Reforma vysokého školství a co na ní vadí studentům

3. 2. 2012 | Přijímací řízení

Tisícovka studentů vyrazila ve středu 1. února do brněnských ulic. Protestovali proti plánované reformě vysokého školství. V médiích je jejich počínání často předkládáno jako odpor k zavedení poplatků za studium. Ty však ve skutečnosti vadí pouze části protestujících. Většině vadí spíš nedomyšlenost reformy, nedostatečná diskuze a zvýšení možného vlivu soukromých subjektů na chod vysokých škol.

Studentská veřejnost i představitelé vedení vysokých škol již delší dobu sledovali se znepokojením plánovanou reformu vysokého školství. Jejich neklid gradoval tuto středu, kdy studenti uspořádali protestní pochod centrem Brna a následnou diskusi o nedostatcích reformy.

Studenti a školy přitom nebojují proti reformě jako takové. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek například již dlouhodobě zastává stanovisko, že reforma je nutná. Podobně jako u zavedení státních maturit je zdrojem konfliktů spíše její provedení.

Hlavním důvodem k protestům také není plánované zavedení školného, přestože i to znamená pro některé odpůrce reformy problém. Mnozí účastníci protestů jsou však naopak pro jeho zavedení. “Neshodneme se sice na tom, zda školné ano, či ne. Přesto mezi námi panuje jednota v odmítnutí současného návrhu,“ uvádí mluvčí protestních akcí Petr Soukeník.

Brněnští studenti pochodují městem na prostest proti reformě

Co tedy vadí studentům a školám na předložené reformě? Pojďme si v bodech shrnout některé jejich výtky:

Studentům se nelíbí nedostatečný prostor pro diskuzi o reformě. Školy mají pocit, že při tvorbě reformy je ministerstvo školství obešlo a nebralo v potaz jejich kritické výtky. Ministr školství Josef Dobeš prostor přístupnost diskuzi přislíbil. Vedení škol však nemá pocit, že by prostor pro debatu byl dostatečný. Například příští týden měla proběhnout schůzka ministra Dobeše s reprezentanty vysokých škol, byla však odložena. Studenti se obávají vzniku reformy šité horkou jehlou, která místo ke zlepšení současného stavu povede k jeho zhoršení.
Autoři návrhu nového zákona by chtěli zvětšit vliv veřejnosti na dění na vysoké škole. Rozhodování o důležitých věcech by zčásti rádi přenesli na externí aktéry, z nichž třetina bude jmenována ministrem. Argumentují nepružností a uzavřeností vysokých škol vůči požadavkům zaměstnavatelů. Studenti a školy se ovšem bojí, že v takovém případě se vysoké školy dostanou pod vliv politických stran a soukromých firem. Kvalitní vzdělávání by se pak mohlo proměnit ve vzdělávání na zakázku.
Autoři reformy chtějí snížit počet studentů v akademických senátech. Studenti se však považují za plnohodnotné členy akademické obce, nikoliv za objekty frontální výuky, a omezení svého vlivu na chod školy považují za nepodložený logickými argumenty.
Pokud jde o zavedení poplatků, studentům se nelíbí, že by jejich poplatky měly nahradit peníze, které dosud školy dostávaly od vlády. Studenti by rádi měli jistotu, kam přesně jejich peníze půjdou a jak školné ovlivní snižování školních dotací. Někteří poukazují také na nedávný případ nepříliš dobrého hospodaření ministerstva školství, kdy přišlo o 1,2 miliardy od Evropské komise – obnos dosahující téměř jedné šestiny případného zisku na plánovaném školném.

Ministerstvo školství nekritizují pouze studenti, ale také rektoři škol, především pak brněnských. K nespokojenosti se připojila také Akademie věd České republiky.

Zdroj: Kritický průvodce reformou vysokých škol