, poznat ho a teprve pak se rozhodnout pro vlastní zaměření.

Co si myslíte vy?

Další články k tématu

INFOGRAFIKA: Zájem o technické obory roste. Uchazečů o studium na VŠ ale celkově ubylo

INFOGRAFIKA: Zájem o technické obory roste. Uchazečů o studium na VŠ ale celkově ubylo

Každý rok se mění statistiky toho, na jaké vysokoškolské obory se hlásí nejvíc studentů, ale několik oborů zůstává dlouhodobými favority – třeba právo a medicína. Nově to vypadá, že by se k těmto oblíbeným studijním směrům mohl přidat další – technika. Oproti minulému roku totiž vzrostl zájem o technické obory o celou desetinu. Konkrétně třeba České …

číst více
Více než polovina studentů nedokončí VŠ! Nebuďte mezi nimi. Vyberte si správně.

Více než polovina studentů nedokončí VŠ! Nebuďte mezi nimi. Vyberte si správně.

Takzvaná „úmrtnost“ studentů se v Česku pravidelně pohybuje přes 50 procent. Nejčastěji studenti končí už v prvním ročníku, nikoliv až u státnic, jak si mnozí myslí. Na některých oborech jsou čísla ještě horší a se studiem sekne i 90 procent studentů. Nejčastěji se jedná o technické obory. Studium lze dobrovolně přerušit bez udání důvodu. Co k tomu studenty …

číst více