KOMENTÁŘ: Rektor MU Bek navrhuje, aby si studenti volili obor až ve druháku na VŠ. Měly by pak známky z maturity význam?

29. 3. 2019 | Stojí za přečtení

vš1

České univerzity se letos propadly v mezinárodním hodnocení. Alespoň to vyplývá z nejnovějšího žebříčku QS World University Rankings by Subjects. Stabilní místo na předních příčkách většiny uznávaných hodnocení – tedy nejen QS – si už roky drží univerzity ze Spojených států, takzvané Ivy league školy, jako jsou Harvard a Yale či tamější technologické instituty. Prestiž si neustále drží také slavné univerzity Cambridge a Oxford ve Velké Británii. Nicméně právě v žebříčku QS měly USA téměř dvakrát tolik zástupců než Spojené království. Čím to je, že v USA mají ty nejlepší školy? Jedním z důvodů může být fakt, že si studenti vybírají zaměření až ve druhém ročníku studia.

Jsou vám výsledky ze střední na VŠ k ničemu?

Srovnávat české a americké školství by vydalo na rozsáhlou studii a rozdíly by se musely hledat už na úrovni základních škol. Když se zaměříme pouze na dobu přijímaček na VŠ a počáteční fáze studia, tak je zásadním rozdílem všeobecnost. Zámořští studenti skládají jednotné testy SAT, které slouží jako základ pro přijetí na VŠ. Podobným způsobem – jako vstupenka na univerzitu – měla u nás sloužit státní maturita. Jenže v Česku na její výsledky nahlíží jen málokterá škola, a když už ano, většinou jsou mimo konkrétní známku ze státní maturity i další možnosti, jak být na tu kterou školu úspěšně přijat. Totéž platí i pro výsledky ze střední školy nebo gymnázia. Valná většina škol u nás se vás na ně vůbec neptá, důležité pro ně je, že jste studium úspěšně dokončili, byť třeba se čtyřkami. V USA se na tu nejprestižnější univerzitu nemůžete dostat bez perfektního průměru.

Autumn features of the Widener Library. Kris Snibbe/Harvard Staff Photographer.

Nelichotivé statistiky

Česká televize se v úterý zabývala problematikou úmrtnosti vysokoškolských studentů. Nejvíc jich je stále na bakalářské úrovni a úplně nejvíc je jich potom v prvním ročníku. Liší se to školu od školy, ale to nejvyšší číslo uvádí Česká televize u Technické univerzity v Ostravě, kde v prvním ročníku končí studium padesát procent prváku. Těsně za Ostravou je Praha a její České vysoké učení technické se 44 procenty a Vysoké učení technické v Brně společně s Masarykovou univerzitou. Obě instituce evidují 39procentní neúspěšnost prváků.

Jak to vyřešit

Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek přišel s nápadem, který by mohl pozitivně ovlivnit tato nelichotivá čísla. Podle něj by současné situaci na českých univerzitách prospělo, kdyby si studenti vybírali zaměření až po dokončení prvního roku studia. „Za první republiky se studenti na filozofickou fakultu nepřijímali na obor, ale na fakultu,“ připomněl Bek a doplnil, že si až následně vybírali obory, podle toho, z čeho chtěli skládat státní zkoušku. Bek je toho názoru, že by se české univerzity měly k tomuto systému vrátit. Podle něj by však s novým návrhem zákona mělo přijít ministerstvo školství a nikoli skupiny poslanců či senátorů, mezi něž se Bek po volbách minulý rok zařadil.

vš2

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ovšem zastává ten názor, že možnost studia v prváku na VŠ má být dána co „největší populaci“. ČT však upozornila, že pro neúspěšné studenty to znamená ztracený rok a pro stát výdaje, neboť platí i za studenty, kteří skončí už na začátku své vysokoškolské cesty.

Bylo by to dobré?

Zatím se tak o novém vysokoškolském zákoně vůbec neuvažuje. Školy se momentálně snaží zlepšit statistiky tím, že pomáhají prvákům zvládnout studium například prostřednictvím individuálních konzultací či poskytováním dostatečných informací. Pokud by ale ke změně někdy v budoucnu došlo, pomohlo by to snížit úmrtnost prváků, či dokonce přiblížit prestiž českých VŠ těm ze Spojených států? Záleží na tom, co všechno by se v praxi změnilo. Bylo by nutné přepracovat studijní programy a možná i překopat proces přijímacích zkoušek a uzpůsobit ho nově vzniklé situaci, neboť některé typy škol už dopředu zkouší, jaký má zájemce přehled o oboru, který plánuje studovat. Školy by se musely začít ptát obecněji a možná dokonce začít plošně brát v potaz studijní průměr ze střední a výsledky z maturity.

Líbí se Vám naše stránky?


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Zdroje: ČT24, Aktuálně.cz

Další články k tématu

Zahraniční studenty láká na české VŠ kvalita i bezpečí

Zahraniční studenty láká na české VŠ kvalita i bezpečí

Počet zahraničních studentů v České republice se za posledních 15 let sedminásobně zvýšil. Kolik jich tedy u nás aktuálně studuje a jaké obory a města si nejčastěji vybírají? Na českých státních a soukromých univerzitách studuje zhruba 300 tisíc studentů, z toho je více jak 43 tisíc cizinců. Naprostá většina z nich studuje vysokou školu v českém jazyce, tedy bezplatně. …

číst více
Zapište si do diáře: Zářijové termíny pro podání přihlášek na VŠ

Zapište si do diáře: Zářijové termíny pro podání přihlášek na VŠ

V září každý student září a vy můžete ještě o něco víc, když si právě teď dáte přihlášku na vysokou školu. V našem přehledu najdete termíny pro podání přihlášek na všechny levely vysokoškolského studia. Podávat přihlášky až v únoru je passé. Vyplňte jednu hned! 09.09.2018 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované informatiky (5 oborů)   10.09.2018 Univerzita …

číst více
Last minute příprava na SCIO testy

Last minute příprava na SCIO testy

V sobotu se budou konat první Národní srovnávací zkoušky tohoto školního roku. Opět budou součástí nebo přímo samotným základem přijímacího řízení na řadu vysokých škol. V tomto termínu NSZ můžete skládat pouze test z Obecných studijních předpokladů nebo Základů společenských věd. Na obě zkoušky se teď podíváme. Obecné studijní předpoklady Nejedná se o vědomostní test, takže …

číst více