Mladí Američané chtěli kvůli prezidentským volbám uzavřít školy. Hlasy házeli spíše Bidenovi

20. 11. 2020 | Aktuality

prezidentské volby USANovým prezidentem Spojených států amerických se stal demokrat Joe Biden, který v lednu vystřídá stávajícího prezidenta za republikány Donalda Trumpa. Podle deníku Guardian dovedla kandidáta k vítězství rekordní volební účast, nejvyšší za posledních sto let. Podíl na tom mají i mladí Američané, kteří tvoří více než třetinu všech voličů a jejichž počet oproti minulým volbám narostl.

Už předvolební průzkum Institutu politologie Harvardské univerzity ukázal, že zájem o volby u mladých Američanů ve věku 18 až 29 let stoupl. 63 procent dotazovaných uvedlo, že určitě půjde volit, což je o 12 procent více oproti volbám v roce 2016.

Zvýšený zájem mladých o volby zaznamenala i Veronika Jandová, Češka studující na univerzitě v Texasu. „Celkově si myslím, že mladí volili a byli angažováni mnohem víc než v předešlých volbách,“ říká. Velký vliv na to měli sociální sítě. „Jednotlivci i organizace, které sleduji na sociálních sítích, propagovali volby mnohem víc než kdy jindy, což mi potvrdily i moje spoluhráčky Američanky. Lidé, co mají na starosti účty našich školních týmů (Veronika hraje za univerzitu volejbal, pozn. redakce), se snažili co nejvíc klást důraz na to, jak moc důležité je jít volit,“ dodává Veronika.

Republikáni nebo demokraté?

„Většina mých kamarádů a spoluhráček šla volit a pro hodně z nich to byla první zkušenost. Většina volila Bidena,“ uvádí Veronika. Podporu mezi jejími spolužáky měl však i Donald Trump. Dalo se tak usuzovat ze zvukových reakcí části studentů na proslov Kamaly Harris, viceprezidentky Joa Bidena, která navštívila kampus jen pár dní před volbami.

Přesná data o volební účasti zatím nejsou známá. Z volebního výzkumu Edison Research nicméně plyne, že mladí preferují demokrata Bidena, a to dokonce dvě ku jedné. Jeho oblíbenost stoupala od jara, nejvýrazněji mezi mladými Hispánci.

Důvody jsou různé. Jak ukazuje většina příspěvků v diskuzi deníku New York Times, mladí voliči obecně věří, že Biden dokáže opětovné spojit rozdělenou americkou společnost, vrátit lidskost do Bílého domu, a bojovat s koronavirovou pandemií.

„Od té doby, co získal nominaci na prezidenta, udělal něco, co jsem nečekal. Přiklonil se k liberálnímu křídlu Demokratické strany. Spolupracovníci ostatních kandidátů mu poté radili ohledně politiky ochrany klimatu,“ vysvětluje svou volbu v rozhovoru pro BBC 21letý Ben Ascher z Pensylvánie. Joe Biden například slíbil, že vyčlení dva biliony dolarů na „zelenou infrastrukturu“.

Někteří ale přiznávají, že Bidena volili, protože pro ně představoval menší zlo. „Alespoň to není mysogen a rasista,“ objasnila osmnáctiletá Lauren Weimerová z Michiganu.

Téma číslo jedna

Joe Bidenovi přihrává voliče také aktuální situace v USA. Jakožto demokrat je orientován spíše levicově, tudíž jsou pro něj důležité sociální otázky. A ty trápí kvůli pandemii čím dál více Američanů ať už jsou jejich volební preference orientovány levicově či pravicově.

Dokládá to i již zmíněný průzkum Harvardovy univerzity. Skoro tři čtvrtě dotazovaných si myslí, že by se stát měl více angažovat ve zdravotním pojištění i zlepšení péče o duševní zdraví Američanů.

Mladí Američané podle průzkumu zažívají více úzkosti a méně klidu, radosti a nadšení, než tomu bylo před rokem. Největší stres v nich vyvolávají obavy z cen bydlení a dluhy. 16 procent z nich uvádí, že dluhy ovlivňují jejich životní rozhodnutí již nyní.

Podobný konsensus panuje i v otázkách systematického vypořádávání se s rasismem a ochrany životního prostředí.

Voliči s vysokoškolským vzděláním se pak obecně mírně přiklání na stranu demokratů.

Ať studenti (ne)volí!

To že zájem o volby mezi mladými voliči byl letos opravdu enormní dokládá i fakt, že řada těch, kteří zatím studují na univerzitách, volala po uzavírání škol. Odvolit v USA může totiž znamenat vystát několika hodinové fronty, což je zdržení, které by zasáhlo do jejich výuky a školní přípravy.

„Studenti by díky možnosti volit v den voleb, což je jeden z pilířů naší demokracie, byli více občansky uvědomělí,“ napsali například ve své žádosti o uzavření školy studenti z Univerzity Berkeley. Většina škol ale podobným žádostem nevyhoví a někteří studenti to považují za formu potlačování volebního práva, jak píše Guardian. Přitom na Loyola Marymount University v Kalifornii díky volnu během průběžných voleb v roce 2018 stoupl počet volících studentů. Profesoři na této univerzitě dokonce zorganizovali program pro tamní studenty práva. Ti měli za úkolem provádět předvolební výzkumy.

Na Veroničině škole v Texasu dostali ve volební den volno jen někteří studenti. „National Collegiate Athletic Association (NCAA), která má na starost chod univerzitních sportů, vyhlásila, že 3. listopadu na den voleb musí mít všichni studující sportovci celý den volný, aby měli čas na to jít volit. Tohle bylo poprvé, co NCAA něco takového vyhlásila,“ popsala Veronika.

Zdroje:
Guardian, The New York Times, BBC, Institut politologie Harvardské univerzity, Edison Research

Další články k tématu

Američtí středoškoláci bojují s epidemií stresu

Američtí středoškoláci bojují s epidemií stresu

Každý rok v USA stoupá počet zájemců o studium na vysoké škole. Jen určité procento z nich je však přijato. Loni se například úspěšnost pohybovala kolem 65 procent. Středoškoláci tak kvůli obavám o svou budoucnost často žijí v permanentním stresu. Zájemci o studium na VŠ ve Spojených státech si kromě příprav na přijímačky musí během …

číst více
Místo majetku boj za klima. Američané kvůli studentským půjčkám mění priority

Místo majetku boj za klima. Američané kvůli studentským půjčkám mění priority

Studentské půjčky, zpomalující ekonomika, obchodní války, i dopady finanční krize – to jsou hlavní příčiny toho, že mladí Američané vidí svou budoucnost černě. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo tři tisíce respondentů z USA. Polovina z nich nepředpokládá, že by si kdy vydělala na významnější majetek. Kvůli stoupajícím cenám nemovitostí účastníci výzkumu uvedli, že po většinu života …

číst více