Minirozhovor s Jakubem Drápalem, držitelem Ceny rektora UK

3. 3. 2016 | Aktuality

Jakub Drápal převzal koncem února” Cenu rektora UK Tomáše Zimy”:http://www.cuni.cz/UK-382.html, konkrétně cenu prof. JUDr. Karla Engliše pro nejlepší absolventy společenskovědních oborů, za mimořádné studijní výsledky. Drápal vystudoval práva na Univerzitě Karlově, nyní studuje v Cambridge magisterský program Kriminologický výzkum.

Za co konkrétně jste oceněnní získal? Domnívám se, že větší roli hrála publikace Poslušen zákonů své země a svého stavu, která vyšla v roce 2014 v naklada­telství Auditorium. Zabývá se životem Kamilla Reslera, advokáta, který velmi zdatně hájil po druhé světové válce K. H. Franka, před válkou Němce obviněné z velezrady a za války židovské spoluobčany i odbojáře. Vždy šel určitým způsobem proti davu ve službách spravedlnosti. Toto téma se domnívám, že rezonuje i dnes.

Na co se při svém studiu zaměřujete, co vás nejvíce zajímá? Zajímá mne propojení teorie a praxe. Uvedu to na příkladu. Trestní zákoník říká, že předchozí odsouzení je přitěžující okolnost (zjednodušeně). Nevíme ale, co to v praxi znamená. Jak bude trest zpřísněn? Přitom existují data, ze kterých se toto dá spočítat. Poznáním praxe to ale nekončí. Je zjištěno, že recidivisté, kteří chtějí přestat páchat trestnou činnost ji běžně nezanechávají trestné činnosti naráz. Spíše se prodlužují intervaly mezi spáchanými trestnými činy. Toto by ale mělo mít určitý vliv na posuzování závažnosti trestné činnosti a na stanovování trestu. Pokud by soudy měly postupovat v souladu s nejnovějším vědeckým poznáním, tak toto by měly zohledňovat – či by jim mělo být představeno, jak by toto bylo možné vzít v potaz. Vyvíjení podobných modelů, které se snaží vnést čím dál větší rozlišení spravedlnosti do současného systému mne vcelku baví.

Dá se kriminologie studovat v ČR? Dá i nedá. Čistě kriminologický program neexistuje, tedy se kriminologie po formální stránce studovat nedá. Po té neformální je vyučována jako předmět na několika fakultách. Bohužel se ale nejde do takové hloubky, aby člověk mohl proniknout v rámci výuky nejen do kriminologie, ale i do oblastí, kterého ho v rámci kriminologie zajímají. Jedná se třeba o sociologii vězeňského života či organizovaný zločin, které na Cambridge přestavují samostatné předměty. Výhoda Cambridge je i ve vyučujících. Jsou to vědci, kteří posouvají hranice toho, co známe. Přitom jsou velmi milí a studentům věnují mnoho času, pro co mají i lepší možnosti z hlediska menšího počtu studentů. Kriminologii bych tedy pro případné zájemce rozhodně doporučoval jít studovat na magisterské studium (které je jednoleté) do zahraničí. ** Jaké jsou vaše plány po návratu?** Plánuji se věnovat analýze efektivity trestu vězení v porovnání s nevězeňskými tresty. Zajímají mne i nejrůznější aspekty stanovování trestů – tedy jako jsou rozdíly mezi soudci, nakolik existuje stabilita v ukládání trestů v průběhu let či které faktory ovlivňují přísnost trestu. Jít na vandr do hor a v zimě na běžky – to se v Anglii dělá hůře.