Klíč k pohodovému studiu je rovnováha, radí experti

Najít si čas na sebe a udržet si duševní rovnováhu není jednoduché. Během vysokoškolského studia obzvlášť. Experti na psychologii se podělili o svá nejlepší doporučení, jak během studia na vysoké škole pečovat o duševní zdraví.

Zásadní životní změna, kterou představuje nástup na vysokou školu, může být vzrušující, ale také s sebou přináší stres, úzkost a nervozitu. Nemusíte se stydět za to, pokud vás vyhlídka nové životní fáze děsí. To se stává i sebevědomým a úspěšným lidem.

Alex George, odborník v oblasti duševního zdraví mládeže a autor publikace Live Well Every Day (Žij dobře každý den), si vybavuje, jak nejistě se cítil, když získal novou práci v Londýně. „Byla to moje vysněná práce, byl jsem z ní tak nadšený, ale byl jsem tak moc nervózní,“ říká George. Překonat nervozitu mu trvalo celý měsíc.

Nástup na vysokou školu představuje podobnou psychickou zátěž, obzvlášť v současnosti. „Čerství vysokoškoláci se musí vyrovnat s celou řadou věcí – stěhují se poprvé v životě z domova, do toho je stále pandemie, a musí se vypořádat s mnohem větším návalem učiva,“ říká Claire Goodwinová-Feeová, poradkyně a psychoterapeutka. „Nezapomínejte, že už samotný fakt, že jste se dostali až sem, znamená, že jste úžasní,“ radí Goodwinová-Feeová.

Odhalte podstatu své úzkosti

Pociťovat úzkost z neznáma nebo ze setkání s novými lidmi je přirozené. Zejména po dlouhodobé izolaci, ve které byla uplynulý rok většina středoškoláků kvůli omezením souvisejícím s pandemií koronaviru.

Podstatné je, zaměřit se na to, co sami můžeme ovlivnit, a vypustit to, co leží mimo sféru naší kontroly. „V životě můžete kontrolovat pouze to, co je ve sféře vašeho vlivu,“ zdůrazňuje Alex George a dodává, že kontrolovat můžete například svůj denní rozvrh nebo své chování.  Dění ve světě a chování druhých je naopak mimo naši kontrolu.

Podle Goodwinové-Feeové rovněž pomáhá pochopit, jak úzkost působí na naše tělo. „Když vám z pocitu úzkosti začne divoce bušit srdce, uvědomte si, že vám v žilách proudí hormon adrenalin,“ uvádí jako příklad psycholožka s tím, že svůj tep můžete sami zklidnit například pomocí řízeného dýchání. Goodwinová-Feeová proto doporučuje nastudovat si i další principy toho, jak funguje nervový systém, abychom zvládli své reakce kontrolovat.

Získejte si nové známé nad šálkem čaje (nebo kávy)

Setkávání s lidmi prospívá našemu duševnímu zdraví a nástup na univerzitu je skvělá příležitost k tomu najít si nové přátelé. I to ale může představovat výzvu, zejména během období pandemie.

George doporučuje získat si nové přátele a známé skrz šálek čaje. „První věc, kterou jsem udělal, když jsem přijel na kolej a byl jsem poměrně nervózní, byla, že jsem nabídnul spolubydlícím šálek čaje. Nevěřili byste, jak to bylo účinné. Začnete se bavit a uvědomíte si, že jste všichni na stejné lodi a všichni se cítíte podobně nervózní,“ vzpomíná spisovatel. Sám George studoval ve Velké Británii, která je proslulou zemí čaje. Vy můžete své spolubydlící pozvat třeba na kávu či pivo.

Seznámit se můžete také prostřednictvím různých studentských spolků a aktivit. Důležité je nebát se zkoušet nové věci a činnosti. „Dokonce, i když vám to moc nejde, budete mít dobrý pocit z toho, že jste to zkusili,“ říká Dominique Thompsonová, lékařka, která se specializuje na duševní zdraví mladých lidí. „Jde o posílení vaší sebedůvěry. Zkoušet nové věci je pro nás velmi důležité,“ doplňuje lékařka.

Sestavte si vyvážený rozvrh

Na vysoké škole můžete do určité míry samy rozhodovat, jaký bude váš denní rozvrh. Vyvážený rozvrh by vám měl umožnit dodržovat pravidelný režim. V praxi to znamená vstávat ve stejnou dobu každý den, mít čas na cvičení a přípravu jídla a spát aspoň osm hodin denně.

Vedoucí podpory studentů na univerzitě Leeds Trinity Toby Chelms říká, že nejdůležitější je nalézt rovnováhu mezi povinnostmi a zábavou. „Hodně lidí se vydá jedním anebo druhým směrem,“ okomentoval Chelms. „Ale rovnováha mezi oběma směry vás naplní víc.“

Ať už se rozhodnete svůj den strávit jakkoliv, George doporučuje, abyste si vždy našli čas na péči o sebe. S tím vám může pomoci každodenní rituál. „Rád se naložím do vany s puštěnou muzikou, a prostě odpočívám,“ popisuje svůj vlastní rituál George.

Při sestavování rozvrhu také myslete na to, že po každé přednášce nebo semináři by měla následovat alespoň krátká pauza. „Mozek je doopravdy aktivní maximálně po 45 až 90 minut, takže potom si udělejte přestávku, projděte se a protáhněte si tělo,“ radí Goodwinová-Feeová.

Zdroj: The Guardian